Komunističtí rychlostudenti a monarchistický protirevoluční filtr. Maturita existuje už přes 180 let

Přípravy na maturitu vrcholí, takže je nejvyšší čas se v rámci prokrastinace podívat na více než 180letou historii této zkoušky. Jak se maturovalo za tatíčka Masaryka? A jak je možné, že v dobách totality mohli „studenti“ k maturitě už po jednom roce? Čtěte!

Maturita ve své podstatě vznikla už v roce 1834, kdy Česko bylo ještě součástí Rakouského císařství. Zkouška byla podmínkou pro vstup na univerzitu i pro nástup do zaměstnání ve státních službách. Vládnoucí monarchie tím zajistila, že se na tato místa dostávali pouze politicky spolehliví absolventi a dařilo se jí potlačovat šíření revolučních myšlenek. I ve svých počátcích byla maturita velice náročná a vyžadovala od žáků pilnou přípravu, takže už v těch dobách se jí začalo říkat „zkouška dospělosti“.

V roce 1908 prošel model maturity reformou na všech středních školách i gymnáziích v Rakousko-Uhersko. Toho času je Česko stále pod nadvládou monarchie. Jedním z nejdiskutovanějších bodů byla i v této době matematika.  Nakonec ji přece jen z maturitní zkoušky vyřadili. V písemné části tak zůstal český jazyk, překlad z latiny a překlad z řečtiny. Ústní část se skládala z českého jazyka, literatury, latiny a vlastivědy.

Za prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka se pak maturita ještě víc přiblížila dnešní podobě. V ústní části studenti mohli nově volit mezi matematikou, fyzikou a biologií, v písemné pak museli prokázat svou znalost němčiny. Maturanti museli za zkoušku platit poplatek sto korun a bylo zavedeno šestidenní volno před ústními zkouškami.

Nacistický a totalitní teror

Během druhé světové války bylo zrušeno téměř 70 procent českých středních škol. O maturitní známce rozhodoval přítomný předseda komise nebo německý inspektor. „Maturoval jsem 6. června 1942, dva dny po smrti Heydricha, a čtyři dny před (vypálením Lidic), tedy v době zběsilé. To ovzduší nelze popsat,“ vzpomíná na dobu nacistické okupace Jiří Laube pro server rozhlas.cz. „Bylo mi nabídnuto stipendium na německé vysoké škole, ale jelikož to bylo v době řádění nacistů – v mysli všech byli Němci nacisti – a ani ne 3 roky po 17. listopadu 1939 (den uzavření českých vysokých škol pozn. red.), stipendium jsem odmítl,“ dodává Laube s tím, že studovat na vysokou školu nakonec vůbec nešel.

Po únoru 1948 bylo hlavní prioritou odstranění všeho prvorepublikového a demokratického. Ani školství se výrazným reformám nevyhnulo. Především se muselo co nejvíce podobat standardu Sovětského svazu a také musely být zavedeny nové předměty o marxismu a leninismu. V roce 1949 do maturitní zkoušky přibyla ruština. Ta byla povinná až do roku 1989 s výjimkou let 1966 – 1968. Navíc se u každého maturanta hodnotilo jeho tzv. lidově demokratické uvědomění.

„Já jsem maturoval už v roce 1956, ze stavařiny jsme skládali velkou zkoušku, říkalo se tomu diplomová práce. Ale stejně si nejvíce pamatuji češtinu. Měl jsem otázku s tématem: naše město v literatuře. Už sedm let jsme byli Gottwaldovem místo tradičního Zlína, v němž jsem vyrůstal, tak jsem mluvil o Baťovi a jeho zásluhách, ale to se komisi moc nelíbilo, byla jiná doba,“ popisuje svou maturitní zkoušku za totality Jiří Pavelka pro server Zlín.cz.

Významným mezníkem byl také rok 1973, kdy vznikly internátní střední školy pro pracující. Stačilo být průměrným žákem, členem strany pocházejícím z dělnické třídy a politicky či společensky aktivním občanem. Za jeden školní rok měli žáci možnost ukončit studium maturitní zkouškou. Na vysokou školu už byli bráni bez přijímaček, navíc získávali i stipendia a další finanční výhody. To ve finále vedlo k poškození pověsti gymnázií a ta se postupně dostávala do existenční krize.

Podoba maturitní zkoušky – kromě dnes už nepovinné ruštiny – zůstala i po sametové revoluci stejná, tedy dva odborné předměty a čeština a cizí jazyk či matika. Ta v průběhu dějin mizela a zase se vracela mezi povinné předměty. Například v roce 1981 z ní žáci ještě maturovat museli a podle všeho bude matika čekat i budoucí maturanty.

Zdroje: Historie maturity a postavení matematiky – Hrubý via jcmf.cz, Proměny modelu maturitní zkoušky v České republice (Diplomová práce) – Jiří Kabele via cuni.cz, Rozhlas.cz, Zlin.cz.