Kolik si vyděláte v zaměstnání po studiu?

23. 2. 2020 | Stojí za přečtení

Téma výše výplaty bývá ve firmách často tabu. V inzerátech se zpravidla uvádí pouze rozpětí možného výdělku a na pracovišti znají sumu na výplatních páskách všech zaměstnanců pouze lidé z vedení či účetní. Kolik si tedy vyděláte v konkrétních oborech a na jakých pozicích budete mít nejvíce peněz?

Výše platu se odvíjí od několika faktorů: věhlasu dané společnosti, její velikosti a historii, konkrétnímu oboru a zastávané pozici. Svou roli také hraje geografie.

V případě oborů hovoří statistiky jasně. Nejlepší platy po absolvování vysokoškolského vzdělání dostávají IT specialisté a právníci. Současní absolventi mají navíc tu výhodu, že poptávka zaměstnavatelů je vysoká, tudíž mohou uplatnění najít prakticky ihned po promoci. Kvůli nedostatku pracovních sil na trhu si pak absolventi mohou dokonce vyjednat vyšší plat.

„Podíl míst vhodných pro absolventy kvůli obecnému nedostatku lidí v posledních dvou letech osciluje kolem 40 procent ze všech obsazovaných pozic na pracovních portálech. Pro srovnání: v roce 2011 to bylo jenom kolem 15 procent. Absolventi jsou tedy jednou ze skupin, která si nyní může nejvíc vybírat. A navíc platí, že čím vyšší vzdělání, tím nižší nezaměstnanost,” uvedl loni pro Lidové noviny Tomáš Ervín Dombrovský.

Pokud vás zajímají konkrétní čísla, ty se liší společnost od společnosti, ale například IT specialista, který má za sebou praxi absolvovanou během studia, může získat částku 40 až 60 tisíc měsíčně. Absolventi technických oborů, kteří se zaměří na obchod, mívají nástupní mzdu bez bonusů ve výši přibližně 40 tisíc. V posledních letech došlo k navýšení platů ve stavebnictví. Ty momentálně činí 35 až 40 hrubého.

Co se týče méně poptávaných oborů, podle statistiky z roku 2017 je například v bankovnictví průměrný plat 31 tisíc. V automobilovém průmyslu 30 tisíc. Management kvality a farmaceutický průmysl se taktéž řadí k oborům, kde si můžete vydělat více jak 30 tisíc měsíčně. K většímu propadu došlo u zákaznických služeb, kde byl průměrný plat 23 tisíc.

Absolventi mají obvykle šanci získat větší nástupní plat v Praze, než kdyby totožnou pozici zastávali v jiném kraji. K tomu se však váže nutnost platit vyšší částky za pronájem či pořízení bytů nebo domů. Celkově nicméně platí, že průměrný nástupní plat absolventa se pohybuje okolo 28 až 29 tisíc korun.

Výše platu už možná nebude tabu

Mladí lidé chtějí čím dál častěji znát výši nejen svého budoucího platu, ale i platu ostatních zaměstnanců ve firmě. Podle průzkumu, který v lednu uspořádala softwarová společnost Vema, a v jehož rámci vyzpovídala 1 100 lidí, chce 47 procent z nich vědět, kolik si vydělávají jejich nadřízení a kolegové. Necelá třetina pracujících Čechů zastává názor, že lidé v jejich místě zaměstnání dostávají spravedlivou odměnu. 46 procent je přesvědčeno, že tomu tak není, a 25 procent neví.

Povědomí o výši platů se liší obor od oboru. Přibližně každý pátý člověk zná výši mzdy většiny svých spolupracovníků. Sedm procent tuto informaci má aspoň o některých kolezích. Hodnotu všech platů spolupracovníků zná rovněž sedm procent respondentů.

„Platy či mzdy spolupracovníků a nadřízených podle našeho průzkumu znají častěji mladí lidé do 35 let. Mladší a střední generaci také odměňování ve firmě zajímá více, u zaměstnanců nad 45 let zájem o tuto znalost naopak klesá. Dá se tedy očekávat, že trend transparentního odměňování ve firmách se bude s nástupem nové generace rozšiřovat,” vysvětlil situaci Lukáš Krifta ze společnosti Vema.

Situace ve většině českých firem je taková, že platy na všech úrovních zná jen několik málo lidí. Patří mezi ně pochopitelně nejvyšší vedení, dále pak účetní a personalistka. „Mluvit o mzdě bývá v některých firmách dokonce zakázáno, aby nedocházelo k dohadům o nespravedlivých rozdílech. Zveřejnění odměňování ale podle některých našich klientů často vede k vyrovnání nespravedlivých rozdílů a lepší atmosféře ve firmě,“ objasnil Krifta.