Klesá zájem o učňovské obory. Může za to i covid

30. 8. 2022 | Aktuality

učňovské oboryV loňském roce české školství překonalo skoro třicet let trvající rekord. Na učňovské obory nastoupil nejnižší podíl studentů od roku 1993. Učňové tvořili 27,2 procenta všech prváků na středních školách. V minulých letech se přitom tohle číslo pohybovalo kolem 30 procent.

Nárůstu zájmu se na rozdíl od učňovských oborů těšily maturitní obory středních odborných škol. Nastoupilo na ně o pět procent víc studentů a jejich celkový počet se vyšplhal na přibližně 40 procent všech žáků.

Pokles zájmu o učňovské obory se na počtu studentů kvůli populačně silným ročníkům zatím příliš nepodepisuje. Loni začalo učňovské obory studovat 30 199 lidí, tedy jen o 308 méně než v roce 2020.

Menší zájem souvisí mimo jiné i s pandemií koronaviru. Žáci se po roce 2020 začali častěji ucházet o studium na maturitních oborech. Celkově maturitní obory přijaly 71,9 procent všech studentů.

V současnosti na učební obory nastupují nejčastěji žáci v Karlovarském a Ústeckém kraji. V obou krajích tam zamíří 30 procent žáků. Nejmenší zájem o učňovské obory a současně největší zájem o maturitní obory oproti tomu mají pražští studenti. V hlavním městě míří na maturitní obory téměř 84 procent dětí. Po Praze následují Zlínský a Jihomoravský kraj, kde se maturitní obory vydalo studovat okolo 75 procent všech studentů.

Nejvíce se pokles počtu učňů odrazil na gastronomických oborech, což pravděpodobně souvisí i s uzavřením restaurací kvůli pandemii a s tím související menší perspektivitou práce v této oblasti. Menší zájem studenti projevili i o strojírenské a umělecké obory. Naopak častěji se hlásili na stavebnické, zemědělské a zdravotnické obory.

Zdroj: iDNES.cz

Další články k tématu

Vysokoškolský učitel je taky jenom člověk

Cest k učitelské profesi je několik. Buď si vyberete některý z oborů na pedagogické fakultě anebo se rozhodnete udělat si doktorát. V druhém případě si totiž budete muset na univerzitě také něco odučit. Ze studenta se tak poměrně rychle stanete pedagogem, což rozhodně není snadné. Takže jaký je pohled z druhé strany přednáškové haly? Jak se žije vysokoškolským […]

číst více

Pětinu učitelů trápí fyzické vyčerpání

Dvacet procent učitelů se potýká s fyzickým vyčerpáním a šest procent splňuje podmínky pro diagnostiku syndromu vyhoření. Vyplývá to z výzkum Národního institutu SYRI, kterého se zúčastnilo 1768 vyučujících, z toho dvě třetiny tvořily žen. Jako nejčastější příčiny stresu vnímají učitelé problémové jednání studentů, přílišnou pracovní zátěž, přemíru administrativy a náročnou komunikaci s rodiči. Jejich spokojenost ovlivňuje rovněž vedení […]

číst více