Jednotné přijímačky prohlubují nerovnosti ve vzdělání, míní EDUin

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy by neměly být povinné. Uvedla to nezisková organizace EDUin. O podobě zkoušek by podle ní místo toho měli rozhodovat ředitelé, kteří by měli mít možnost vytvořit kritéria zkoušek s ohledem na charakter studia a podmínky školy.

Dobrovolné konání jednotných přijímacích testů navrhl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký v rámci představení Auditu vzdělávacího systému za rok 2021. Podle Hřebeckého mají jednotné testy od Cermatu negativní dopad na výuku na základních školách a přispívají ke prohloubení nerovností ve vzdělávání.

„Hlavním doporučením v této chvíli je, aby přijímací řízení bylo vráceno čistě do gesce ředitele každé střední školy s tím, že by bylo vhodné podporovat další formy posuzování uchazečů. A to tak, aby to bylo na míru té které škole,“ uvedl Hřebecký.

Jednotná přijímací zkouška v současnosti tvoří 60 procent hodnocení u přijímacího řízení na střední školy, je tedy rozhodujícím faktorem.

Úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek by ale podle Hřebeckého bylo na škodu. „Pokud si někdo, zejména gymnázium, bude chtít nadále zadávat tyto testy, nechme je,“ doplnil Hřebecký. Testy by se ale dle jeho názoru měly didakticky zdokonalit.

Jako alternativní řešení k jednotným přijímacím zkouškám EDUin uvádí například testy obecných studijních předpokladů, testy z konkrétních předmětů, praktické a talentové zkoušky, předchozí výsledky žáka, psychodiagnostiku či ústní pohovory. „Testy z cizích jazyků by vedle češtiny a matematiky mohl nabízet i Cermat,“ podotkl Hřebecký.

Návrh organizace EDUin na zavedení dobrovolných jednotných přijímacích zkoušek podpořila například i starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková. „Každá škola má od budoucích studentů určitá očekávání – kromě úrovně všeobecných znalostí si chce ověřit i to, zda pro zvolené zaměření splňují alespoň základní předpoklady. Určitou možnost vidím v tom, že pokud si ředitel zvolí vlastní cestu, může kombinovat část zkoušky jednotné a část vlastní, a to podle zaměření školy. Je třeba dodat, že pokud se přijímací zkoušky mají vrátit do rukou škol, musíme dohlédnout na jejich kvalitu,” varuje Zajíčková.

Další změnou, kterou by EDUin uvítala, by byla možnost podat si přihlášku na více než dvě školy. Počet přihlášek by určoval algoritmus, který využívají některé západní státy. Funguje tak, že uchazeč o studium uvede svoje vlastní preference a algoritmus následně podle jeho výsledků u přijímacích zkoušek vyhodnotí, které školy ho mohou přijmout.

Hřebecký si také myslí, že Cermat by měl vyhodnotit, jak se středním školám daří vybírat nové studenty s ohledem na to jak ti, kteří úspěšně složí přijímačky, dopadnou u maturit.

„Konkrétně jsem vyzýval, aby jako první krok k analýze přijímaček Cermat transparentně počítal tzv. predikční validitu. Ta vyjadřuje, zda test (zde jednotná přijímací zkouška, JPZ) jako celek měří dostatečně přesně a zda výsledek v testu dobře předpovídá hlavní zájem, kvůli kterému se test dělá. V případě JPZ tedy budoucí úspěšnost ve středoškolském studiu,“ vysvětlil Hřebecký.

Hřebecký doplnil, že by bylo dobré zavést digitální přihlášky ke zkouškám namísto stávajících papírových. Stejný názor zastává i ministr školství Petr Gazdík, který nedávno uvedl, že elektronické přihlášky by se mohly začít využívat už od příštího roku.

Zdroj: Novinky.cz