Jazyky jen pro elitu? Nikoli…

12. 12. 2007 | O studijních oborech

Co jsi studovala předtím, než jsi nastoupila na vysokou? Chodila jsem šest let na česko-italské gymnázium v Praze, kde se většina předmětů vyučovala právě v italštině.

Tak to ti určitě při zkouškách hodně pomohlo. Jsou všichni tvoji spolužáci z jazykových škol? Ne, spousta jich přišla z gymnázií nebo třeba i z hotelovky. K tomu, aby se člověk dostal na nějaký jazykový obor na „fildě“ musí podle mě mít spíš aspoň nějaké předpoklady ke studiu jazyků a zájem o ně. Hodně lidí, co tam se mnou chodí, třeba jen strávilo nějaký čas v Itálii, případně určitým způsobem přichází s italštinou do styku alespoň tady v Čechách.

Říkala jsi, že jsi studovala česko-italské gymnázium. Jak jsi ale dohnala tu portugalštinu? Během střední jsem chodila asi dva roky na jazykové kurzy, ale pak jsem portugalštinu dva roky ani neviděla. Doháněla jsem ji tedy na poslední chvíli z knížek před zkouškama…

Jak sis vůbec vybírala vysokou školu? Byla jsi rozhodnutá už předem vzhledem ke svému dosavadnímu zaměření? Ne, zkoušela jsem to i na jiné, jinak zaměřené, ale to nevyšlo.

Bylo něco, co tě u zkoušek na filozofickou fakultu překvapilo? Musím uznat, že jsem trochu podcenila přípravu na zkoušky jako takové, že jsem si nepřečetla, co vše je obsahem zkoušky. Kdybych to udělala, možná bych na tom pak byla bodově mnohem líp a nemusela bych se bát, že se na školu nedostanu, protože to tak v první chvíli skutečně vypadalo. Velký důraz se kladl na reálie, na gramatiku jazyka včetně nejrůznějších „chytáků“ a také na literaturu té které země, ale to se dá nastudovat. V tomhle byla hodně důležitá znalost předepsaných knih, které jsem naštěstí, i když hodně narychlo, četla.

Jak bys porovnala současné studium se studiem na gymnáziu? Líbí se mi celková větší volnost a také proti střední ne tak stereotypní rozvrh, i když jsem někdy ve škole od rána do večera. Taky je dost znát větší znalost oboru ze strany pedagogů, protože už se zaměřují na odvětví, které přímo studovali. Naopak mi chybí možná na první pohled banální věc v podobě skříněk či šaten, kam bychom si přes den mohli odkládat věci…

Vím, že máš před sebou ještě víc než čtyři roky studia, ale přeci jen: už víš, co bys chtěla po škole dělat? S tímhle oborem bych mohla dělat například tlumočnici, i když k tomu jsou potřeba ještě nějaké další kurzy, nebo překladatelku, což mě ale zas tak moc neláká. Mohla bych třeba také pracovat v médiích nebo vůbec v jakékoli firmě, kde se dá některý z těch dvou jazyků upotřebit. Zatím ale žádné konkrétnější plány nemám, na to je ještě čas…

Úspěšnost přijetí v ak. roce 2009/2010

Obor: Italianistika

  • uchazečů: 98
  • přijato: 36
  • úspěšnost: 36,7 %

Obor: Portugalistika

  • uchazečů: 30
  • přijato: 17
  • úspěšnost: 56,7 %

(zdroj: Referát přijímacího řízení FF UK)

Další články k tématu

Češi se zhoršili v angličtině. Slováci se naopak zlepšili

Česko se letos propadlo v mezinárodním srovnání znalosti angličtiny. Mezi 113 zeměmi světa hodnocenými v rámci English Proficiency Index (EPI) skončilo na 26. místě. Ve srovnání s loňským hodnocením si tak o tři příčky pohoršilo. Zlepšení naopak zaznamenali Slováci, kteří předběhli Čechy a skončili 18. „Přestože se dlouhodobě diskutuje o nízké úrovni výuky angličtiny na základních školách, […]

číst více

Čtvrtstoletí s Erasmem. Do zahraničí vyjelo přes 400 tisíc Čechů

Evropský stipendijní program Erasmus funguje v Česku již 25 let. Za tu dobu se do něj zapojilo přibližně 411 tisíc Čechů. Nejčastěji šlo o vysokoškolské studenty a pracovníky. Od roku 2014 je program pod názvem Erasmus+ otevřený i žákům základních a středních škol, učitelům, pracovníkům s mládeží nebo sportovním trenérům. Jen loni do zahraničí s Erasmem vyjelo […]

číst více