Jak se učit na vysoké škole, aby se z toho jeden nezbláznil

Nečekejte, že vás na vysoké škole bude někdo do studia nutit. Jste už dospělí, a tak se k vám budou na univerzitě také chovat. Účast na přednáškách i samotné učení je záležitost zcela dobrovolná. Nikdo vás nebude v hodině vyvolávat nebo průběžně zjišťovat, zda jste se podívali na minulou látku.

Právě proto je mnoho studentů ke konci prvního semestru překvapeno. Najednou totiž zjistí, že musí zpracovat kvanta seminárních prací a nespočet informací. Látka povinná k jedné zkoušce je svou obsáhlostí pomalu srovnatelná s celou maturitou. Jak to tedy udělat, aby vám hned během prvního zkouškového nevybuchla hlava? Stačí, když zvládnete dodržet tyto tři pravidla.

1)    Neusnout na vavřínech

Choďte na přednášky a dělejte si na nich poznámky. Tím nemyslíme, abyste si psali vše, co kantor říká, ale alespoň okruhy, ať víte, na co se později při učení zaměřit. Občas si poznačte něco zajímavého. To vám pomůže, vzpomenou si, o čem ta přednáška před několika týdny vlastně byla. Také zkuste tyto poznámky neztratit a uložte je někam, kde je velká pravděpodobnost, že je ještě najdete. Pokud máte učebnici nebo skripta, podtrhávejte si probíranou látku přímo v nich. Ne, opravdu nebudete za šprta! Cizí poznámky nebo cizí materiály vám nemusí nutně sedět. Navíc z nich s velkou pravděpodobností nebude schopni pochopit souvislosti a tak vás může při zkoušce zaskočit i velice banální otázka.

2)    Hlídat si termíny

Nepište si důležité deadliny a data někde na papír, ale pořiďte si opravdový diář, kalendář nebo využívejte nějakou šikovnou mobilní aplikaci. Vše si zaznamenávejte na jedno místo, jedině tak nic neprošvihnete. Zjistili jste, že se vám v jednom týdnu nahromadilo hned několik seminárních prací? Pak s jejich zpracováním začněte raději hned. Nikdy se nedržte hesla „co můžeš udělat dnes, odlož raději na zítra“, protože pak to odložíte i na pozítří a snadno se dostanete do časové tísně. Snažte se tedy vše co nejlépe plánovat.

3)    Rozložit si zkoušky a využívat správné techniky učení

Pokud je to alespoň trochu možné, zapište si maximálně 2 zkoušky za týden. Nejlépe v různé dny, ať se vám učivo neplete a nejste ve stresu. Jak přesně se učit vám asi nikdo neporadí, každý má svou techniku a ví, co mu nejlépe vyhovuje. Ovšem vždy platí, že opakování je matka moudrosti. Využijte cestu vlakem nebo autobusem a alespoň deset minut věnujte opakování toho, co jste se naučili předešlý den. Osudný den před zkouškou pak bude o to snesitelnější. Pokud vám nějaká látka přijde naprosto nezapamatovatelná, začněte si vytvářet mnemotechnické pomůcky. Určitě si ještě dnes pamatujete „be fe le me pes se veze“ ze základní školy – to je přesně ono. A poslední věc, kterou můžeme poradit: Je lepší naučit se trochu z každé kapitoly nebo tématu než jen polovinu z celkové látky.

„Když se snažíte na zkoušku naučit v krátkém čase, nestihnete látce porozumět. Jenže na vysoké škole nejde o memorování pojmů a definic, ale o uvažování v souvislostech,“ říká Hana Horká, vedoucí katedry primární pedagogiky pro studentský portál mumi.cz.

Za každý úspěšně zvládnutý semestr si dopřejte nějakou osobní motivační odměnu! Ať už půjde o nějaký drobný dárek, výlet nebo několik prolenošených dnů, bude to vaším hnacím motorem v dalších měsících náročného vysokoškolského studia.

Zdroje: jakserychlenaucit.cz, jobs.cz, mumi.cz.