Island

Základní údaje:

Rozloha : 103 000 km2

Počet obyvatel : 268 000 ( 1994 )

HDP : 6 miliard USD ( 1993 )

HDP na osobu : 22 650 USD

Nejvyšší bod ( vulkán ) : Hvannadalshnúkur 2 119 m

Hl. město : Reykjavík – 153 000 obyvatel

Měna : 1 islandská króna ( IsK ) = 100 aurar

Přírodní poměry:

Island je geologicky velmi mladý. Byl vytvořen sérií sopečných erupcí ze Středoatlantského hřbetu. Vyskytují se zde zemětřesení, termální prameny, výrony horkých pramenů a sopečných plynů, které daly název i hlavnímu městu Reykjavík neboli Kouřový záliv. Prameny se široce využívají k ohřevu vody a k vytápění. Většinu ostrova vyplňuje více než 1000 m vysoká náhorní plošina, z části pokryta ledovci a obklopená horami. Ledovce pokrývají asi 12 % povrchu Islandu. Největší z nich je Vatnajokull , jeho rozloha je 8 300 km2 a vyčnívá zněj i nejvyšší bod – vulkán Hvannadalshnúkur měřící 2 119 m. Celé severní pobřeží je velmi členité s úzkými zálivy, které pronikají hluboko do vnitrozemí. Řeky jsou krátké s četnými vodopády.

Klima:

Subpolární klima je zmírňováno teplým Golfským proudem. Značný je teplotní rozdíl mezi severem a jihem ( v průměru až 4o C ) a mezi pobřežím a středem země. Pobřeží má relativně mírné zimy a chladná léta.

Rostlinstvo:

Lesy dnes pokrývají pouze asi 1 % povrchu země. Charakteristickou vegetací jsou mechy, lišejníky a odolné traviny.

Zvířena:

Polární lišky jsou zde poslední původní zvířenou. Dovezeni byli islandští poníci, srnci, ale i myši a krysy. Okolní moře je nejbohatším lovištěm ryb v Atlantiku. V řekách a jezerech se také vyskytují lososi.

Obyvatelstvo:

Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně irští mniši. Ti byli v 9. století vytlačeni Vikingy. Islanďané tvoří 96 % obyvatelstva. Menšinou jsou tady Američané a ostatní Skandinávci. Úředním jazykem je islandština, která vychází ze staré norštiny, jazyka Vikingů. Oficiální náboženství je luteránské. Průměrný věk u mužů je 75 let a u žen 80 let.

Politickohospo­dářská charakteristika:

Island je plurativní republika s jednokomorovým, nejstarším evropským parlamentem. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999 – 1000 přijato křesťanství.

Hospodářství:

Rybolov je klíčovým odvětvím islandské ekonomiky, zajišťuje více než 3 / 4 hodnoty vývozu. Institut pro výzkum moře stanovuje podle situace kvóty přípustného úlovku. Loví se tresky, sledi, lososi i velryby. Důležitý je i chov ovcí, skotu a poníků. Stavy ovcí se však snižují. Pastviny zaujímají více než 20 % plochy země. Na minimální ploše obdělávané půdy se pěstují pícniny, brambory, a tuřín. Z nerostných surovin se těží pouze diatomit. Levná vodní energie umožňuje produkci hliníku, ferrosilikonu, ale také cementu a umělých hnojiv. Tradiční je výroba vlněných látek, oděvů, koberců a kožešin. V posledních letech se rpzvíjí produkce elektroniky. Nejdůležitější je ale zpracování ryb, které zaměstnává 40 % pracujících obyvatel. Nejdůležitějším obchodním partnerem je Velká Británie, následuje Norsko, Německo a Spojené státy.

Dopravní spoje:

Island má asi 11 000 km cest, ale mnoho z nich je v zimě neprůjezdných. Na ostrově funguje 19 letišť. Mezinárodní námořní dopravu zajišťují přístavy Reykjavík a Akureyri.