Inteligence, chyby v interpersonální percepci a sociální vlivy

Názory na inteligenci podle:

• CATTEL = inteligence je jak vrozená (fluidní), tak i získaná (krystalická)
• SPEARMAN (Spírmen) = existuje 1 souhrnná inteligence, tzv. G-FAKTOR (nemá složky)
• THORDIKE = existují 3 složky inteligence

1.ABSTRAKTNÍ (verbální)

2.MECHANICKÁ (čísla)

3.SOCIÁLNÍ (vztahy)

• STERN = inteligence je schopnost přizpůsobit se novým požadavkům

Počátky testování inteligence

–        první roku 1905 Binet a Simon (Francie) = diagnostika intelektuální úrovně abnormálních dětí

–        1. světová válka (Amerika) = 1. test Army Alfa – verbální test pro vojáky (důstojníky)

2. Army Beta – neverbální test, byl používán pro lidi neovládající AJ

Problematika měření inteligence

–        testy na internetu, či v časopise slouží pro zábavu, nemají téměř žádnou vypovídací hodnotu

–        test se sestavuje podle nějakého vzorku lidí, což nemusí mít zaručeně vypovídací hodnotu

–        vyšší IQ nepředpovídá úspěch v životě

–        s věkem a učením se IQ může měnit

–        často se testuje jen některý typ inteligence, nevypovídá o člověku jako o celku

–        děti musí být testovány testy, které odpovídají jejich věku

Orientačně základní hodnoty IQ

IQ = inteligenční kuocient

EQ = emoční kuocient

70 – 79 hraniční pásmo mezi normou a mentální retardací (zaostalostí)

90 – 109 průměrná inteligence (50% populace)

145 – a více velmi vysoká inteligence

Chyby při posuzování druhých osob

• HALÓ EFEKT = efekt prvního dojmu, podle jednoho výrazného znaku posuzujeme další projevy člověka. První pozitivní dojem vede k dalšímu pozitivnímu hodnocení a naopak
• PROJEKCE = promítnutí/podle sebe soudím tebe, promítnutí si do druhých naše vlastnosti, klady i nedostatky
• EFEKT NOVOSTI = na některé lidi má výraznější vliv při utváření dojmu o jiném člověku nejnovější informace (když se někdo před chvílí choval hezky, zapomeneme na to, že nás předtím trápil)
• EFEKT SHOVÍVAVOSTI = pozitivní hodnocení lidí, ke kterým máme kladný vztah a které máme rádi, podceňování nedostatků a přeceňování úspěchů, časté u vnímání dítěte vlast. rodiči
• IMPLICITNÍ TEORIE OSOBNOSTI = každý člověk si vytváří laickou (často špatnou) teorii o vlastnostech a jejich vzájemných souvislostech, př. hezká a dobře vypadající osoba je považována za inteligentní
• CHYBA CENRTÁLNÍ TENDENCE = máme tendence se vyhýbat extrémnímu hodnocení druhých lidí, vlastnosti lidí vnímáme v neutrálním středu, dlouho nám trvá, než jsme ochotni si připustit, že se někdo opravdu vymyká normálu, hodný a laskavý, nebo zlý a grázl
• PŘEDSUDKY= přiřazujeme druhému člověku vlastnosti na základu jeho příslušnosti k určité soc. skupině, i když toho člověka ještě vůbec neznáme (bezdomovec, učitelka, Rom, uprchlík)

Nejčastější sociální vlivy

1)     Sociální facilitace (povzbuzení) = zvýšení výkonnosti v přítomnosti druhých osob, situace soutěže (cyklisti), ke zvýšení výkonu dochází jen u jednoduchých a dobře nacvičených činností (běh), u složitějších činností dochází naopak ke zhoršení

2)     Sociální zahálení = při společenské činnosti s 1 výsledkem dochází ke zhoršení motivace (př. práce ve skupině, někdo maká a někdo se fláká)

3)     Deindividualizace = v davu dochází ke ztrátě vlastní identity a splynutí s anonymní skupinou, jedinec se chová tak, jak by se nikdy nechoval (fanoušci, demonstrace)

4)     Rozložení zodpovědnosti = ve společnosti druhých spoléháme méně na sebe, přejímáme na sebe méně zodpovědnosti, BY STANDER EFEKT = v situaci nouze platí, že čím víc lidí se kolem nás nachází, tím víc klesá pravděpodobnost, že nám někdo pomůže