Informační systémy

Systém: zahrnuje proces vytváření informací, jejich zpracovávání, zprostředkování a využívání = množina vzájemně spjatých prvků, která je ovlivňována a sama ovlivňuje okolí může být současně prvkem systému vyššího řádu a prvkem systému nižšího řádu svým fungováním systém dosahuje určitých cílů a plnění určitých funkcí a úkolů hraniční prvky – mají vazbu s okolím (s tím, co je kolem systému) struktura systému – […]

Systém:

  • zahrnuje proces vytváření informací, jejich zpracovávání, zprostředkování a využívání

= množina vzájemně spjatých prvků, která je ovlivňována a sama ovlivňuje okolí

  • může být současně prvkem systému vyššího řádu a prvkem systému nižšího řádu
  • svým fungováním systém dosahuje určitých cílů a plnění určitých funkcí a úkolů

hraniční prvky – mají vazbu s okolím (s tím, co je kolem systému) struktura systému – uspořádání prvků a vazeb v systému chování systému – způsob, jakým systém reaguje na podněty, které přichází zvenku (uživatel = podnět – přijde do knihovny = systému – chce si něco půjčit – půjčíme mu to) okolí – bezprostřední (škola – obyvatelé Řečkovic)

  • vzdálené (vedení na Klášterské)

vazby – hmotné (výrobky)

  • nehmotné (energie, informace předané ústně)

sběrnice – stojí v čele systému

Informační systém:

  • prvkem může být informace, dokument, bibliografický údaj, katalog
  • je druh systému, jehož prvky jsou lidé, potenciální informace, data, technické prostředky, metody a pravidla zajišťující shromažďování, zpracování, uchovávání a vyhledávání informací za účelem jejich využití pro uživatele
  • prototypem je např. knihovna a všechny informační systémy pracující na podobném principu

X – tvůrce informací, autor, distributor A – akvizice = shromažďování informací (koupě, výměna, …) B – zpracování (jmenné, věcné) C – uložení, uchovávání dokumentů, informací D – vyhledávání dok. ve fondu (regál, sklad) E – šíření, poskytneme čtenáři Y – uživatel informací

  • dělí se:

 podle území

  • regionální
  • národní (ČNB)
  • mezinárodní

 podle obsahu zpracování informací

  • všeobecné
  • specializované
  • oborové

 podle druhů zahrnutých dokumentů

  • periodika
  • monografie
  • šedá literatura = je vše, co nevychází na běžném trhu (firemní lit., diplomové práce, …)
  • patenty
  • normy

 podle institucí, které je využívají

  • knihovny
  • muzea
  • galerie
  • firmy
  • banky

 podle času

  • retrospektivní
  • souběžné
  • perspektivní (Ohlášené knihy)

Systémový přístup:

  • vznik ve 20./ 30. letech 20. století
  • dělí se: 1) mechanický přístup – od novověku existoval názor, že svět je

mechanismus ovládající matematiku a mechaniku a když jej chceme pochopit, musíme pochopit zredukované prvky a jak fungují; člověk se oddělil od přírody

  1. systémový přístup – způsob řešení problémů nebo jednání při němž jsou

jevy chápány komplexně ve svých vnitřních i vnějších souvislostech; musíme přemýšlet, jak součástky fungují dohromady a jak se ovlivňují

  • dělí se: 1) dokumentografické systémy – systém bibliografických záznamů
  • bibliografický záznam + anotace + full

text

  • bibliografický záznam
  • ČNB, online katalogy
  1. faktografické systémy – textový
  • netextový – může být zaznamenán písemnou

nebo číselnou formou; utříděné soubory ve formě tabulek a grafů

  • znalostní = kognitivní (vyžaduje jazykové,

odborné znalosti a logické uvažování); smysluplné logické odpovědi v přirozeném jazyce (rešerše, ASPI)

Typologie systémů:

  • otevřený systém – má vazby s okolím, reaguje na něj
  • uzavřený systém – nebude mít vazby s okolím
  • polootevřený systém – jednostranné vazby (pouze přijímají, ale nevydávají)
  • přizpůsobivý systém – dokáže reagovat na změny
  • nepřizpůsobivý systém – nedokáže reagovat na změny
  • dynamický systém – mění se, rozvíjí se (trh, ziskové org.)
  • statický systém – nemění se, zůstáváme v zajetých kolejích (školy, …)
  • umělý systém – vytvořený člověkem
  • přirozený systém – příroda
  • složitý systém – více prvků a více vazeb
  • jednoduchý systém – málo prvků a vazeb

Typologie informačních systémů:

  • dokumentografický systém = bibliografický systém – najdeme tam pouze bibliografické záznamy (+ anotace); je již zkatalogizováno
  • faktografický systém – najdeme tam již konkrétní záznamy
  • smíšený systém
  • fulltextový systém – je tam text v úplném znění
  • hypertextové systémy = odkazy
  • expertní systémy = znalostní – pracují s prvky umělé inteligence (pomoc při léčení člověka pomocí PC)

Příklady informačních systémů:

  • dokumentografický systém – ČNB, knihovní katalogy
  • faktografický systém – IDOS, různé encyklopedie
  • fulltextový systém – sbírky zákonů

knihovní katalogy – snadné vyhledávání

  • obsahují jednotlivé informace
  • spolehlivé informace
  • jmenné vyhledávání
  • lokalizují dokumenty (kde ho najdeme)
  • realizovaný v rámci AKIS
  • souborný katalog – př. CASLIN (dnes SKC)
  • je pro celou ČR
  • je příkladem pro reálný katalog = knihy jsou reálně v katalogu

určité knihovny

  • virtuální katalog = JIB= databáze jsou prohledávány z jednoho

místa a prohledávají se všechny knihovny

  • OPAC = katalog s otevřeným přístupem = nemusím sedět přímo

v knihovně

Možnosti využití jednotlivých typů informačních systémů:

  • ulehčují nám práci s informacemi, urychlují ji a zkvalitňují ji
  • hendikepovaní díky nim mají lehčí komunikaci a větší možnosti
  • umožňují větší vzdělanost
  • informační exploze — celoživotní vzdělávání
  • zranitelnost společnosti
  • zahlcenost informacemi

Informační společnost a jevy s ní spojené:

  • můžeme o ní plně mluvit cca od 70. let 20. století
  • fáze: 1) agrární společnost (ve středověku)
  1. průmyslová společnost (v 19. století)
  2. informační společnost
  • informace mají nejdůležitější vliv na společnost
  • rozvoj informační a komunikační techniky

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.