Informační etika

Vysvětlení pojmu informační etika: toto označení poprvé použil filozof Rafael Cappuro (1987) = je oblast morálky uplatňovaná při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání a využívání informací = soubor etických norem určený pro práci s informacemi, může probíhat ve dvou rovinách – soukromé a veřejné týká se knihovnictví, žurnalistiky, informatiky, publikační činnosti, při vědecké činnosti, pedagogické činnosti, politiky počátky […]

Vysvětlení pojmu informační etika:

  • toto označení poprvé použil filozof Rafael Cappuro (1987)

= je oblast morálky uplatňovaná při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání a využívání informací = soubor etických norem určený pro práci s informacemi, může probíhat ve dvou rovinách – soukromé a veřejné

  • týká se knihovnictví, žurnalistiky, informatiky, publikační činnosti, při vědecké činnosti, pedagogické činnosti, politiky
  • počátky ve starověku, antice – svoboda projevu; svoboda tisku – novověk, současnost – svobodný přístup k informacím

Obecné zásady informační etiky:

  • knihovník by měl dodržovat zákon o autorských právech, ale také by měl zprostředkovávat svobodný přístup k informacím
  • mělo by respektovat naše soukromí, ale některé informace (zabezpečené proti zneužití) by měly být známé (stát by o nich měl vědět, ale musí je chránit ; využití např. ke statistikám, vnitřní potřeby knihovny, …)
  • informace by měly být srozumitelné, přesné a pravdivé
  • správnost X nesprávnost
  • měli bychom dávat dohromady problematické tématické okruhy
  • na daná témata vytvořit diskusi, aby se témata začala řešit
  • zviditelníme určitý problém
  • začít problémy řešit → profesionalita práce
  • pocit odpovědnosti a lidí, kteří s informacemi pracují
  • 2 typy problémů:
  • makroetické – týkají se celé skupiny (př. nerovný přístup k informacím,

problém počítačů a nových technologií)

  • mikroetické – týkají se jedinců (ochrana soukromí, bezpečnost dat)
  • pravidla:
  1. produkovat nové informace je žádoucí
  2. informace by měly být volně šířeny
  3. nikomu by to nemělo ublížit
  4. šířit by se neměly nepravdivé informace (reklamní leták)
  5. každý je zodpovědný za důsledky svého jednání v oblasti informací
  • 2 X 4 – šiřme informace, ale pouze ty pravdivé → ověřit si to z více

nezávislých zdrojů

  • 2 X 3 – volné šíření může poškodit naše soukromí
  • autorská práva
  • 2 X 5 – je dobré je šířit, ale může za to být potrestán (př. korupce u policie)
  • 3 X 1 – nemůžou vzniknout nové informace, protože by to mohlo někoho

poškodit

Proces kodifikace:

  • sjednocení a upravení právních poměrů nebo jen sjednocení právních předpisů určitého oboru ve formě zákona
  • probíhá v několika formách:

1. formou různých právních norem

  • např. tiskový zákon, zákon o svobodě informací, zákon o ochraně osobních

údajů, autorský zákon 2. formou mezinárodních úmluv

  • úmluva o svobodě mluveného slova, o svobodě tisku, právo na ochranu

soukromí 3. formou profesních kodexů

  • kodexy v žurnalistice, informatice, knihovnické oblasti

Příklady kodexů platných v etice knihovnického oboru:

  • zdůrazňuje zásady knihovníků
  • nejstarší ze všech kodexů

• KODEX ALA – vysoce kvalitní služby

  • demokratický přístup k informacím
  • respekt k ochraně osobních údajů
  • nediskriminovat uživatele
  • ztotožnit se s institucí
  • neobohacovat se na službách

• ETICKÝ KODEX ČESKÝCH KNIHOVNÍKŮ  skládá se ze dvou částí:

  1. je určena pro veřejnost (vztah knihovník a uživatel)
  • nesmí diskriminovat
  • dostupnost informací
  • necenzurovat
  • autorský zákon
  • nenesou odpovědnost za informace a za to, jak s nimi

uživatelé naloží

  • respektovat anonymitu a volnost uživatelů
  • loajalita k instituci
  1. profesní část
  • chrání a doplňuje fondy bez ohledu na politickou situaci
  • poskytuje informace v elektronické i písemné podobě, co

nejvíce aktuální

  • spolupracuje s archivy a muzei
  • podílí se na kultuře města (besedy a výstavy)
  • podílí se na výzkumech
  • loajální k instituci

Problémové kauzy:

1. Právo na informace

  • každý občan má právo vědět jakými informacemi disponuje stát

2. Právo na informace x ochrana soukromí 3. Ochrana obchodního tajemství 4. Ochrana duševního vlastnictví

  • autorský zákon, patentová ochrana

5. Porušování citačních zásad

  • neuvedení citace

6. Hate speech

  • šíření a publikování dokumentů podněcujících k nenávisti k určité skupině

7. Informační exploze, šíření nadbytečných informací

  • např. v oblasti elektronické pošty → spam – nevyžádané pošta
  • on-line hráčství
  • chaty
  • hackeři

Autorský zákon z pohledu informační etiky:

  • vždy bychom měli citovat
  • neměli bychom kopírovat, stahovat ani části dokumentů
  • měli bychom se řídit kodexy
  • informace a dokumenty, ve kterých se toto objeví bychom neměli ani kopírovat a ani ukazovat čtenářům a uživatelům

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.