INFOGRAFIKA: V žebříčku univerzit QS je rekordní počet českých škol. Jak si vedly v průběhu let?

Prestižní žebříček QS World University Rankings 2021 letos do top 1000 nejlepších škol zařadil hned 10 českých zástupců, což je dosud nejvyšší počet. Již tradičně si nejlépe vedla Univerzita Karlova. Skokanem roku se stalo České vysoké učení technické. Do žebříčku se poprvé probojovala Mendelova univerzita, naopak Ostravská univerzita po loňském úspěchu z hodnocení vypadla.

Vůbec nejlepší školy na světě najdete podle žebříčku ve Spojených státech. Tamější vzdělávací instituce obsadily v hodnocení první čtyři místa. Nejlepší desítce vévodí školy s technologický zaměřením, přičemž první příčku už po několikáté obhájil technologický institut v Massachusetts. Do druhé pětky se dostalo pět britských škol a jediná kontinentální evropská škola, konkrétně technologický institut v Curychu.

Nejlepší česká vysoká škola – Karlova univerzita – skončila ve druhé stovce a polepšila si o 31 míst na 260. příčku. Na druhém místě mezi českými zástupci skončila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která si taktéž polepšila z loňského 355. místa na letošní 342. Českým skokanem roku bylo ČVUT, které v žebříčku poskočilo o 66 míst na 432. příčku.

Do hodnocení se letos probojovaly i brněnská Masarykova univerzita (531.- 540. místo), Univerzita Palackého v Olomouci (591.- 600.), Vysoké učení technické v Brně (701-750.), Mendelova univerzita (701-750.), Technická univerzita v Liberci (751.-800.), Česká zemědělská univerzita (801.-1000.) a Univerzita Pardubice (801.-1000.).

QS letos hodnotil celkem 1604 škol. Významný úspěch měly mimo jiné také asijské školy, které loni zaznamenaly rekord v počtu umístění v top 100 a letos ho s 26 zástupci ještě překonaly.

QS sestavuje žebříček top univerzit už od roku 2004. Pokaždé hodnotí univerzity na základě šesti kritérií, u kterých se každý rok mění pouze způsoby výpočtu:

1) Akademická reputace – zaměstnanci univerzit určují, jaké instituce podle jejich názoru odvádějí nejlepší práci ve vědě a výzkumu (tvoří 40 % hodnocení)

2) Absolventská reputace – oslovení zaměstnavatelé mimo univerzitní prostředí určují, která škola produkuje nejlepší absolventy (tvoří 10 % hodnocení)

3) Počet citací na akademického pracovníka (tvoří 20 % hodnocení)

4) Poměr studujících a vědeckých/akademických pracovníků – předpokladem je, že instituce, která má nižší počet studujících na jednoho akademického pracovníka univerzity, je kvalitnější (tvoří 20 % hodnocení)

5) Podíl studujících ze zahraniční (tvoří 5 % hodnocení)

6) Podíl zahraničních akademických a vědeckých pracovníků (tvoří 5 % hodnocení)