Infografika: Jak si vedli studenti u maturity před a po pandemii?

Cermat odhalil výsledky didaktických testů z letošních státních maturit. Letos v květnu k nim přišlo 71 tisíc maturantů. Jak si studenti vedli a jaké mají výsledky ve srovnání se studenty před pandemií? Jak se v posledních třech letech měnila hranice úspěšnosti a kolik studentů dalo přednost angličtině před matematikou?

„Dopadlo to přesně tak, jak jsme očekávali, nekonala se žádná katastrofa, kterou někteří predikovali a chtěli kvůli tomu nahradit reálnou maturitu maturitou administrativní,“ komentoval letošní výsledky didaktických testů předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček pro ČTK. Úspěšnost studentů se zvýšila u všech předmětů vyjma angličtiny. Za zlepšením výsledků stojí i intervence ministerstva školství na poslední chvíli. Ministerstvo totiž společně s výsledky oznámilo také snížení hranice úspěšnosti u testů z matematiky a maturitu z tohoto předmětu tak složilo více lidí.

Matematika

Již po dopsání testů hodnotili žáci i pedagogové letošní test z matematiky jako nestandardně těžký. Maturantům nově stačilo dosáhnout hranice 27 procent úspěšnosti, na rozdíl od původních 33. Jedním z argumentů ministerstva pro snížení hranice bylo, že žáci neměli kvůli pandemii učivo dostatečně zopakované. Teoretické znalosti totiž narozdíl od ostatních předmětů nemusí v matematice stačit, důležité je jejich používání. Mezery ve výuce dokládá fakt, že maturanti hodně chybovali v úlohách, které vycházely z učiva nižších ročníků a které si studenti nemohli kvůli distanční výuce dostatečně zopakovat.

Zatímco Jiří Zajíček s posunutím hranice souhlasí, šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová se domnívá, že úleva byla až příliš velká. Sami studenti to ale vnímají pozitivně. Studentka Zuzana z pražského gymnázia Postupická míní, že ačkoli rozhodnutí mělo přijít dřív, je ráda hlavně za své spolužáky: „Nerozumím tomu, proč se hranice posouvají na poslední chvíli. Měly by být pevně stanovené před zkouškou. Celé maturity byly takové zmatené,“ uvedla Zuzana pro Vysokéškoly.cz. Sama zkoušku složila a je ráda, že se teď, po posunutí hranice, někteří spolužáci dostanou na vysokou školu bez přijímacích zkoušek.

Po nově stanovených hranicích test nesložilo 16,8 procent maturantů, v roce 2020 to bylo 17,5 procenta. V roce 2019 pak 15,5 procent.

Čeština

Test z češtiny byl povinný pro všechny maturanty a letos ho nezvládlo necelých pět procent maturantů. Je to velký posun oproti loňským 14 procentům. V „předpandemickém“ roce 2019 byla neúspěšnost v didaktických testech v češtině 10,2 procent.

Příčiny vysoké úspěšnosti letošního ročníku maturantů vysvětlila pro ČTK Veronika Valíková, mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka. „Test byl korektní, bez chytáků, úlohy se držely praktického jazyka, na literární teorii a historii a abstraktnější práci s jazykem byla zaměřena jen asi čtvrtina úkolů. Texty byly přiměřeně dlouhé, celkem přehledné, na lovení různých jevů dostali studenti navíc čas.“ Významnou roli mohlo hrát i prodloužení časového limitu o deset minut nebo odpadnutí povinnosti ústních zkoušek. I Renata Schejbalová označila testy za srozumitelné a bez chytáků. Sama pak byla výsledky příjemně překvapena. Studenti sami hodnotili test spíš jako jednoduchý, jak jsme psali dříve.

Ostatní jazyky

Ti, co si nevybrali matematiku jako druhý předmět, skládali zkoušku dospělosti z cizího jazyka. Tento rok se pro tuto možnost rozhodlo osm maturantů z deseti. Zatímco v angličtině byla neúspěšnost vyšší než loni, v ostatních jazycích se úspěšnost zvýšila. U francouzštiny prošlo testem dokonce všech 82 konajících. I dlouhodobě nejmíň úspěšný předmět – němčinu – tento rok nesplnilo „jen“ 23,1 procent žáků. Předchozí roky vždy testem z němčiny neprošla minimálně čtvrtina maturujících.

Zdroj: Cermat,  České noviny