Indie

Indie se rozkládá na poloostrově Přední Indie, přilehlé části asijské pevniny a na ostrovech Andamany a Nikobary v Bengálském zálivu a na Lakadivách ležících v Arabském moři. Indie je nezávislý stát. Státním zřízením je federativní republika, oficiální název Indie je Indická republika. Hlavou státu je prezident a zákonodárným orgánem dvoukomorový parlament skládající se ze Sněmovny lidu a Rady států.

• Rozloha: 3 287 590 km2
• Počet obyvatel: obyvatel>1 000 00­0 000
• Hlavní město: Nové Dillí (6.mil)
• Úřední jazyk: angličtina a hindština
• Státní zřízení : federativní republika
• Správní členění: 25 států a 7 svazových teritorií
• Měna: indická rupie

** Národnostní složení:** Přibližně 72% obyvatel je indoevropského původu, 25% dravidského a zbytek tvoří pak austro-asijská a mongoloidní rasa. Obyvatelstvo je mnohonárodnostní. Nejpočetněji jsou zastoupeni Hindové, Telugové, Bengálci, Maráthové, Tamilové, Urduové a Kudžarátci.V Indii bylo zjištěno přes 700 jazyků a dialektů. V roce 1993 bylo asi 53% obyvatel negramotných.

Náboženství: Nejvíce zastoupená jsou tři náboženství. Hinduismus vyznává 80,3% obyvatel, islám 11% a křesťanství 2,4%.

• Povrch: V Indii se nacházejí pohoří Východní a Západní Ghát ležící na poloostrově Přední Indie. Na severních hranicích Indie se nachází pohoří Himaláje a Karakoram. Nejvyšší horou Indie je Čogori 8 611 m n. m. Mezi Himalájem a plošinou Dekan se rozkládá velmi úrodná Indoganžská nížina vytvořená říčními náplavy. Poušť Thár v západní Indii.

Vodstvo: Řeky v povodí Gangy a Brahmaputry mají poměrně vyrovnané vodní stavy, protože jsou napájeny z himálajských ledovců. Řeky plošiny Dekan jako Mahándí, Gódávarí a Krišna mají naproti tomu nestálý vodní stav.

Podnebí: Na úpatí severních horských pásem je subtropické podnebí, na zbylém území je podnebí tropické a monzunové. Teploty se pohybují mezi 20–33°C. Srážky jsou velmi nevyrovnané a vlivem monzunových dešťů dosahují místy světových maxim. Například v Čérápundží ( ve státě Asám) naprší až přes 12 000 mm srážek ročně. Na severozápadě je nedostatek vláhy, protože sem již nedosahují monzunové deště. Nachází se zde poušť Thár.

Hospodářství: Vyspělejší rozvojový zemědělsko průmyslový stát

66,5% obyvatelstva pracuje v zemědělství

Nerostné suroviny: Z přírodních a nerostných surovin se v Indii těží dřevo, černé uhlí, ropa a zemní plyn ( blízko Bombaje), rudy mědi, železa a manganu, zinek, olovo, chrom, měď, zlato, bauxit, magnezit, diamanty, slída, sůl, fosfáty a grafit.

Průmysl: Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví Indie patří průmysl potravinářský, textilní, hutnický a strojírenský,che­mický, kožedělní

Zemědělství:

1. Rostlinná výroba :

V zemědělství, které je velmi zaostalé a závislé na klimatických výkyvech, pracuje 61% obyvatel, kteří obdělávají asi 51% území. 4% plochy Indie jsou pastviny a 20% je zalesněno. Mezi nejpěstovanější rostliny patří rýže s roční produkcí asi 190 milionů tun, která řadí Indii na druhé místo ve světě. Dále pšenice s produkcí asi 45 milionů tun a třetím místem ve světě a čirok s přibližně 22 miliony tun a prvým místem ve světě. V roce 1991 byla Indie s 13 miliony tun největším světovým producentem cukru. Z hospodářských plodin se dále pěstují podzemnice olejná, banány, fazole, čaj, juta, ječmen, brambory, bavlna, tabák a kaučuk.

2. živočišná výroba : Stáda skotu se 196 miliony kusů a stáda buvolů se 77 miliony kusů jsou největší na světě. Dalšími domácími zvířaty jsou ovce a kozy a výjimečně i prasata. I přes takto velká stáda trpí značná část obyvatel hladem. Kráva je pro hinduisty posvátné zvíře a nesmí být zabita. I malé počty prasat mají náboženský důvod. Pro hinduisty je prase nečisté a korán zakazuje požívat vepřové maso vyznavačům islámu. Přes 80% obyvatel Indie tedy nejí hovězí a přes 90% vepřové.

• Doprava: V dopravě převládá železnice, která měla v roce 1991 celkem 63 287 km tratí. Silnice jsou málo kvalitní. Hlavními přístavy v Indii jsou Bombaj a Kalkata. Indie má přibližně 100 letišť.

Největší města: Kalkata, Madras, Bombaj, Dilli

Historie:

1. – slabá ústřední vláda
2. – tím umožněny koloniální výpady hlavním koloniálním státům ( Francie, G.B)
3. – počáteční převaha Francie po Sedmileté válce (1756–1763) nahrazena britskou.
4. – do roku 1947 britská kolonie
5. – 1947 vznik Indické republiky. Z původní Britské Indie se oddělil Pákistán a Bangladéš ( v obou zemí převládá islám)
6. – 1962 pohraniční potyčky s Čínou ( kvůli obsazení Tibetu)
7. – Od odchodu Britů 1948 přetahování mezi Pákistánem a Indii o oblast Kašmíru a od 1989 eskalace napětí – vojenské potyčky. V součastné době ve sdělovacích prostředkách žádné čerstvé zprávy.

Ohniska politických, územních a náboženských konfliktů v Asii

1. Izrael – Palestinci se snaží vytvořit samostatný stát Palestina s hlavním městem v Jeruzalémě. Vyřešení této otázky je ožehavý problém i pro Izraelce. Izrael je stát , který oficiálně vznikl až po druhé světové válce. Během let si Izrael rozšířil své původně vymezené území o část území svých okolních arabských sousedů a tímto aktem zde vzniklo ohnisko dlouhodobého napětí.
2. Irák- Kurdové na S země. Osoba a hlavně plány charismatického vládce Saddáma Husajna, které nenechají politiky ostatních zemí v klidu.
3. Turecko-problémy s Kurdskou menšinou na JV hranicích země.
4. Afghánistán- Boje mezi islámským hnutím Taliban a zbytkem původní ještě stále oficiální vlády.
5. Pákistán-Indie- oblast Kašmíru
6. Čína – Taiwan- Čína je proti jakékoliv autonomii vůči Taiwanu. Občasná demonstrace síly ze strany Číny.
7. Severní Korea – zbídačený komunistický stát,hladomor. Potenciální možnost útoku zbraněmi hromadného ničení na své sousedy.(J. Korea, Japonsko,U.S.A.). V součastné době se ale otevírá světu-snad?!
8. Rusko – Čečensko