Kde hledat zahraniční stipendia pro středoškoláky?

27. 7. 2012 | Studium v zahraničí

Plány odjet za studiem někam do zahraničí, ať už jen na krátko, nebo i na celé studium, už nemusejí být jen pouhým snem. Oblast mezinárodních studijních projektů je totiž v posledních letech stále širší a komplexnější a klade se na ni velký důraz. Spolu s rostoucí nabídkou vznikají i nejrůznější podpůrné fondy a programy, s jejichž pomocí mohou studenti pokrýt alespoň část nákladů na školné, stravné, ubytování, dopravu atp. Ale něco za něco. K tomu, aby student mohl takové studium vůbec obdržet, musí splnit několik požadavků a samozřejmě si také hlídat důležité termíny.

Kdy jsou stipendia vypisována

Většina stipendijních programů je vyhlašována v podzimních až v zimních měsících a uzávěrky do nich se přijímají do ledna až dubna následujícího roku. V případě pololetních výjezdů se přihlášky podávají zpravidla do září a na školu se nastupuje v lednu či v únoru. Konkrétní termíny se samozřejmě s každým programem trochu liší.
Vzhledem k tomu, že už jen samotné podání přihlášky včetně všech požadovaných úkolů, shánění referencí a dalších administrativních záležitostí zabere relativně hodně času, doporučuje se s jejich realizací začít včas.

Kdo stipendia poskytuje

Možností dosáhnout na stipendium je několik. Buď jej lze získat obecně na jakékoli středoškolské studium v zahraničí, nebo je jejich přiznání svázáno pouze se studiem konkrétní školy či partnerské instituce
Stipendium zpravidla nabízejí:

samotné partnerské školy
nadační fondy a neziskové organizace, podporující mezinárodní mobilitu studentů
komerční agentury, zprostředkovávající studijní pobyty do zahraničí
zahraniční agentury působící na mezinárodním poli.

Základní podmínky aneb pro koho jsou stipendia určena

Pakliže nějaký poskytovatel středoškolského studijního programu v zahraničí nabízí i stipendium, většinou jeho udělení podmiňuje několika základními požadavky na uchazeče:

stipendia jsou určena výhradně studentům středních škol (je-li partnerskou školou gymnázium, pak bývá tento výběr omezen jen na studenty gymnázií; jindy je zase stipendijní program zaměřen jen na výjimečně talentované žáky nebo žáky ze sociálně slabších rodin atp.)
většina programů také vyžaduje nejvyšší možný studijní průměr na vysvědčení za určité období (nejčastěji 2,0 až 3,0); některé programy nejvyšší možný studijní průměr nestanovují, ale zmiňují jej jako jeden z parametrů volby mezi více vhodnými kandidáty
stipendium může být uděleno pouze studentům s českým občanstvím
účastník stipendijního programu zpravidla nesmí být v roce výjezdu v maturitním ročníku
nutná je i velmi dobrá znalost cizího jazyka (dle vybrané země programu), která se prověřuje u vstupních testů v rámci výběrového řízení
také přihláška do programu a další potřebné dokumenty (úvaha na zadané téma, informace o svých aktivitách, reference, souhlas rodičů atd.) pro zařazení do programu se vyplňují v cizím, nejčastěji anglickém jazyce
k přihlášce je nutné předložit doporučení od několika osob (nejčastěji učitele angličtiny, třídního učitele a vyučujícího dalšího předmětu).

Přijímací řízení

Vzhledem k tomu, že jde v životě středoškoláka o docela zásadní a ne úplně snadný krok, klade se důraz i na náročný výběr uchazečů o studium, resp. přiznání stipendia. Nelze se tedy domnívat, že dobrá znalost cizího jazyka a získaná doporučení jsou automatickou vstupenkou za hranice. Jednak uchazečů bývá často mnohonásobně více, než jsou kapacity programu, a jednak se prověřuje i obecná způsobilost uchazeče zahraniční studium vůbec podstoupit. Součástí přijímacího řízení většinou je:

test z cizího jazyka
esej na zadané téma (opět v cizím jazyce)
v užším kole pohovor o vašich schopnostech, motivaci či znalostech reálií dané země
někde se provádí i testování prostřednictvím skupinových diskuzí či jiných aktivit
i v případě využití služeb komerčních agentur, z nichž některé také nabízejí určitou formu stipendia, se uchazeči mohou setkat s jazykovým testem či pohovorem.

Co stipendium pokrývá

Také výše a účel stipendia se může s každým programem různit. Je to proto, že jde spíše o jakési mezinárodní partnerství mezi dvěma organizacemi, založené na smluvních podmínkách, které mohou být pokaždé jiné. Někdy je tak určeno pouze na částečné či plné pokrytí školného, jindy stačí i na další náklady. Ve výsledku se tak může stát, že studenti, kteří získali stipendium, zaplatí za svůj pobyt od několika stovek až po desetitisíce korun za měsíc. Cena se samozřejmě odvíjí i od země a prestiže partnerské školy.
Vzhledem k tomu, že studium na zahraniční škole studenta obvykle vyjde bez stipendia na částku od sta třeba až po sedm set tisíc korun za rok (záleží především na tom, zda se na partnerské škole platí školné, či nikoli), rozhodně se vyplatí do výběrového řízení adeptů na stipendium určitý čas a úsilí investovat.

Kde zahraniční studijní pobyty a stipendia na ně hledat

Mezi nejznámější poskytovatele zahraničního studia a s ním spojených stipendií patří mj. Open Society Fund (www.osf.cz), United World Colleges (www.uwc.cz), AFS Mezikulturní programy, o.s., (www.afs.cz) a další. Nejen středoškolským studijním programům se věnuje také jedna sekce portálu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (www.msmt.cz) či speciální stránka Domu zahraničních služeb – Akademické informační agentury. Studijní stipendium lze za určitých podmínek získat například i od Nadace Livie a Václava Klausových (www.nadacnifondklausovych.cz) a jiných. Poohlédnout se ovšem lze i na stránkách zahraničních organizací, mezi než patří například World Experience (www.worldexperience.org) a řada dalších.