Hydrosféra
1. Oběh vody na Zemi
2. Oceány a moře
3. Vlastnosti mořské vody
4. Pohyby mořské vody
5. Vody pevnin
6. Hydrosféra a člověk
= „vodní obal Země”; tvořena vodou povrchovou, podpovrchovou, obsaženou v atmosféře a v organismech
-
povrchová – oceány, moře, vodní toky, přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště), umělé vodní nádrže (rybníky, přehrady, nádrže), dále ve formě ledu a sněhu
-
podpovrchová – půdní póry; v průlinách, puklinách a dutinách hornin; podzemní led a permafrost
-
v atmosféře – skupenství plynné (vodní pára), kapalné (déšť), pevné (vločky, kroupy)
Oběh vody na Zemi
Voda se vyskytuje ve všech třech skupenstvích, mezi jednotlivými složkami fyzicko-geografické sféry dochází ke stálému oběhu vody
-
způsoben sluneční energií a gravitací → vlivem tepla se voda vypařuje z povrchů a hladin → vzdušné proudy unáší vodní páru → poklesem teploty dochází k atmosférickým srážkám → déšť, sníh padá vlivem gravitace na zemský povrch
-
většina vody z oceánů vyprší znova do oceánů, část dopadá na pevninu → teče do oceánů
-
-
malý oběh vody – část oběhu pouze nad oceány nebo pouze nad pevninou
-
velký oběh vody – výměna vody mezi oceány a pevninou
-
pravidlo třetin – ⅓ vody se vypaří, ⅓ se vsákne, ⅓ odteče
Oceány a moře
-
všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu → světový oceán
-
tvořen 4 oceány – Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový oceán
-
-
povrch Země 510,1 mil. km2 → 71 % světový oceán, 29 % souš
-
na S polokouli 61% oceán, 39 % souš; na J polokouli 81 % oceán, 19 % souš
-
-
světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy
-
oceány = části světového oceánu mezi kontinenty
-
moře = části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů
-
okrajová moře = oddělená od oceánů poloostrovy a ostrovy
-
-
– Barentsovo, Karské, Východosibiřské m.
- vnitřní moře = obklopena pevninou, s oceány spojena průlivy
– Středozemní, Černé, Rudé, Ochotské, Baltské, Jihočínské m.
-
zálivy = menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny
- Hudsonův, Mexický, Guinejský, Bengálský, Perský, Botnický, Biskajský z.
- průlivy = zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninami nebo mezi souší a ostrovy
- Bospor, Dardanely, Beringův, Gibraltarský, La Manche, Mosambický, Drakeův p.
Vlastnosti mořské vody
-
salinita = celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody
-
udává se v promile ‰
-
ovlivňována výparem, srážkami, přítoky říční vody, zamrzáváním, rozmrzáním, pohyby mořské vody
-
průměrná slanost mořské vody 35 ‰, způsobuje NaCl, MgCl2,…
-
nejslanější – Mrtvé moře; nejméně slaný – Severní ledový oceán (rozpouštění ledovců, nízký výpar, ředění řekami)
-
brakická voda = vrstva sladké vody na slané vodě (při ústí řeky)
-
-
hustota mořské vody
-
vyšší než hustota sladké vody
-
závisí na teplotě, salinitě, tlaku; se zeměpisnou šířkou se zvyšuje
(nejvyšší hustota v polárních mořích)
-
-
barva mořské vody – závislá na obsahu minerálních a organických látek
-
žluté moře – velké množství sprašových částic přinášených řekou (Chuang-che / Žlutá řeka)
-
zelené – bohatý plankton – Severní, Baltské moře
-
modré – voda chudá na plankton
-
Rudé moře – zbarvuje se do červena v době rozmnožování červených řas (jinak modré)
-
-
teplota mořské vody
-
oceán pohlcuje až 85 % dopadajícího slunečního záření
-
transport tepla mořskými proudy, konvekčním prouděním
-
průměrná teplota světového oceánu = 17 °C; nejteplejší je Tichý oceán
-
obsah solí způsobuje zamrzání mořské vody až při teplotách nižších než 0 °C
-
tabulový led = souvislý ledový pokryv
-
ledové návrší = ledové kry se kupí na sebe, přimrzají k sobě
-
Pohyby mořské vody
neustálý pohyb způsoben kosmickými vlivy, fyzikálně chemickými vlivy, pohyby zemské kůry
-
mořské dmutí = příliv a odliv = slapové jevy
-
vlnění – způsobeno působením větry na hladinu; vlnu tvoří hřbet a vpadlina
-
mořské proudy – přenášejí obrovské množství vody na velké vzdálenosti
- regulují teploty oceánů a moří i pevnin
- teplé mořské proudy → teplejší voda z nižších zeměpisných šířek do vyšších
– Golfský, Brazilský, Severní rovníkový, Jižní rovníkový, Kuro-šio
-
studené mořské proudy → chladnější voda z vyšších zeměpisných šířek do nižších
– Kalifornský, Kanárský, Peruánský, Falklandský, Oja-šio
Vody pevnin
-
povrchové vody = vody odtékající nebo zadržené v přirozených i umělých nádržích
-
pocházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu, z podzemních vod vytékajících na povrch
-
nikdy nejsou chemicky čisté, obsahují plyny a rozpuštěné látky
-
– NaCl, sírany, uhličitany, Fe, Mn, aminokyseliny, kyslík, dusík, …
a. vodní toky
- ron = nesoustředěný odtok vody (při větším dešti, …)
- pramen = místo vzniku vodních toků → potoky (bystřiny) → řeky → říční sítě
- povodí = území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
- rozvodí = hranice mezi jednotlivými povodími
- rozvodnice = myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
-
úmoří = místo, ze kterého je odváděna voda do moře
– ČR – 3 úmoří; Severní, Baltské, Černé m.
-
hodnocení řeky
– dle délky – Amazonka, Nil, Zair, Jang-c‘-tiang, Mississippi
– dle průtoku (množství vody, které proteče daným místem za 1 s) – Amazonka, Nil, Zair, Jang-c‘-tiang, Orinoko
– dle plochy povodí – Amazonka, Nil, Zair, Jenisej, Mississippi, Paraná
– dle režimu řeky – řeka I. až X. řádu
I. – pramení u nás, odteče do moře (Odra, Labe)
II. – vlévá se do jiné řeky (Morava → Dunaj)
b. jezera = přirozená sníženina zemského povrchu vyplněna vodou
- 0,5 % zásob sladké vody na Zemi (nejvíce – jezero Bajkal)
vzniklá činností endogenních sil
-
vulkanická = vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek (Crater Lake)
-
tektonická = oddělená část moře vyzvednutím pruhu pevniny (Kaspické j.); příkopové propadliny (Bajkal, Tanganika)
vzniklá činností exogenních sil
-
ledovcová – karová, hrazená (Lago di Garda, Štrbské pleso, …)
-
krasová = zaplavením krasových závrtů
-
pobřežní = část mořských zálivů oddělených od moře narůstáním náplavů
smíšeného původu – Ladožské, Oněžské j.
- dále bažiny, rašeliniště, slatiniště – přirozené nádrže zadržující vodu v době jejího nadbytku, zlepšující odtok v době nedostatku srážek
c. umělé vodní nádrže
-
rybníky – mělké vodní nádrže, které vznikly vytvořením zemní hráze
- průtočné, pramenité, nebeské, obtočné
-
přehrady, nádrže – více funkcí; (např. Tři soutěsky, …, Bystřička)
- retenční – ochrana proti povodním
- zásobárna pitné vody, zdroj vody pro zemědělství a průmysl, …
- výroba elektřiny; rekreační účel
-
voda ve sněhu a ledu
-
zásoba pitné vody v ledu a sněhové pokrývce (68,4 %)
-
sníh = druh atmosférických srážek vznikající kondenzací vodních par v ovzduší ≤0 °C
-
– sněhová pokrývka → tání → zamrznutí rozbředlého sněhu → zvýšení hustoty = firn
– sněhová čára = čára ohraničující zemského povrchu se sněhem
– čára věčného ledu = sníh zde neroztává ani v létě
-
led = zamrzlá voda, kondenzace vodních par v ledové krystaly, postupná přeměna sněhu
– Antarktický pevninský ledovec, …
-
podpovrchové vody
-
půdní voda = v půdních pórech; nevytváří souvislou vodní hladinu
-
podzemní voda – vyplňuje průliny, pukliny, dutiny zvodněných hornin
– vytváří hladinu podzemní vody, odkud jsou póry, průliny, …, vyplněny vodou
-
krasová podzemní voda – ve vápencích a dolomitech
– mineralizovaná voda – obsahuje více než 1 g min. solí nebo plynů (CO2, H2S) na 1 l
– pramen = místo přirozeného výtoku podzemní vody
– artéská voda – střídání vrstev propustných (obr. – světle modrá) a nepropustných (šedá), voda je v prohnutí pod hydrostatickým tlakem → při navrtání začne voda tryskat na povrch
- prameny studené (chladnější než ovzduší); teplé (teplejší než ovzduší);
termální (37–50 °C); vřídla (nad 50 °C) – Karlovy Vary, Vřídlo
- termální prameny a gejzíry – v oblastech s vulkanickou činností (Yellowstone – USA)
Hydrosféra a člověk
-
hodně slané vody, málo sladké; plýtvání (pitnou) vodou (100 l/den/os.)
-
znečišťování zdrojů pitné vody, znečišťování světového oceánu (odpadky)
-
rybolov, lov dalších živočichů; odsolování mořské vody
-
ropné havárie tankerů (Exxon Valdez a další)
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
-
tání ledovců → zvyšování hladiny vod