Hydrosféra 2

Země vyniká mezi planetami sluneční soustavy svojí hydrosférou. Je to prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích.

Pod pojmem hydrosféra (vodní obal země) rozumíme tedy vodu v oceánech a mořích a vodu na povrchu souše, patří sem i voda vázaná v ledovcích a organizmech, půdní, podzemní a atmosférická voda.

Voda patří k nejrozšířenějším látkám na Zemi a je v neustálém koloběhu. Pro člověka má prvořadý význam podzemní voda jako pitný zdroj, řeky a jezera jako zdroj energie a spolu s půdní a atmosférickou vodou jako zdroj vláhy. Schéma rozdělení vod:

voda (71%=100%)

• slaná (94%)
• sladká (6%) -podpovrchová (4,3%)
• led (1,7%)
• povrchová a atmosférická (0,03%)
• povrchová (0,029%)
• atmosférická (0,001%)
• řeky (0,00015%)

Světový oceán

• největší souvislá vodní plocha na zemském povrchu
• zabírá 94% objemu všech vod na Zemi a 70,92% celého zemského povrchu
• průměrná hloubka je 3 930 m
• největší hloubky dosahuje v podmořských příkopech (Mariánský p. –11034m)
• nejmenší hloubky dosahuje v šelfech u pobřeží
• světadíly a ostrovy dělí sv. oceán na jednotlivé oceány, moře, zálivy a průlivy
• ve 20.st. se na základě oceánických výzkumů vyčlenily 4 nám známé oceány:

Tichý oceán 49%

Atlantský oceán 26%

Indický oceán 21%

Sev.ledový oceán 4%

Světový oceán 100%

Tichý oceán: -největší, nejhlubší

Severní ledový oceán: -nejmenší, nejmělčí a nejchladnější (zima –1,8°C; léto 1,5°C)

Indický oceán:- nejslanější a nejteplejší

Atlantský oceán: Kolubmus jeho přeplutím našel Ameriku

Vlastnosti mořské vody

1. barva- odstín vody je ovlivněn pohlcováním slun. paprsků a taktéž barvou oblohy, závisí na obsahu min. látek, planktonu ve vodě a na hloubce

= modrá barva: chudá na plankton

= zelená a načervenalá barva: moře bohatá na živé organismy

= žlutá a nahnědlá barva: barva okrajových moří, do nichž řeky přinášejí min. látky

př.: Rudé m. – korály; Sargasové m. – řasy; Bílé m. – led; Žluté m. – jíl přinášený řekou

2. slanost (salinita)- množství rozpuštěných min. látek (solí) – sirany, chloridy, uhličitany; slanost se vyjadřuje v ‰; největší slanost v subtrop. mořích (Rudé moře – 42‰, Mrtvé moře – 245–280‰); nejméně slaná moře jsou tam, kde se silně uplatňuje přítok (Baltské moře – 2–25‰), slanost ovlivňuje zeměpisná šířka, teplota, výpar, srážky a přítoky
3. teplota- přes 53% plochy oceánu má průměrnou teplotu na hladině vyšší než 20°C; chladnější jsou východní části ocaánů, protože tam pronikají studené mořské proudy a dochází k výstupu chladnějších vod z hlubin; t. se zvyšuje směrem k rovníku a klesá s hloubkou; zdrojem tepla je sluneční energie

Pohyby mořské vody

• oceánské vody jsou neustále v pohybu, způsobují to atmosférické vlivy (přitažlivost Slunce a Měsíce) a vlivy geodynamické (zemětřesení)

1. vlnění – vzniká působením větru; je to systém vln o různé výšce, směru a rychlosti

TSUNAMI – vlny způsobené podmořským zemětřesením nb. výbuchy sopek,

mají obrovskou rychlost a drtivý dopad na pobřeží

2. dmutí – vzniká vlivem přitažlivých sil Měsíce a Slunce, kt. působí hromadění vodních mas na straně přivrácené a rovněž vlivem odstředivé síly, která ovlivňuje vznik přílivu na straně od Měsíce odvrácené

• jsou-li Země, Měsíc a Slunce v přímkovém postavení, jejich přitažlivé síly se sčítají a vzniká skočné dmutí
• při pravoúhlé pozici se přitažlivé síly odčítají a mluvíme o hluchém dmutí
• příliv se projevuje ponejvíce v zálivech (na SZ Francie – 12m; v Kanadě v zálivu Fundy – 19,6m)

3. proudy – jsou vyvolané pravidelnými větry

• dělí se na: hlubinné, vzestupné a sestupné
• teplé proudy – Golfský proud – v místě vzniku je asi 100 km široký, na volném moři se roztáhne a omývá Z a S Evropy, jeho voda má jinou barvu než okolní oceán, má vliv na podnebí Z Evropy; Severní a Jižní rovníkový proud – nachází se v Atlantiku, Pacifiku i v Tichém oceánu; Kurošio – vzniká u filipínských ostrovů
• studené proudy – Peruánský proud – přitéká od Antarktidy a proudí podél Peru a Chile; další proudy: Bengálský proud, Kanárský proud

Jezera

• přírodní sníženiny na zemském povrchu částečně nebo úplně vyplněné vodou
• mají velký geografický význam, velká jezera ovlivňují podnebí, usměrňují říční odnos, mají i turisticko-rekreační funkci a hlavně jsou zdrojem povrchové pitné vody
• převážná část sladké vody je soustředěna ve třech oblastech

1.) Severní Amerika- Velká kanadská jezera

2.) Jezera Východoafrické příkopové propadliny

3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-Bajkalu

1.) tektonická-vznikla poklesem ker zemské kůry podél zlomů (př.Kaspické m.)

2.) sopečná-vznikla v kráterech vyhaslých sopek, zahrazením údolí ztuhlou lávou apod.(př.Crater Lake v USA)

3.) ledovcová-vznikla odsunovou nebo akumulační činností ledovců (př.skandinávská jezera)

4.) krasová-(př.Skadarské jezero)

5.) jezera vzniklá říční erozí-kolem dolních toků řek (př.kolem Dunaje či Nilu)

Řeky

• povrchové vody tj. potoky + řeky tvoří dohromady říční síť, ročně řekami odteče 37 100 km3 vody
• vodní toky začínají jako potoky a bystřiny, spojením několika menších pramenných toků vzniká řeka
• každá říční síť má hlavní tok a přítoky

pojmy: ústí-místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky či oceánu apod.

povodí (plocha v km2)-území, ze kt. hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu

rozvodnice – smyšlená čára vyznačující geogr. hranici mezi sousedními povodími

rozvodí – přirozené rozhraní povodí v krajině

úmoří- území tvořené povodími toků, kt. odvádějí vodu do téhož moře př.ČR: 3 úmoří:

Baltské – Odra

Severní – Labe

Černé – Morava

průtok – množství vody proteklé průtočným profilem řeky v m3 nebo v litrech za 1s

• vodní toky hodnotíme podle délky toku a průtoku
• průtok kolísá, neboť závisí na zdroji zásobování tj. na sněhu, dešti, podzemních vodách apod.
• řeky jsou složkou oběhu vody, využíváme je v zemědělství i v průmyslu, jsou zdrojem energie, slouží jako dopravní cesty a při ústí jako přístavy
• nejdelší řeka: Amazonka – 7 025 km, 7 mil. km2, průtok 120 000 m3
• nejkratší řeky: Reo River – přítok Missouri v USA – 61m,, Aril – Itálie – 84m

Vodopády

• vznikají na místech, kde řeka vymílá různě odolné horniny (hlavně v horninách sopečného původu) a tam, kde je reliéf modelovaný ledovcem
• nejvyšší vodopád: Angel (Venezuela) – 979m

Přehradní nádrže

• akumulované zásoby vody
• plošně nejrozsáhlejší p.n. je na řece Voltě v Africe – 8 500 km2

Bažiny

• značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody
• nejrozsáhlejší b. na území Ruska a Kanady
• výskyt slaných močálů je v bezodtokých oblastech tropů

Podpovrchové vody

• takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách
• je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách, dělí se na půdní a podzemní
• termální prameny- prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy
• gejzíry-termální prameny, kt. vystřikují pravidelně v urč. časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou
• oblasti gejzírů – Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka …