Hospodářská politika státu a její vliv na podnikání v ČR

Hospodářská politika • Jsou cíle, nástroje a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomického života společnosti • Jsou 2 typy: 1. KEYNESIÁNSKÁ = zastává názor, že „neviditelná ruka trhu“ (tržní mechanismus = nabídka a poptávka) není schopna vyřešit všechny problémy v ekonomice ⇒ nutné zásahy státu do ekonomiky v podobě rozpočtové (fiskální) politiky (příjmy a výdaje státu) 2. MONETÁRNÍ = naopak státní […]

Hospodářská politika • Jsou cíle, nástroje a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomického života společnosti

• Jsou 2 typy:

1. KEYNESIÁNSKÁ = zastává názor, že „neviditelná ruka trhu“ (tržní mechanismus = nabídka a poptávka) není schopna vyřešit všechny problémy v ekonomice ⇒ nutné zásahy státu do ekonomiky v podobě rozpočtové (fiskální) politiky (příjmy a výdaje státu) 2. MONETÁRNÍ = naopak státní zásahy do ekonomiky považují za hlavní příčinu nerovnoměrného vývoje ekonomiky. Tzn. „že neviditelná ruka trhu“ je schopna vyřešit všechny problémy když zásahy státu , tak v oblasti monetární politiky (peněžní a měnová ČNB)

Subjekty hospodářské politiky

1. Parlament = zákonodárná moc • Poslanecká sněmovna • Senát

2. Vláda = výkonná moc • Navrhuje a vytváří zákony, které přikládá ke schválení parlamentu (např. vláda přikládá státní rozpočet ke schválení parlamentu)

3. ČNB = centrální banka • je základem bankovního systému • reguluje množství peněz v oběhu (monetární politika) • usměrňuje a hlídá vývoj inflace • v čele stojí guvernér • emituje (vydává) peníze (bankovky a mince)

Funkce hospodářské politiky

1. Hospodářská funkce • stát podporuje konkurenci a vytváří takové podmínky trhu, aby bylo dosaženo ekonomického růstu • stát podniká v neziskové sféře ekonomiky

2. Sociální funkce • stát zajišťuje přerozdělení důchodů, stará se o veřejné statky, řeší nezaměstnanost

3. Funkce právní jistoty a bezpečí • stát zabezpečuje dodržování práva o vnitrostátní i mezinárodní bezpečnosti

Nástroje hospodářské politiky

  1. Monetární politika (ČNB = reguluje oběh peněz)
  2. Fiskální (rozpočtová) politika (příjmy a výdaje státního rozpočtu)
  3. Zahraničněobchodní politika
  4. Sociální politika (výplata soc. dávek)
  5. Protimonopolní politika (konkurenční prostředí)

Cíle hospodářské politiky • dosáhnout harmonického a stabilního rozvoje společnosti, zajištění uspokojování potřeb společnosti

1. Ekonomické cíle • dosažení určitého tempa růstu HDP stabilní ceny (inflace) aktivní obchodní bilance se zahraničím

2. Sociální cíle • nízká nezaměstnanost • růst reálných příjmu obyvatelstva • zmírňování sociálního rozdílu

3. Ekologické cíle • likvidace odpadu • znečišťování ovzduší, vod,…

STÁTNÍ ROZPOČET

• je to plán příjmu a výdajů, dle kterého stát hospodaří • má povahu roční bilance a podobu zákona (návrh SR vypracovává ministerstvo financí, projednává ho vládá a schvaluje parlament. Když není SR schválen včas hospodaří se dle rozpočtového provizoria) • po skončení kalendářního roku vládá projednává splnění státního rozpočtu tzn. jaké byty skutečné příjmy a výdaje ⇒ závěrečný účet státního rozpočtu. • je to centralizovaný peněžní fond, jehož prostřednictvím stát přerozděluje asi 1/3 HDP • může být sestaven jako:

  1. Vyrovnaný: příjmy = výdaje
  2. Přebytkový: příjmy > výdaje
  3. Schodkový: příjmy < výdaje

Přebytkový = rezerva na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (krize, recese, …) může sloužit ke splacení státního dluhu, stát neutratí veškeré příjmy, nedává zakázky soukromým firmám, nevytváří nové pracovní příležitosti ⇒ nepodporuje rozvoj ekonomiky.

Schodkový = (deficit SR nebo záporné saldo SR), podporuje dočasný růst ekonomiky, ale na dluh (musíme si půjčit nebo v dalších letech ušetřit)

STÁTNÍ ROZPOČET

Příjmová stránka:

• daně • cla • sociální pojištění • ostatní příjmy • státní zakázky (dálnice,…) • investice do životního prostředí

Výdajová stránka:

• státní správa (úřady) • obrana státu, školství, zdrav. • transfery obyvatelstvu (důchody, dávky,….)

PŘÍJMY = VÝDAJE CELKEM

Příjmy státního rozpočtu

1. Daně • je to povinná platba do SR, tvoří 55% z celkových příjmu

2. Cla • poplatek, který vybírají státní orgány při přechodu zboží přes hranici • je vyměřované dle celního zákona • druhy: a, dovozní b, vývozní (ČR nepoužívá)

3. Sociální pojištění a, sociální pojištění • spravuje ho správa soc. zabezpečení • nemocenské pojištění → hradí se z něj nemocenské dávky při nemoci (dobrovolné 1,1%) • důchodové pojištění → důchody, starobní, invalidní, vdovské, sirotčí,…(povinné 6,5%) • příspěvek na státní politiku v nezaměstnanosti (podpory, rekvalifikační program, atd…) povinné 0,4% • zaměstnanci: 8% z hrubé mzdy • zaměstnavatelé: 26% je souhrnu všech vyplacených hrubých mezd

b, zdravotní pojištění • spravují ji zdravotní pojišťovny, platí se z něj léky a lékařské výkony • za děti, studenty, vojáky, ženy na mateřské dovolené, důchodce platí stát • zaměstnanci platí: 4,5% z hrubé mzdy • zaměstnavatelé platí: 9% ze všech vyplacených hrubých mezd

4. Ostatní příjmy • příjmy rozpočtových organizací, pokuty, poplatky,…

Výdaje státního rozpočtu

1. Veřejná spotřeba státu • výdaje do státní správy, armády, policie, soudy,…

2. Spotřeba obyvatelstva (veřejná) • zdravotnictví, školství, kultura,…

3. Sociální platby obyvatelstvu = transfery • důchody, podpory v nezaměstnanosti, peněžní dávky nemocenského poj.,… • tvoří 40% výdajů

4. Dotace podnikům, krajům, okresům a obcím

5. Investiční výdaje (do životního prostředí, vodní nádrže, dálnice, silnice, atd.…)

Veřejné rozpočty = rozpočty nižších orgánu státní správy, kraje, obce, okresy, města

Státní dluh Schodek (deficit) státního rozpočtu • je stav, kdy výdaje jsou větší než příjmy ⇒ stát již nemůže pokrýt své výdaje daněmi, ke krytí schodku státního rozpočtu používají vlády půjčky od veřejnosti (= bank, firem, jednotlivců ) a to prostřednictvím vydání vládních dluhopisů, které se prodávají na kapitálovém trhu • pokud deficit vzniká pravidelně v průběhu několika let ⇒ státní dluh

Státní dluh • celková výše zadlužené vlády vůči ostatním ekonomickým subjektům • vnitřní: to co dluží vláda domácím subjektům • vnější: to co dluží vláda cizincům (zahraniční banky, MMF,…) ⇒ poskytuje se v cizí měně a v ní se zase splácí • pro posouzení výše státního dluhu se používá

státní dluh • 100 % HDP

FISKÁLNÍ POLITIKA

Fiskální politika • je to proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem :

  1. utlumit výkyvy hospodářského cyklu
  2. zachovat růst ekonomiky

• dělení: a, expanzivní = snížení čistých daní = zvýšení vládních nákupu ⇒ podporuje růst ekonomika

b, restriktivní = zvýšení čistých daní = snížení vládních nákupu ⇒ omezuje růst ekonomiky

Nástroje fiskální politiky

1. Vestavěné stabilizátory • opatření, která působí automaticky od okamžiku zavedení • úkolem je zmírňovat rozdíl mezi konjunkturou a dnem

A. daňová soustava • působí jako stabilizátor, je-li zdaněna progresivně (tzn. čím větší příjem, tím větší daně) • období konjunktury – mají lidé a firmy vyšší příjmy ⇒ růst míry zdanění ⇒ do státního rozpočtu se odvádí větší % příjmu ⇒ oslabuje se agregátní poptávka a růst HDP se zastaví • období krize – lidé mají nižší příjmy ⇒ nižší daně ⇒ příjmy do státního rozpočtu klesají a lidé mohou více vynaloží na spotřebu ⇒ poptávka neklesá tak hluboko ⇒ tlumí se hospodářský pokles

B, pojištění v nezaměstnanosti • období konjunktury – zaměstnanost ⇒ vyšší mzdy ⇒ odvádí část výdělku do pojistného fontu (růst zaměstnanosti – zaměstnanec platí pojištění v nezaměstnanosti a o tuto část se zpomaluje růst poptávky ⇒ zpomaluje se růst HDP) • období krize – nezaměstnanost (ti dostávají podporu v nezaměstnanosti) ⇒ nic neodvádí do státního rozpočtu

2. Diskrétní opatření vlády • zásoby, které ovlivní ekonomiku pouze v okamžiku svého uplatnění • vyžadují jednorázové rozhodnutí státního orgánu např. změna daňových sazeb • vláda je využila ke zmírnění krize /vytváří nová pracovní místa) a do ekonomiky se vhání peníze, které zvyšují poptávku a tím i produkci

a, veřejné práce • investiční výdaje státu (výstava dálnice,…)

b, projekty veřejné zaměstnanosti • najímání pracovních sil (úklid města,…)

MONETÁRNÍ POLITIKA

Monetární politika • činnost státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v oběhu, na regulaci úrokových měr atd.. Je za ni zodpovědná ČNB

Nástroje monetární politiky

I. přímé (administrativní) • ČNB stanoví: minimální úroky u vkladů maximální úroky u úvěrů úvěrové limity (max. rozsah poskytovaných úvěrů) II. nepřímé

1. Povinné minimální rezervy • slouží k regulaci množství peněz v oběhu • každá komerční banka má povinnost složit u ČNB část svých aktiv (vklady) na bezúročném účtu. Tato aktiva mohou být uložena v hotovosti i v jiných formách. Výše této částky je určena procentem z vkladu.

a, povinné minimální rezervy ČNB zvýši. • banky musí odvést ČNB více peněz a sníží se částka, kterou mohou půjčit podnikům, tím se sníží množství peněz v oběhu a tlumí se růst ekonomiky

b, povinné minimální rezervy ČNB sníží. • naopak podporuje růst ekonomiky (expanze)

2. Diskontní sazba • úrok, za který poskytuje centrální banka úvěr komerční bance, za který se úročí jejich vklady u ČNB • pokud se sazba zvýší ⇒ banky si půjčují méně peněz od KB ⇒ snižuje se množství peněz v oběhu ⇒ tlumí se expanze • pokud se sazba sníží ⇒ banky se půjčují více peněz ⇒ zvyšuje se množství peněz v oběhu ⇒ tlumí se krize

3. Operace na volném trhu • CB používá k ovlivnění množství peněz v oběhu státní cenné papíry • prodej CP = peníze z oběhu stahuje • nákup CP = peníze v oběhu zvyšuje

Centrální banka může uplatňuje 2 typy monetární politiky:

1. Expanzivní = podporuje růst ekonomiky, používá se v období krize (ČNB = zvýší množství peněz v oběhu) 2. Restriktivní = tlumí růst ekonomiky, používá se v době expanze (ČNB sníží množství peněz v oběhu)

EKOLOGICKÉ PŘEDPISY V HOTELU A RESTAURACI

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (ENVIRONMENT): • je vše, co nás obklopuje, co ovlivňuje náš každodenní život a co my ovlivňujeme svým každodenním jednáním.

  • přírodní prostředí: lesy a ostatní přírodní vegetace, živočichové, voda, ovzduší, půda…
  • sociální a technické prostředí: lidé a jejich výtvory.

• Vztahy mezi jednotlivými složkami životního prostředí jsou velmi složité, zabývá se tím obor (věda) ekologie, zákon o životním prostředí. Okolní prostředí se rozšiřuje za hranice organizace do globálního systému (normy ISO 14001 – normy jakosti a kvality)

ENVIROMENTÁLNÍ ASPEKT • prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí

ENVIROMENTÁLNÍ DOPAD • jakákoliv změna v životním prostředí, která je zcela nebo částečně způsobená činností, výrobky či službami organizace

EMISE • znečištění ovzduší – kouřem z továren, domů, výfukové plyny z aut, freony ze sprejů ⇒ to, co jde do ovzduší

IMISE • to, co jde z ovzduší dolů – kyselé deště, smog,…

ZELENÁ ENERGIE – vodní elektrárny, větrné elektrárny, zemní vrty, sluneční korektory ⇒ přírodní energie

Ekologická opatření v hotelu a restauraci GREEN MANAGEMENT • není pouze ekologická iniciativa, ale jedná se o komplexní způsob řízení moderního hotelu

VODA: koupelny hostů, úklid a údržba čistoty; výroba – kuchyně; prádelna; zalévání zahrady a rostlin; bazény, kapající kohoutky, špatná údržba vodovodního řádu

opatření: nenechat téct vodu (bez užitku) – výčepy, umývarky – pračky, myčky zapínat jen když jsou plné; kontrola systému vodovodního řádu – opravy; instalace průtoku vody, průtokové ohřívače; tam, kde je to možné využívat užitkovou vodou: květiny, garáže, apod.

ENERGIE: topení, vzduchotechnika, klimatizace, osvětlení a bazény – ohřev vody, vaření a chlazení, pohonné hmoty pro vozidla, provoz prádelny a čistírny

opatření: správné utěsnění dveří chladíren a mrazáků; použití žárovek s nižší spotřebou a delší životností; využití slunečních kolektorů k ohřevu teplé vody; regulace topení podle počasí; vypnutí topení a osvětlení v neobsazených částech; použití moderního zařízení se sníženou spotřebou energie; izolace potrubí

TUHÝ ODPAD produkovaný hotely: láhve, plechovky, obalové sklo; odpad z kuchyně, z pokojů – papír, karton PVC – baterie ze zámků, obaly od kosmetiky, plastové sáčky, nebezpečný odpad; starý nábytek a zařízení, možné škodlivé látky jako azbest, plechovky od barev, rozpouštědla

Pevný odpad je celosvětově velkým problémem. Jeho likvidací se znečišťuje ovzduší, pokud se nespaluje, vede to ke vzniku skládek a znečištění podloží. Úkolem hotelů je redukovat na minimum užívané materiály, recyklovat a vracet k opětovnému použití materiály všude tam, kde to praxe dovolí a bezpečně ukládat zbytkový odpad.

ODPADNÍ VODY, EMISE: neupravené odpadní vody, chlór, oleje, nitráty, fosfátové prací prostředky, freony, kouření, umývárny nádobí, prádelny, garáže

opatření: myčky nádobí filtry, bakterie Bio bakterie, nekuřácké jídelny, filtrace vzduchu

SMLUVNÍ PARTNEŘI: čištění a praní prádla, stravovací úsek, technologie a dopravní prostředky, nábytek, lůžkoviny, kosmetické potřeby do koupelny

opatření: úspěšná nákupní politika ložní, koupelnová kosmetika, čistící prostředky bezfosfátové, hotelové prospekty (recyklovaný papír), vrátné láhve, kupuje místní výrobky

Doporučení obchodníků • aby hotely byly situovány na jihu (popřípadě jihozápadně) • aby budova nebyla příliš členitá ⇒ může vzniknout efekt chladících žeber • dokonalá izolace, na sever méně oken, doporučují se sluneční korektory k vytápění ohřevu vody, využívat větrné zdroje, vodní zdroje (elektrárny), zemní vrty

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.