Hodina pravdy. Akademici bojují za vyšší platy

Letošní oslavy mezinárodního dne pedagogů byly ve znamení protestů. Do ulic po celé České republice vyšli studenti a učitelé z vysokých škol a protestovali za zvýšení platů pedagogických pracovníků humanitních a společenskovědních oborů. Nejednalo se ale o ojedinělou akci. Protesty vyvrcholil dlouhodobý boj o víc peněz pro vysoké školy. A ten dál pokračuje. Minulý týden předala iniciativa Hodina pravdy, která požaduje okamžité řešení finanční krize na akademických pracovištích, ministru školství petici se čtyřmi tisíci podpisy.

Otloukánci mezi obory

Míň peněz než učitelé na středních nebo dokonce základních školách. Tolik na svých výplatních páskách našli loni odborní asistenti z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Nižší platy než učitelé základních škol měli v roce 2022 podle srovnání Seznam Zpráv také pedagogičtí asistenti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy nebo Filozofické fakultě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla se nízké platy netýkají jen pedagogických asistentů. Plat u hranice minimální zaručené mzdy pobírají i někteří docenti, což je v Česku druhá nejvyšší akademická hodnost. Problém je to tak velký, že podle zástupců humanitních a společenskovědních oborů v budoucnu hrozí i omezování výuky způsobené nedostatkem učitelů.

Pedagogové upozorňují, že zatímco ministerstvo školství v posledních letech dorovnávalo platy učitelů na základních a středních školách, na vysoké školy se zapomnělo. Proto v březnu vyšli do ulic.

Demonstrace na den učitelů

Protestní akce proběhla 28. března. Účastníci protestů, mezi nimiž byli vysokoškolští pedagogové i studenti, žádali více peněz ze státního rozpočtu pro univerzity a zrovnoprávnění mzdových tarifů mezi obory vysokých škol. Protesty se konaly před filozofickými fakultami, které jsou ve srovnání platů na samém chvostu.

Do protestů se zapojili také umělecké obory. „Stejná situace, jako je na filozofických a humanitních fakultách, je také na čtyřech uměleckých vysokých školách. Institucionální podfinancování veřejných vysokých škol je ostuda a hanebnost,“ řekl rektor Janáčkovy akademie muzických umění Petr Michálek.

Protestující provolávali hesla jako „Bohatství ducha se nedá zaplatit, ale zkusit to můžete“, „Bez sociálních věd si nebudeme rozumět“ nebo „Excelentní vědu za ostudné mzdy?“. V Praze se od Filozofické fakulty Univerzity Karlovy průvod vydal k Pražskému hradu.

Při zastávce před sídlem vlády přečetli zástupci protestujících otevřený dopis adresovaný premiérovi Petru Fialovi, na kterého apelovali, aby se situací kolem platů vyučujících zabýval. Předseda vlády dříve sám působil jako rektor Masarykovy univerzity v Brně a má titul profesora.

Navýšení rozpočtu o 900 milionů

Důvodem, proč jsou na tom nejhůř právě humanitní a společenskovědní obory je podle děkanky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Evy Lehečkové, takzvaný koeficient náročnosti. Ten se liší podle oborů.

„U humanitních věd se předpokládalo, že jsou nejméně náročné, protože si vystačí s tužkou a papírem. Od toho se odvozuje příspěvek na jednoho studenta. Po 30 letech vývoje bez omezení železnou oponou se ale ukázalo, že ta rozvaha pro mnoho oborů zcela neplatí,“ uvedla v rozhovoru pro iRozhlas.cz. Souhlasí s ní i další akademici.

Dnes již bývalý ministr školství Vladimír Balaš dříve uvedl, že problematická je celkově otázka financování vysokých škol, a to už posledních 20 let. Problémy navíc prohloubila pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině. Podle něj nelze financování vyřešit prostým „nasypáním“ peněz do rozpočtu škol, ale je nutné, aby také univerzity podnikly vstřícné kroky. „Aby se univerzity zamyslely, jestli na každé musí být stejný obor, jestli se to nedá spojovat,“ uvedl Balaš.

Mzdové situaci na vysokých školách se věnuje také pracovní skupina resortu školství. Ta navrhla posílit rozpočet vysokých škol o zhruba 900 milionů, které by letos měly zamířit právě na platy pedagogů. Vláda je podle Rady vysokých škol tyto peníze připravena vydat.

V mezidobí ale skončil ze zdravotních důvodů v čele resortu ministr Balaš. Peticí, kterou minulý týden předali ministerstvu zástupci uskupení Hodina pravdy, se tak bude zabývat už jeho nástupce, kterým by se měl stát někdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Zdroj: ČTK, Seznam Zprávy, iRozhlas.cz