Glóbus a mapa

Mapa vzniká zobrazením zemského povrchu do roviny.S její pomocí můžeme lépe pochopit vzájemné vztahy mezi objekty nebo jevy na povrchu Země.

Měřítko mapy

Mapa zobrazuje zemský povrch ve zmenšené podobě.Toto zmenšení vyjadřujeme určitým poměrem,který nazýváme měřítko mapy.Např měřítko 1:2 000 000 z­namená,že délka 1mm na mapě odpovídá na zemském povrchu 2 000 000 mm ve skutečnost=2km­.Délka 1 cm tedy odpovídá 20 km na mapě.

Na mapě je zakřivěný zemský povrch zobrazený do roviny a vede k určitém zkreslení délek.Např 1 zeměpisný stupeň v našich šířkách má jinou délkovou hodnotu než 1 stupeň na rovníku.Přesnější představu o měřítku nám dává glóbus.Jeho měřítko znamená poměr délek na glóbusu k délkám na Zemi.Země je nahrazena pro snadnější zmapování tzv.referenční koulí s poloměrem R=6371km.Měřítko mapy je možné vyjádřit i zlomkem.Čím je jmenovatel ve zlomku větší,tím menší jsou vzdálenosti na mapě ve srovnání se vzdálenostmi na zemském povrchu.Pro praxi to znamená,že čím menší je měřítko mapy,tím méně podrobně jsou na ní zobrazeny objekty nebo jevy na zemském povrchu.

Číselné měřítko mapy často doplňuje grafické měřítko znázorněné úsečkou se stejně velkými díly.Uvádí,jaké skutečné délce(v m nebo km)odpovídá délka jednoho dílu na příslušné mapě.

Mapy dělíme zpravidla na tři skupiny:na mapy velkého měřítka-do 1:200 000(topo­grafické),mapy středního měřítka-od 1:200 000 do 1:1 000 000 a mapy malého měřítka-nad 1:1 000 000.V ge­ografii se pracuje se všemi třemi druhy map.Mapy velkého měřítka(1:500–1:5 000),na kterých je znázorněno zpravidla území do 200km2 a které mají zjednodušený obsah se nazývají plány.

Kartografická zobrazení

Způsoby,kterými se zobrazuje zemský povrch do roviny,nazýváme kartografická zobrazení.Pro zobrazování zemského povrchu do roviny se používají nejvíce zobrazení na rozvinutelné plochy,tj. buď přímo na rovnou plochu nebo plochu pláště válce nebo kužele.Při zobrazování přímo na rovnou plochu,se dotyková rovina dotýká Země v jednom bodě.Při válcových zobrazeních se plášť válce dotýká Země v hlavní kružnici a při kuželových zobrazeních ve vedlejší kružnici.

Zobrazování zakřiveného zemského povrchu do roviny je spojeno s určitým zkreslením.Vedle délek se zkreslují též plochy nebo úhly.Užívaná zobrazení zpravidla nezkreslují alespoň jeden z těchto prvků.Nejsou-li zakresleny délky v určitém směru,hovoříme o délkojevném zobrazení.Nejsou-li zkresleny úhly,hovoříme o úhlojevném zobrazení.Nejsou li zkresleny plochy,jedná se o plochojevné zobrazení.

Zobrazení země na mapách

Mapa dokáže podat obraz krajiny přesněji než její slovní popis.Člověk jí v minulosti užíval pro sdělení svých zeměpisných znalostí dříve,než tak učinil písmem.Proto můžeme vývoj mapy pokládat za skutečný obraz vývoje lidského vědění vůbec a znalostí geografických zvlášť.Také musíme ocenit půvab a velikou uměleckou hodnotu starých map.Je zajímavé,že ručně kolorované mapy ležely tak dlouho pohřbeny v knihovnách.Se starými mapami se nezacházelo dobře a byly také hodně podceňovány,protože si každý představoval,že jsou překonány mapami moderními a novějšími.Snad žádné jiné tiskoviny nebyly tak poničeny jako nejstarším mapy.Náš postoj k mapám se nyní změnil a nadšení sběratelů se stalo jejich spásou.Staré mapy se staly zdrojem intelektuálního potěšení.Pátrá se nejen po atlasech ze 17.století,ale i po jednotlivých mapách,a to i těch nejstarších,a shánějí se nejen pro poznání nových končin světa,ale také proto,že často přináší obraz své doby a jejich tvůrců.

Prehistorické počátky geografie

Za snad nejstarší dochovanou památku kartografického charakteru považujeme rytinu pavlovského tábořiště lovců mamutů na hrotu mamutího klu.Ta byla nalezena v Pavlově na jižní Morave v roce 1962.Pochází z mladšího paleolitu-tedy z doby před 28–24 tisíci let.Podobné nálezy pochází také např.ze švýcarského Schaffhausenu(dvě destičky)nebo od Ladožského jezera na Ukraině

Starověká kartografie

Národem výborných mořeplavců i geografů byli starověcí Féničané.Překonali Středozemní moře a dostali se až ke břehům Británie.Obcho­dovali s Egyptem a posílali lodě do rudého moře a na pobřeží Arabského poloostrova.Byl to rozpínavý národ,ale své bohaté zeměpisné znalosti si většinou ponechali pro sebe.Asyřané,Iz­raelité,Karta­ginci,Číňané,In­dové,ale i jiné národy kreslily mapy odedávna.Všechny se však týkaly pouze malých částí území.První mapa celého známého světa,respektive jeho babylonské představy je tamní mapa ze 6.století př.Kr.První mapy pevnin a moří musíme hledat právě u národů,které se zabývaly mořeplavbou.

Mezopotámie – První z let kolem 2500 př n.l. je mapa zachycující sever Mezopotámie s Eufratem na východě a pohořím Libanon na západě.Asi stejně starý je čistě geometrický plán novosumerského chrámu.Ze 6.st. pochází mapa na tabulce z pálené hlíny.V samém středu mapy leží Babylon,kolem kterého protéká Eufrat.Vpravo se rozkládá Asýrie a pro ně tehdy známý svět je obklopen mořem.

Egypt – Egypťané měli velice dobře zmapovanou vlastní oblast,ale také přilehlé krajiny v Asii a Africe.Všude kam pronikli zanechávali nápisy,takže je zde dobrá dokumentovatel­nost.Z námořních plaveb víme,že se Egypťané dostali na somálské pobřeží,plavili se po Středozemním moři,obepluli Afriku atd.Na papyru se zachovala mapa východní pouště zachycující důl na zlato.

Řecko – Řecký historik Herodotos byl první,kdo se kdy zmínil o mapě.Strabón,vel­ká postava počátků geografie stanovil jakási první pravidla na zakreslování map.Řecké mapy se nedochovaly,ale dají se rekonstruovat­.Autorem první byl kolem r.550př. Anaximandros.Vy­nikající kartograf Marinos z Tyru(98–138)jako první sestrojil mapu světa ve válcovém zobrazení a někdy se označuje i za prvního autora atlasu zeměpisných map.Je pokládán za zakladatele vědeckého zeměpisu.Určil každému místu zeměpisnou šířku i délku.Jeho dílo se nedochovalo,ale víme o něm od Ptolemaia.

Řím – Římany narozdíl od Řeků zajímala pouze praktická využitelnost map.Používali mapy pouze jako pomůcky k přemístění z místa na místo svá vojska.Významným kartografem byl Caesar,ale velké kvality dosáhla Agrippova mapa,která vznikla kolem 20.př.Kr a zachycovala celý tehdy známý svět.Vycházela z Caesarova měření a Augustova měření římských silinic.Tato mapa se stala podkladem pro mnoho budoucích kartografů.

Z doby kolem roku 150n.l. pochází první glóbus o průměru 65 cm,znázorňující nebeskou sféru,kterou na svých ramenou nese bůh Atlas.

Arabové – Navázali na řeckou geografii ve středověku.Nej­známější je třetí období islámské kartografie,jejímž nejvýznamnějším představitelem je al Idrísí,který kromě kruhové mapy světa vypracoval také 70 listů obdelníkové mapy světa-nejvýznamnější dílo arabské kartografie.

Kartografie středověku

Neznámá místa autoři doplňovali podle fantazie.Obecno představu udávali kněží a básníci.Karto­grafická hodnota takto zniknuvších map je nulová.Rozpadem římské říše došlo ke vzniku nových samostatných oblastí,jejichž kartografie se také různě vyvíjela.

Evropská kartografie-4 skupiny-pásmové mapy,mapy Beatovy,mapy kruhové a mapy portulánové

Od 8.století se pro mapy užívalo výrazu mappaemundi.

Pásmové mapy vyházejí z římských map a rozdělují zemský povrch na 5 někdy dokonce 7 pásem (studení,mírná,spá­lená země)

Beatovy mapy a jejich odvozeniny představují skupinu asi deseti zpravidla oválných map se Svatou zemí uprostřed.Beatus byl mnich.

Kruhové mapy graficky vyjadřují definici zemského povrchu podle biskupa Izidora Španělského,přední geografické autority středověku.Podle něho lze zemi přirovnat ke kolu,obklopenému oceánem.Pevniny jsou pak od sebe odděleny SZM a Donem a Nilem,které vytvářejí podobu písmene T,proto se jim říká T mapy.K nim patří také nejstarší česká mapa od Vavřince z Březové z 15.stol.

Portulánové mapy vznikly podle zeměpisu alexandrijské školy.Středověké klášterní rukopisné mapy a fragmenty učení Pliniova a Antoniova vedly ke vzniku skutečných map.Byly to první vědecky zkonstruované námořní mapy s orientální výzdobou,které vznikly ve spojitosti s objevem megnetu pro geografii.

Zakreslují hlavně mořské pobřeží.Nejstarší je tzv.pisánská mapa z doby kolem 1300 od Pietra Vesconte,autora prvního námořního atlasu.K nejvýz­namnějším patří katalánský atlas z 1375,který vznikl na Mallorce.Zobrazuje celý středověký svět.Obsahuje 6 barevně iluminovaných map na jemném pergamenu.