Geografie dopravy a terciální sféry

Lidská činnost, která zajišťuje přepravu lidí, zvířat, informací, energie, nákladu. Umožňuje propojení jednotlivých hospodářských sfér. Mezinárodní dělba práce. Dopravní cesta – trasa, po které probíhá doprava, spojuje dva koncové body, dopravní linka – cesta, na které probíhá pravidelná doprava podle předem daného jízdního řádu, dopravní prostředek – slouží k dopravě, předmět dopravy – to, co se dopravuje, dopravní uzel – místo, kde se spojuje několik dopravních cest, dopravní síť – soustava cest a uzlů. Činitelé ovlivňující dopravu – reliéf, počasí, rozmístění obyvatel a trhu, ekonomická vyspělost státu, hustota zalidnění.

Suchozemská doprava

1. pomocí nosičů – listonoš, šerpové, pošťáci
2. pomocí zvířat – kůň, osel, velbloud, jak, skot, lamy, sloni
3. automobilová = silniční – využívá cesty se zpevněným povrchem, první cesty byly v Římě, dálnice je silnice sloužící k rychlé dopravě, víceproudá, zařazena do mezinárodní dopravy, oddělené směry, vjezdy a výjezdy, nejsou ostré zatáčky, stoupání ani klesání, odpočívadla, telefony, nejhustší síť je v Japonsku, Německu, USA, z. Evropě, na světě je 550 milionů aut, vyspělé země 30–50% lidí má vlastní auto, rozvojové země 1% lidí má vlastní auta, většinou chodí pěšky
4. železniční – první železnice v Anglii v roce 1825, ve vyspělých zemích se tratě zkracují, v rozvojových prodlužují, nejhustší síť je v Evropě, Japonsku, TGV – Francie, Šinkansen – Japonsko, rychlost 200–300km/h, rozchod koleje je přibližně 1435 mm, existují čtyři typy železniční dopravy – evropský (nejstarší, hustá síť, menší náklady, poměrně intenzivní využití, třetina elektrifikovaná, 100% elektrifikace ve Švýcarsku), severoamerický typ (moderní vybavení, řídká, nepříliš elektrifikovaná, hodně velké náklady, nižší frekvence využití), ruský typ (menší hustota, velké množství nákladu, intenzivní využití, ne tak moderní jako v Americe, hlavní tratě jsou elektrifikované), rozvojový typ (řídká síť, zaostalá, vozí nerostné suroviny, z těžby do přístavu, nízká frekvence využití, rozdílné rozchody kolejnic)
5. potrubní – umožňují jednosměrnou přepravu, přeprava bez obalu, finančně nenáročná na výstavbu, přeprava na dlouhé vzdálenosti, ropovody – Arabský pol., Čína, USA, Rusko, Evropa, zemní plyn – stejné oblasti jako ropa, Norsko, parovody – u tepelných elektráren, vytápění, vínovody – Chomutov, hl. Francie, potrubní pošta – Praha, uhlovody – uhelná kaše, Polsko, Apalače, čpavkovody, ethylenovody
6. říční – výhody – laciná, pojme velké množství nákladů hlavně sypkých, nevýhody – znečištění řeky, závislá na stavu vody v řece, počasí, většina splavných řek se propojuje, Dunaj + Mohan, Dunaj + Rýn, říční ledoborce v Rusku, přepravují písek, uhlí, výletní plavby, největší říční přístav Duisburg (Rýn).
7. speciální druhy dopravy – doprava energie – nejlepší rozvodové systémy v Evropě, Americe, v Africe a Asii méně rozvinutá, doprava zpráv a informací – internet, pošta, TV, telefon, 70% všech hovorů buď v Evropě nebo Americe

Námořní doprava

Převeze velké množství nákladů na velké vzdálenosti, je levná, ale je pomalá, při havárii znečišťuje životní prostředí, je závislá na počasí. 60% lodí je registrováno v zemích levné vlajky (finanční výhody, menší daně, nemusí být pojištění, Řecko, Libérie, Panama, Bahamy, Malta,…). Přístavy se dělí na obchodní (zaměřené na určitou surovinu, Archandělsk – dřevo, Island – ryby, Perský záliv – ropa), vojenské (Vladivostok, Gibraltar), osobní (přeprava osob, Janov), rybářské (Island), trajektové (Brindisi, Stockholm). Největší přístav je Rotterdam, další jsou Hamburk, New York, Marseille, Kobe. Nejvyužívanější tratě jsou mezi Evropou a s. Amerikou, mezi s. Amerikou a Japonskem, mezi Evropou a j. Afrikou. Tankery – přepravují ropu, balkery – přepravují sypké materiály, kontejnerové lodě přepravují kontejnery, které se dají přeložit i na vlak, trajektové lodě, univerzální. Nejdůležitější průplavy jsou Suezský, Panamský. V Atlantiku probíhají dvě třetiny veškeré dopravy, v Tichém oceánu čtvrtina, v Indickém zbytek. Linková doprava je taková, která má přesný jízdní řád, pravidelná. Trumpová je taková, která jezdí pouze je-li to potřeba, nepravidelná. Letecká doprava

Používá se na velké vzdálenosti, přepravuje hlavně osoby a rychle se kazící zboží, květiny, poštu. Výhodou je, že je rychlá, relativně bezpečná, ale je drahá, závislá na počasí, hlučná. Nejvýznamnější letiště jsou ve Frankfurtu nad Mohanem, Londýně, Paříži, Moskvě (5 letišť), Chicagu (O´Hara), Dallasu, Atlantě, Los Angeles, Tokiu, Jakartě. Hlavní letecké trasy jsou mezi Evropou a s. Amerikou, Evropou a j. Amerikou, Evropou a blízkým východem. Letadla létají rychlostí přibližně 900 km/h. Služby

Ekonomická činnost člověka, která poskytuje užitek. Nevytváří výrobky. Ve vyspělých zemích pracuje ve službách 55% obyvatelstva. Služby se dělí na výrobní a nevýrobní. Výrobní služby souvisí s výrobou, průmyslem, odvoz odpadků ze stavby apod. Nevýrobní služby jsou přímo pro lidi. Pro společnost je policie, státní správa, obrana státu. Pro obyvatelstvo – kadeřnictví, lékaři, bary. Dále se služby dělí na výdělečné a nevýdělečné. Výdělečné jsou například restaurace, lázeňství, kadeřnictví. Nevýdělečné jsou armáda, školství, zdravotnictví. Nejvíce peněz je v bankovnictví, pojišťovnictví, nejméně ve zdravotnictví. Práh služeb je hranice, kterou určuje počet lidí, kteří budou službu využívat. Řádovost (hierarchie) služeb určuje posloupnost služeb. Služby biologické potřeby – 1. řád – potraviny, 2. řád – restaurace, ubytovny, lékárny, 3. řád – nemocnice. Kulturní potřeby – 1. řád – kulturní dům, škola, kroužky, hřiště, 2. řád – stř. školy, divadla, kina, knihovny, 3. řád – vysoké školy, galerie, muzea, výstaviště, koncertní síně. Psychické potřeby – 1. řád – úspěch, práce, škola, sport, rodina, 2. řád – diskotéky, zábava, 3. řád – rekreace, lázně, moře, sauna.

Cestovní ruch

Pohyb lidí za účelem rekreace, sportu, kultury,ve volném čase. Musí mít určité předpoklady. Realizační (umožňují uskutečnit cestovní ruch – doprava, ubytování, stravování, kulturní nebo sportovní střediska, lékař, inf. středisko), lokalizační (vhodné podmínky, přírodní předpoklady – moře, hory, sníh, teplo, zima, kulturní – památky, muzea, hrady,zámky), selektivní (kdo se účastní a v jaké míře, pracující cestují více než nezaměstnaní, urbanizační, sociální, politická – lidé z totalitního režimu nemohou cestovat, ekologické, demografické). Podle délky pobytu se dělí na krátkodobý (do 3 dnů) a dlouhodobý, podle rozložení v roce se dělí na sezónní (moře) a celoroční (lázně), podle území cesty se dělí na zahraniční a domácí, podle ekonomického přínosu se dělí na aktivní (někdo přijede k nám) a pasivní (někdo od nás odjede), podle organizovanosti se dělí na individuální a kolektivní, podle cíle cesty se dělí na rekreační, poznávací, sportovní, léčebný, náboženský. Nejvíce cestují lidé z Evropy 60%, Japonska, USA, Kanada jezdí do Evropy, 13% Amerika, 13% Asie. Nejnavštěvovanější místa jsou Španělsko, Itálie a Francie, s. Afrika, středozemí.

Zahraniční obchod

Forma mezinárodní spolupráce. Finanční vztahy a výměna vědeckotechnických poznatků. Ukazatelem zahraničního obchodu je obrat (součet vývozu a odvozu) a saldo (od vývozu se odečte dovoz). ČR je záporná, USA také, ale má velký obrat, Japonsko kladné, Německo zrovna tak. Komoditní struktura – určuje s čím se obchoduje, zaostalé země vyvážejí suroviny a dovážejí hotové výrobky, vyspělé země vyvážejí stroje, hotové výrobky a dovážejí suroviny. Teritoriální struktura určuje kdo s kým obchoduje – polovina zahraničního obchodu v Evropě, Japonsko, USA, Asijští tygři (Thajsko, Korea, Thaiwan, Senegal, …), Arabský poloostrov, Perský záliv. Zvyšuje se podíl služeb. WTO – reguluje mezinárodní vztahy. Pohyb kapitálu – mezinárodní půjčky, přímé zahraniční investice. Nejvíce investic probíhá mezi USA a z. Evropou, Kanadou, Latinskou Amerikou, mezi z. Evropou a VB, Německem, Francií, východní Evropou, Mezi Japonskem a Koreou. Výměna vědeckotechnických poznatků je nejmladší forma spolupráce, probíhá pomocí licencí, patentů, obchodního poradenství.