GAUDEAMUS 2013 z pohledu organizátora

11. 11. 2013 | Přijímací řízení

Jaký je trend ve vývoji brněnského Gaudeamu? Jak se proměňuje složení vystavovatelů?

Veletrh je neustále větší a větší, jsme letos poprvé ve dvou halách. Není to tím, že bychom měli nejvíce vystavovatelů, chybí nám asi čtrnáct zahraničních – z nějakých důvodů nám tu letos nevystavují Finové. Co se týče obsazenosti z pohledu českých vystavovatelů, ta je přibližně stejná jako loni. Soukromé školy například v poslední době už moc nepřibývají. Jsou tady naopak všechny univerzity a veřejné vysoké školy. Chybí nám pouze Policejní akademie a Uměleckoprůmyslová vysoká škola v Praze, jinak jsou tady naprosto všichni. Vystavují zde samozřejmě také velké vyšší odborné školy.

Jak letos vypadá doprovodný program?

Doprovodné programy jsou letos nejbohatší. Jsou tady vlastně čtyři. Zaprvé to jsou přednášky, ty tu běží celý den ve dvou sálech. Druhý program je Věda pro život. Běží tu asi na třinácti místech, většinou je to v režii větších škol. Ty vlastně prezentují různé zajímavosti, které by se studenti mohli naučit, na které by je mohli přilákat do té školy. Jde o to nějakým způsobem studium zpopularizovat, což se daří. Tento program běží již sedmý ročník, a počet škol, které se zapojují, rok od roku roste. Pak tady máme čtvrtým rokem doprovodný program zaměřený na techniky. Technické univerzity vystavují v pavilonu G1, je to specielní expozice, kde si studenti mohou vyzkoušet různé technologické vynálezy. Má to za cíl naorientovat studenty k zájmu o technické obory. Snažíme se také trošku zmenšit strach z těch magických předmětů, kterými jsou matematika a fyzika, tedy nejtěžší předměty ke studiu. Dále tu funguje poradenský servis. Ten běží v obou sálech. Buď k nám může přijít student a říct třeba – „já bych chtěl být strojní inženýr, ale nevím kde“. Takovému studentovi jsme schopní najít, kam může jít daný obor studovat. Nebo třeba může někdo přijít a říct – „já nevím, já bych chtěl třeba studovat něco, kde není matematika“. Jsme schopni trošku vyselektovat ty obory, které by tedy takový člověk mohl studovat, a pak se ho doptáváme jakýmsi systémem otázek a snažíme se najít takové studium, které by pro něj bylo nejvhodnější. Nachystáme mu seznam škol, které si tady může obejít, a on už pak jde trochu více cíleně a hledá konkrétní vystavovatele. Podle výzkumů se dá říct, že třicet procent středoškolských studentů není orientovaných. Nevědí, co by chtěli studovat, a tady na Gaudeamu očekávají nějaký podnět. Dalších třicet až čtyřicet procent je částečně orientovaných, vědí, že by chtěli studovat techniku nebo jazyky, společenské vědy, ale neví, co konkrétního v tom širokém spektru zvolit. Je tady zastoupených tři a půl tisíce studijních oborů, což je obrovské množství. Bez nějakých doplňkových poradenských služeb není ani možné se v tom nějak zorientovat.

Využívají studenti tento poradenský servis?

Hojně. Poradenské servisy navštíví minimálně dvacet procent návštěvníků veletrhu, a to dlouhodobě. To máme zjištěno z výzkumů už z minulých let.

Máte nějakou představu o tom, o co mají letos studenti největší zájem?

Nelze říct, jak je to letos, jestli třeba existuje nějaký hit sezóny. Studium podle mě není moc sezónní záležitost. Dlouhodobě jsou nejvýše na žebříčku jazyky, společenské vědy, ekonomika a management, za tím jsou právníci a doktoři, a pak už technici. Ti technici jsou bohužel stále na posledních příčkách, matematika a fyzika potenciální zájemce odrazuje.

Na začátku jste mluvil o zahraničních vystavovatelích. Jaké nabízí veletrh možnosti studentům, kteří by rádi vyjeli do zahraničí?

Je tady zastoupených dvanáct zemí, a to nejenom z Evropské unie. Z mimoevropských zemí bych jmenoval například Spojené státy, je tady poměrně hodně univerzit z Austrálie. Máme tu takový doprovodný program zaměřený na studium v zahraničí, který se jmenuje Tailor Made Study Abroad. V podstatě se nám jedná o nasměrování studentů a zacílení – když dostaneme od studenta třeba požadavek, že chce studovat v Anglii společenské vědy, abychom mu dokázali poradit. Říci mu, mohl bys to studovat na těchto univerzitách, které s námi komunikují. Můžeme zprostředkovat kontakt mezi školou a tím daným studentem, a potom už univerzita se studentem komunikuje sama. Toto běží třetím rokem. Výzkum nám říká, že třicet pět procent studentů českých chce studovat v zahraničí. Ono se to číslo později scvrkne, protože se třeba na školu nedostanou, nemají na to peníze a podobně – ale chodí k nám hodně. Do toho našeho poradenského servisu se někdy zaregistrovalo zhruba pět tisíc studentů, mnozí už třeba studují a vyjíždějí do zahraničí. Myslím, že to je vcelku velké číslo.

Máte představu, odkud sem studenti nejvíc jezdí, případně jestli se to liší například od Gaudeamu pořádaného v Praze?

Loni zde byli zastoupeni studenti z asi 1552 obcí ze všech krajů ČR – to je číslo, které hovoří za vše. Není výjimkou, že přijedou z Aše nebo z Košic. Jezdí sem severní i střední Morava, západní Slovensko, jižní Morava, jižní Čechy, východní Čechy… Snažíme se, aby pražští studenti už jeli do Prahy. Ale není výjimkou, že přijedou i odtud, protože brněnský veletrh je asi třikrát větší než pražský, a také je možná v trošku lepším termínu.

Pavel Mikula je předseda představenstva společnosti MP-Soft, a.s. a organizační garant veletrhů Gaudeamus.