Franta se nikdy neučil, přesto odmaturoval. Zvládni to jako Franta!

Franta studoval na gymnáziu v Praze. Náročným čtyřletým studiem tak nějak proplul. Na školu šel hlavně proto, že to chtěli jeho rodiče a sám věřil, že ho právě gympl nejlíp připraví na následné studium na univerzitě. Bavily ho počítače a videohry a svou budoucí vysokoškolskou kariéru viděl právě v této oblasti. Jenže na gymplu ho čtyři roky trápili biologii, mučili poezií a trýznili chemickými vzorečky. A nakonec si musel něco z toho vybrat a úspěšně z toho odmaturovat. Franta byl zoufalý, učit se nikdy pořádně nenaučil a do školní části maturitní zkoušky zbývalo už jen pár dní. A tak si připravil důmyslný plán. Teď se o něj rozhodl s námi podělit.

1. Efektivita

Na internetu byl Franta jako doma. Věděl proto, že prakticky každou maturitní otázku už někdo někdy zpracoval. A protože nic není pro studenta děsivější než blikající kurzor v prázdném wordovském souboru, rozhodl se, že si všechny otázky stáhne. Přehledně si je rozdělil do souborů, a seřadil si je podle délky. Pak si je také vytiskl a šel spát s pocitem dobře odvedené práce.2.

2. Zajímavé detaily

Frantova máma pracuje jako novinářka a svému synovi dala do života jednu důležitou radu: zprávu musíš stavět na zajímavém detailu. A proč, zeptal se sám sebe Franta, bych na zajímavém detailu nemohl postavit i svou odpověď na maturitní otázku? Výhodou je, že každému může připadat zajímavé něco jiného, a komisi nepochybně odzbrojí, když o něčem bude mluvit se zapálením. A tak se Franta poprvé ponořil do čtení maturitních otázek, a u každé si vybral nějakou zajímavost. Kolikrát to byl třeba vtipně znějící termín, nebo něco, co s překvapením zjistil, že už vlastně dávno ví. U každé otázky tak měl alespoň jeden záchranný bod.

3. Umělá inteligence

Franta nikdy na čtení moc nebyl. Jasně, k maturitě z češtiny mohl využít audioknihy. Jenže času už moc nezbývalo a on přitom neotevřel ještě ani jednu knihu ze seznamu. Měl ale přece ty stažené otázky a proč by je nemohl nakrmit do programu, který mu je bude nahlas předčítat? Ozbrojen sluchátky, ze kterých zněl hlas divně intonující ženy, vydal se Franta na procházku po Praze. A tak si všechny otázky prošel podruhé, a navíc se u toho pěkně prošel.

4. Fráze

Nastal den zúčtovaní. Tolik času, jako doteď Franta ještě nikdy „učením“ nestrávil. Naučil se ale už aspoň něco? Rozhodl se sám sebe vyzkoušet. Tempem 15 minut na přípravu by si rozhodně nezvládnul projít každou otázku, a tak si stanovil pětiminutový limit a minimum pět bodů ke každé otázce. Vesměs se mu to podařilo. Jímal ho opatrný optimismus. Mluvit v odrážkách ale u maturity přece nemůže. Takže, čím to všechno pořádně nastavit? Jak z toho mála udělat kaši, která by se dala krájet jako mlha nad Rákosníčkovým rybníkem? No přece fráze, spoustu frází! A tak si je Franta začal vypisovat:

V prvé řadě bych chtěl zmínit…

Dle mého názoru …

Nyní bych chtěl hovořit o …

Zaujal mě tento zajímavý detail …

Vzhledem k tomu, že …

Jsou tam jisté podobnosti s …

Poslední zmíněná fráze se Frantovi obzvlášť líbila, dala se totiž využít, kdyby chtěl v odpovědi zužitkovat znalosti k jiné otázce.

5. Den D

Franta se nikdy moc nestresoval. Ve stresu tak nebyl ani v den maturitní zkoušky. Odůvodňuje to tím, že pro přípravu na zkoušku dospělosti udělal to minimální potřebné maximum. Pomohla mu také dobrá snídaně a fakt, že měl dobře padnoucí košili a sako, a cítil se pohodlně. Na potítku to pak z něho spadlo úplně, a i když by se známkami z maturity radši moc nikde nechlubil, zvládnul ji a dostal se na vysokou školu.