Finanční účty

V účtové osnově pro podnikatele je pro účtování na finančních účtech vyhrazena 2. účtová třída, kde se soustřeďují rozvahové účty, které mohou být jak aktivní, tak pasivní. Především se zde nacházejí účty pro majetek, který je charakteristický vysokou likvidností. Jedná se tedy o peněžní hotovost, šeky, ceniny, vklady v bankách bez výpovědní lhůty nebo vklady s výpovědní lhůtou do jednoho roku a obchodovatelné cenné papíry.

Finanční účty:

aktivní: (účtová skupina 21, 22, 25)

• patří sem klasicky pojímané účty finančního majetku: 211 – Pokladna, 213 – Ceniny,

221 – Bankovní účty

• účty pro zachycení cenných papírů v majetku podniku, jejichž společným znakem je předpoklad, že budou v držení krátkodobě – do jednoho roku, nebo že smluvená splatnost je do jednoho roku. 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování, 252– Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly, 253 – Dlužné cenné papíry k obchodování, 255 – Vlastní dluhopisy, 256 – Dlužné cenné papíry se splatností do 1 roku držené do splatnosti.

pasivní: (účtová skupina 23, 24)

• Zahrnují se sem účty, které zobrazují krátkodobé úvěrové vztahy podniku k bankám nebo k jiným osobám.
• 231 – Krátkodobé bankovní úvěry – na tomto účtu se účtují krátkodobé úvěry bez ohledu na to, zda je úvěr převeden na běžný účet, nebo banka hradí závazky za účetní jednotku přímo z úvěrového účtu
• 232 – Eskontní úvěry – na tomto účtu se účtují úvěry poskytnuté bankou na eskontované směnky, popř. jiné cenné papíry, které do doby jejich splatnosti převzala banka i inkasu
• 249 – Ostatní krátkodobé finanční výpomoci – účtují se zde krátkodobé půjčky od jiných subjektů než bank, ale neúčtuje se zde o krátkodobých půjčkách, které účetní jednotka získá od společníků v obchodní společnosti (účtují se v 36. účtové skupině)

261 – Peníze na cestě

Tento účet slouží nejen k překlenutí časového nesouladu mezi účtováním pokladních dokladů a bankovních výpisů, ale má širší použití. Používá se ho také při převodech mezi dvěma vlastními bankovními účty (například mezi běžným účtem a úvěrovým účtem, pokud nemá účetní jednotka výpisy z obou bankovních účtů současně) a k evidenci směnek na cestě. Účet Peníze na cestě může vykázat ke dni účetní závěrky zůstatek povahy aktivní nebo pasivní, a to v závislosti na tom, jaká účetní operace na konci účetního období nastala.

Oceňování majetku na finančních účtech:

Peněžní prostředky a ceniny se oceňují v nominální hodnotě.

Pokladna

211 – pokladna: účtuje se o stavu a pohybu peněz v hotovosti jak tuzemské měny, tak i měn cizích (valut). Na tomto účtu se účtuje i o šecích přijatých místo hotových peněz, o poukázkách na odběr zboží…

— hotovostní placení se používá tam, kde placení prostřednictvím bankovních účtů je často neproveditelné (drobné nákupy v maloobchodě)

— v současné době dochází k nárůstu hotovostního placení i za výrobky a zboží, neboť se tím předchází případným pozdějším problémům s vymáháním úhrady

— pokladnu vede pracovník, který přejímá hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně, příjem a výdej peněz může provádět jen na podkladě příjmových a výdajových pokladních dokladů, o pohybu peněz vede záznamy v pokladní knize (datum, doklad, text, příjem, výdej, zůstatek)

Inventarizace pokladní hotovosti:

Alespoň jednou za účetní období musí být provedena inventarizace pokladní hotovosti – porovnání účetního stavu se skutečným. O inventarizaci vyhotovuje pověřený pracovník zápis, kde uvede jednotlivé druhy bankovek a mincí, zapíše jejich počet a vyčíslí případný inventarizační rozdíl.

manko: 569/211

přebytek: 211/668

Zálohy poskytnuté zaměstnancům:

Zálohy poskytnuté zaměstnancům na služební cesty, drobné nákupy a jiné účely se považují za pohledávky.

Vyplacena záloha zaměstnanci: 335/211

Vyúčtování zálohy: 512, 501/211

Doplatek zálohy: 335/211

Vrácení zbytku zálohy: 211/335

Valutová pokladna:

Účtování je shodné s účtováním korunové pokladny, peněžní údaje musí být vyjádřeny v domácí i zahraniční měně.

F Příjem valut do pokladny: příjem do valutové pokladny při výběru z banky bude přepočten podle kurzu účetní jednotky platného v den vzniku účetního případu. Ale peněžní ústav prodává účetní jednotce valuty ve svém kurzu, a tak zde vzniká kurzový rozdíl, který ovlivňuje buď náklady, nebo výnosy.

1. Zaplaceno z BÚ, kurz dle banky: 261/221
2. Příjem do valutové pokladny, kurz dle ČNB: 211/261
3. Kurzový rozdíl – ztráta (kurz ČNB je nižší než kurz banky): 563/261
4. Kurzový rozdíl – zisk (kurz ČNB je vyšší než kurz banky): 261/663
5. Poplatek bance za výměnu valut: 568/221

F Výplata valut: účetní jednotka bude vyplácet valuty, např. na proplacení zahraniční služební cesty, bude opět zaúčtováno v kurzu účetní jednotky platného v den vzniku účetního případu.

F Přepočet valutové pokladny ke dni účetní závěrky: v případě, že valutová pokladna vykazuje zásobu valut ke dni účetní uzávěrky, musí být valuty přepočteny podle kurzu ČNB platného k 31. 12. Vzniklé kurzové rozdíly účtujeme na účty 563, 663.

Ceniny

Na účtu 213 – Ceniny se účtuje stav a pohyb cenin. Jedná se zejména o poštovní známky (spotřeba se účtuje na účet 518 – Ostatní služby), telefonní karty (518 – Ostatní služby), kolky (538 – Ostatní daně a poplatky) a také zakoupené stravenky (527– Zákonné sociální náklady,

528 – Ostatní sociální náklady).

1. Nákup cenin: 213/211
2. Výdej do spotřeby: 518, 538, 527, 528/213
3. Manko: 549/213
4. Přebytek: 213/648

V některých případech lze zaúčtovat nákup cenin přímo do spotřeby (neúčtuje se přes účet

213 – Ceniny), jedná se zejména o drobné nákupy cenin, které byly okamžitě vydány (např. několik kusů poštovních známek).

Účtování stravenek:

Pokud účetní jednotka prodává stravenky svým zaměstnancům a přitom se částečně podílí na jejich úhradě, částka do výše 55% z ceny stravenek je pro ni daňově uznatelný náklad účtovaný na účtu 527 – Zákonné sociální náklady. Pokud přispívá organizace nad tuto hranici, pak jde rovněž o náklad účetní jednotky, ale daňově neuznatelný účtovaný na účtu 528 – Ostatní sociální náklady. Rozdíl mezi hodnotou stravenky a příspěvkem od organizace má platit zaměstnance, a proto se zaúčtuje na vrub účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci.

1. Faktura za stravenky: 213/321
2. Podíl hrazený zaměstnavatelem – zákonný nárok: 527/213
3. Podíl hrazený zaměstnavatelem – nad rámec daňového zákona: 528/213
4. Předpis k úhradě od zaměstnance: 335/213

Bankovní účty

Peněžní účet u banky, na který podnik ukládá své peníze s tím, aby je využíval ke svému běžnému hospodaření, se nazývá běžný účet. Na tento účet přicházejí běžně všechny příjmy podniku a běžně se z něho provádí peněžní úhrady. Banka informuje podnik o stavu účtu prostřednictvím bankovních výpisů. Na běžném účtu se účtují i všechny bankovní úroky a poplatky, tedy jak úroky z poskytnutých úvěrů, tak i úroky z vkladových účtů. Placené úroky jsou nákladem, přijaté výnosem. Bankou vyúčtované poplatky se účtují do nákladů.

Druhy bankovních účtů:

běžný účet – zde má účetní jednotka peněžní prostředky potřebné k financování své činnosti, zůstatek na tomto účtu je vždy aktivní.

kontokorentní účet – může mít i záporný zůstatek, neboť banka na tomto účtu může poskytovat i kontokorentní úvěr. V rozvaze se potom uvádí pasivní zůstatek jako poskytnutý bankovní úvěr v části pasiv.

devizový účet – zde jsou peněžní prostředky v cizích měnách

termínovaný vklad – musí mít výpovědní lhůtu do jednoho roku

Úvěry

Při financování svých potřeb nevystačí účetní jednotky zpravidla s peněžními prostředky vlastních zdrojů. Využívají tedy často doplňkové zdroje – úvěry. Banka připisuje povolené úvěry zpravidla na běžný účet, u některých proplácí banka dodavatelské faktury přímo z povoleného úvěru. Úvěry se splácejí z prostředků běžného účtu.

O úvěry krátkodobé – poskytnuté bankou na dobu jeden rok a kratší, které jsou evidovány na účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry

O úvěry dlouhodobé – splatnost delší než jeden rok, účtuje se u nich ve 4. účtové třídě na účtu 461 – Bankovní úvěry