Expedice Univerzity Karlovy objevila ztracenou hrobku v Egyptě

Další úspěch v oblasti české archeologie. Expedice egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy během minulého a letošního roku našla a prozkoumala ztracenou hrobku vysokého egyptského úředníka Ptahšepse. Jde o jeden z nejdůležitějších archeologických objevů posledních let.

„Bylo to náročné pátrání trvající několik let. K znovuobjevení hrobky Ptahšepsese v roce 2022 vedlo detailní satelitní snímkování oblasti a studium starých map. Byla tak znovuobjevena hrobka muže, který změnil běh egyptských dějin. I proto představuje jeden z největších objevů expedice v poslední době. Výzkum stále pokračuje a je pravděpodobné, že dojde k dalším objevům vrhajícím nové světlo na jeho rodinu a dobu,“ říká vedoucí výzkumu Miroslav Bárta.

Čeští archeologové odkryli a zdokumentovali 42 metrů dlouhou a 22 metrů širokou nadzemní část hrobky. Vloni v ní našli kapli s malovanou výzdobou, dvě místnosti pro sochy majitele a dlouhou přístupovou chodbu.

Zlatý hřeb expedice nastal letos na jaře, kdy podnikli průzkum samotné pohřební komory. Ačkoliv do ní v minulosti pronikli vykradači hrobů, čeští archeologové objevili také části původní pohřební výbavy. Ta zahrnovala mimo jiné keramiku či unikát v podobě mumifikovaných ryb.

Sarkofág byl zčásti otevřený a obsahoval celistvou Ptahšepsesovu mumii. Po prozkoumání mumie archeologové určili, že se Ptahšepset dožil na svou dobu vysokého věku 65 let.

Hrobka muže, který žil někdy v období 2500 až 2400 let př. n. l., byla považována za ztracenou. V 19. století ji zčásti odkryl francouzský archeolog Auguste Mariette, ale dostal se pouze k nadzemní části, než objev znovu zasypal písek.

Ptahšepses získal vzdělání na dvoře posledního vládce Gízy, Menkaurea, a dokonce se oženil s princeznou Chamaat, dcerou Userkafa, který založil pátou dynastii slunečních králů. Jde o první doložený případ, kdy si úředník vzal královskou dceru, ačkoliv nebyl z královského rodu.

Zdroj: FF UK, Novinky.cz