Empatie, úzkost a strach ve škole, motivace a naučená bezmocnost

Pojem empatie, úzkost a strach

Empatie

• schopnost vcítit se do druhého člověka, jeho prožívání, pocitů a přizpůsobit jim vlastní jednání

Úzkost

• nepříjemný emoční stav, který je doprovázen napětím, nejasným nebezpečím, předtuchou hrozby. Jedinec se cítí ohrožen, ale neví přesně čím. (nevztahuje se k jednomu objektu)
• 4 typy – 1. normální úzkost – přiměřená stupni ohrožení

2. neurotická úzkost – úzkost je silnější než stupeň ohrožení

3. úzkostnost – úzkost se stala relativně stálou vlastností osobnost

4. sociální úzkost – nejistota v kontaktu s lidmi

Strach

• se vztahuje k určitému objektu (mám strach z…)
• je prožíván jako škodlivé, trýznivé, nepřijatelné napětí
• 2 typy – aktivní strach (zvýšená motorická aktivita, která umožňuje člověku obranu nebo únik)

– pasivní strach (neschopnost pohnout se, reagovat)

Situace vyvolávající úzkost a strach ve školním prostředí

• nástup na novou školu
• různé neshody s vrstevníky
• mnoho úkolů, příliš vysoké nároky na dítě, špatné výsledky
• šikana, dítě se bojí jít do školy, protože ví, co ho tam čeká
• mohou to být i situace, které nastanou u více nadaného dítěte (například se ve škole nudí)
• dítě špatně vychází s učitelem
• špatné učební podmínky ve třídě (děti jsou neposlušné, hygienické podmínky, …)

Práce s úzkostným dítětem

• vytvářet ve třídě přátelskou, klidnou atmosféru
• opatrně používat soutěžení
• vyhýbat se situacím, kdy by vysoce úzkostní žáci museli vystupovat před celou třídou
• vyhnout se zbytečné časové tísni
• psát instrukce na tabuli
• připravit žáky na písemnou práci
• zprostředkovávat všem pocit úspěšnosti

Tréma, předzkouškový stav

Tréma

• vysoký stupeň úzkostnosti, který je charakteristický neschopností soustředit se, nejistotou, nedostatkem sebedůvěry
• trvá po celou dobu, co jedinec podává výkon a snižuje jej

Předzkouškový stav

• stav tenze (napětí), která umožňuje mobilizovat úsilí nutné pro zvládnutí úkolu, jakmile jedinec začne na úkolu pracovat, napětí mizí

Motivace a naučená bezmocnost

Motivace

• celá soustava motivů, je vnitřní (vychází z vnitřních pohnutek) a je ovlivněna vnitřními a vnějšími vlivy
• pozitivní – pozitivní motivační metody na lidi působí tak, že chtějí něco udělat
• negativní – působí na lidi tak, že je k tomu svým způsobem nutí, je iniciována strachem z určitého druhu trestu

Naučená bezmocnost

• pojem, který vytvořil student Pensylvánské univerzity Martin E. P. Seligman roku 1975, na základě sledování pokusů se zvířaty – pokusné zvíře, které se naučí, že nemůže kontrolovat averzivní podnět – vyhnutí se elektrickému šoku – upadá do stavu bezmoci a demotivace
• ilustraci popsaných přístupů lze najít mimo jiné v pokusech I. P. Pavlova z počátku dvacátého století. Šlo o oním vědcem spíše opomíjený a okrajový výsledek výzkumu podmíněných reflexů
• jedinec ztrácí kontrolu nad svým prostředí a rezignuje (vzdá se další snahy) protože je přesvědčen o tom, že nemá šanci změnit svou situaci, ať dělá cokoliv

Spolupráce učitele s výchovným poradcem, školním metodikem prevence a školním psychologem (praktická situace)

Otázky:

Jaké jsou kompetence těchto jednotlivých odborníků a o koho se vlastně jedná?

Na koho mohou tito odborníci případně odkázat, když si neví rady, nebo když nejsou dostatečně kompetentní?

Vlastní nápady:

Jaké jsou kompetence těchto jednotlivých odborníků a o koho se vlastně jedná?

• působí na školách jako odborníci v rámci poradenských služeb¨
• působí především na základních a středních školách
• pokud je MŠ přidružena ke škole základní mohou jejich služby využívat i učitelé MŠ
• služby těchto odborníků mohou využívat žáci, učitelé, vychovatelé školních družin nebo školních klubů, rodiče žáků, zaměstnanci školy
• na školy nemusí být obsazeny všechny tyto pozice, může být např. je školní psycholog

Výchovný poradce

• kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní cestě žaků (kam na SŠ a VŠ, do práce, …)
• spolupráce s Úřady práce, pedagogicko-psychologickými poradnami, speciálně pedagogickými centry
• příprava podmínek pro integraci žáků s zdravotním postižením ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům

Školní metodik prevence

• tvorba preventivního programu školy
• pomáhá v oblastech záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších
• integrace dětí z multikulturního prostředí – prevence rasismu, xenofobie a dalších jevů, které souvisí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti
• navazují spolupráci s pracovníky různých organizací, které pomáhají v oblasti sociálně patologických jevů a kteří přijdou udělat do školy přednášku nebo besedu (střediska výchovné péče, poradny, zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, …)
• spolupráce s třídním učitelem nebo kolektivem třídy v případě, že se objevuje například šikana atd.

Školní psycholog

• individuální konzultace se žáky s osobními problémy (konzultace, vedení)
• krizová intervence a zpracování krize pro žáky, pedagogické pracovníky a zákonné zástupce
• prevence školního neúspěchu žáků (nemůže se soustředit na učení, …)
• skupinová a komunitní práce s žáky
• podpora spolupráce třídy a třídního učitele
• individuální konzultace pro pedagogické pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání (jak například pracovat s některými žáky, …)
• spolupráce při zápisu do 1. třídy
• diagnostika nadaných žáků nebo žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

Na koho mohou tito odborníci případně odkázat, když si neví rady, nebo když nejsou dostatečně kompetentní?

• linky důvěry, linka bezpečí, Bílý kruh bezpečí, Člověk v tísni, fond ohrožených dětí (jedná se o bezplatné telefonní linky, které poskytují dětem rady v obtížných sit.)
• poradny pro děti a mládež (pomáhají dětem v krizových situacích, nebo při hledání sama sebe, nabízejí jim aktivity pro vhodné trávení volného času)
• střediska sociální prevence, nízkoprahová centra, poradny pro volbu povolání, krizová drogová centra, pedagogicko-psychologické poradny, sociální poradny, Policie ČR