Dětem brání v nástupu na VŠ i postoj rodičů

Děti z nižší střední třídy musí při své cestě za vyšším vzděláním překonat řadu překážek. Kromě financí a institucionálních problémů, vyplývajících z nastavení českého vzdělávacího systému, jsou to také postoje rodičů, pro které praktické vzdělání znamená finanční jistotu. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

„Představa, že se vysokoškolské vzdělání nevyplatí, je u nižší střední třídy, která tvoří zhruba polovinu české populace, hluboko zakořeněná a zčásti vysvětluje nižší aspirace dětí studovat na univerzitách,” vysvětluje socioložka z Národního institutu SYRI a Akademie věd Johana Chylíková.

Rodiče těchto dětí je proto raději vidí na škole s praktickým zaměřením. „Ekonomickou návratnost praktického vzdělání často dokládají tvrzením, že automechanik si vydělá více než vysokoškolák,“ uvádí jako příklad Chylíková.

Vidina finančního zabezpečení je pak pro nižší střední třídu tou nejsilnější motivací. Jiné druhy motivace, jako je například dosažení prestiže a seberozvoje, jsou v nižší střední třídě oslabené.

„Rodiče z nižší střední třídy dětem radí, aby při výběru oboru postupovaly pragmaticky. Vzdělání má podle nich sloužit jako příprava na povolání. Rodiče zajímá mzda v oboru a jistota zaměstnání. Vztah mezi vzděláním a povoláním má být podle nich jasný,” doplňuje Chylíková.

Malou motivaci k vyššímu vzdělání podle Chylíkové vysvětluje i nedostatečná podpora rodičů při domácí přípravě a samostudiu. „Očekávají, že děti samotné projeví buďto nějaký talent nebo lásku k učení. Pokud se to nestane, tak to pro rodiče znamená, že na učení nejsou, a nikdo je do učení nenutí a nemotivuje je. Ve výsledku tak děti o vysokoškolský diplom neusilují,“ říká Chylíková.

S tímto problémem mohou podle Chylíkové žákům a studentům pomoci školy. “(Ty) mohou se zažitými stereotypy pracovat,“ uzavírá Chylíková.

Zdroj: SYRI