Dědické právo

tradiční pojem ve všech právních systémech

• staré jako právo samo

Proč existuje dědické právo? Účel:

• rozdělení našeho majetku po smrti podle určitého pravidla
• aby majetek zůstal v rodině a nepropadl státu
• dědictví udržuje v chodu ekonomiku
• regulační charakter

Začleněno do práva občanského § 460 a násl. ObčZ

Používá se mnoho latinských slov hereditas = dědictví

Způsoby nabytí dědictví:

1. ze zákona ex lege
2. ze závěti ex testamentum (má přednost)

• často se dědí z obou těchto způsobů
• někdy se stane, že nedědí nikdo = tzv. odúmrť (majetek připadne státu)

Kdo může být zůstavitelem?

• nemůže být právnická osoba
• jinak se uplatní u všech fyzických osob včetně tzv. nascitura, ale za podmínky, že se narodí živý

Kdy nabývá dědictví?

1. český způsob

• majetek nabydem dnem smrti zůstavitele (viz nákres)
• často nejistota komu co připadne

př. dědí se 5 závodní koní a je 5 dědiců, když bude vyhrávat peníze kůň, tak peníze jsou toho, kdo zdědí daného koně)

,_____život_________­,________________

2.2. narození 31.1.2004 smrt (nabydem majetek dnem smrti zůstavitele)

2. anglosaská

• dědic se stane vlastníkem až po určité době např. dnem podání tzv. dědické přihlášky
• do té doby je dědictví tzv. hereditas iances tj. ležící pozůstalost, vymyslelo ho římské právo, pak tento termín používal slavný ABGB z 1810, platil u nás až do r. 1958, kdy byl přijat komunistický
• naše dnešní právo pojem ležící pozůstalost nezná

,______život________,­________tzv. ležící pozůstalost_____,_____­_______

1.2. narození 31.1. smrt 9.3. podání přihlášky

Kdo může být dědicem?

• právnická osoba
• fyzická osoba
• závětí může být zřízena nadace nebo nadační fond

Odmítnutí dědictví ___ matka zemře

1. syn 2. syn

• dědit je právo ne povinnost, lze to odmítnout

Důsledky:

1. nastupuje jiný dědic, pokud máme potomky viz nákres

• př. matka zemře, má 2 syny, ti se dělí o dědictví, 1. syn odmítne dědictví, ale má potomky A, B, ti automaticky nastupují na jeho místo (mohou odmítnout, pokud to udělají dědí vše 2. syn
• odmítnout může dědic nebo jeho zmocněnec, plná moc musí být konkrétní nestačí tzv. obecná

Jak se odmítnutí činí?

1. ústním prohlášením u soudu
2. písemné prohlášení (většinou se používá formulář)

• odmítnutí musí být bezpodmínečné a je nezvratné

Dědická nezpůsobilost

• jsou to osoby, které automaticky nesmí dědit, i kdyby nebyli vyděděny
• soud rozhodující o dědění k tomu přihlíží z úřední moci (Ex offo)
• jsou to osoby, které se dopustily:

1. úmyslného trestného činu proti zůstaviteli či jeho blízkým (vražda, krádež)
2. zavržený hodný projev vůči zůstaviteli

(zůstavitel může oba dva činy prominout)

Vydědění

• je to právo
• nepůsobí automaticky (nemůžeme vydědit manželku, ale dítě ano)
• vydědit lze pouze potomky a dokonce pokud to zůstavitel uvede, i potomky potomků
• listina se nazývá Listina o vydědění
• musí mít stejnou formu jako závěť viz níže (nejlépe vlastnoruční přepis, podepsaný, datovaný)

Náležitosti vydědění:

• písemná forma
• uvedení zákonného důvodu (laxativní)
• přesná konkretizace užitého zákonného důvodu (kdy, kde, co)

Důvody vydědění: (v praxi výjimečné a obtížné)

• trvale vede (potomek) nezřízený život (alkoholik, gembler, krmininalník, sukničkář)
• v rozporu s dobrými mravy mu neposkytl pomoc ve stáří, nemoci apod.
• trvale neprojevoval opravdový zájem o zůstavitele

Účinky vydědění po smrti zůstavitele:

• po smrti zůstavitele vyděděný může projevit nesouhlas s vyděděním

Jak? ve stanovené lhůtě podat speciální žalobu, žaloba o určení neplatnosti vydědění (žalovanými budou povolaní dědicové), žalobce nese důkazní břemeno (musí dokazovat)

Přechod dluhů

• dluhy se zásadně dědí

Jak může dědic jednat:

1. dědic může odmítnout předlužené dědictví ® poté se provede likvidace dědictví = věřitelé budou uspokojeni poměrně (podobné jako u konkurzu)
2. dědic dědictví neodmítne, v tomto případě přijímá dluhy, ale pouze do výše ceny dědictví, též musí uhradit náklady pohřbu

nevýhoda: pokud dědic převezme dluhy, riskuje tzv. věřitelů včetně tzv. exekuce a riziko je v tom, že exekuce může být vedena i na oddělený majetek dědice

1. Dědění ze zákona

• podpůrný charakter (přednost má závěť)
• můžeme kumulovat oba způsoby (zákon i závěť)
• jsou tzv. 4 dědické skupiny, jsou řazeny od nejbližších příbuzných po ty nejvzdálenější

1. nejbližší příbuzní

• v úvahu tehdy pokud manželé mají děti, pokud děti nejsou nemůže manželka nikdy dědit sama v 1. skupině
• dědí děti a manželka stejným dílem

Př. zemřel manžel 1. zanikne SJM a následuje jeho vypořádání (tj. ½ obdrží manželka)

2. poté je zbylý majetek předmětem dědění a rozdělí se stejným dílem

• předemření

př. zemře manžel, má 2 děti D1 a D2, manželka není, D2 má 3 děti V1, V2, V3, D2 zemře před smrtí zůstavitele, dědí jeho děti, mezi sebe si rozdělí 50% dědictví, které měl zdědit D2

zůstavitel

D1 získává 50% – D2 (smrt) získal by také 50%, ty si mezi sebe rozdělí
V1, V2, V3 a to 1/3 z 50%

V1 V2 V3

• pokud nedědí potomci přechází se do 2. skupiny

2. manžel, rodiče zůstavitele, spolužijící osoby typu druh družka, schovanka

• platné právo nedefinuje pojem druh, družka
• občZ. Požaduje tyto podmínky pro druha a družku:

1. spolužití ve společné domácnosti alespoň 1 rok před smrtí
2. péče o společnou domácnost

• schovanky = 1 rok spolužití a odkázání výživou na zůstavitele
• manžel dědí nejméně polovinu, může dědit vše pokud nejsou rodiče, spolužijící nebo schovanka,
• pokud jsou rodiče, spolužijící, schovanka tak dědí stejným dílem a manžel polovinu

• pokud nedědí manžel ani rodiče nastupuje 3. skupina

3. sourozenci, osoby spolužijící

• definice spolužijících viz výše
• pokud sourozenec předemře nastupují na jeho pozici jeho potomci

4. prarodiče dědí stejným dílem, pokud by jich nebylo tak stejným dílem dědí jejich děti = strejdové a tety

2. Dědění ze závěti

• má vždy přednost = pokud existuje platná závěť dědí se jen ze závěti, v praxi je většinou závěť pouze dílčí, pak je možný tzv. souběh
• forma:

1. závěť vlastnoruční (holografická)
2. závěť nepsaná vlastní rukou (počítač, platí na papíře nebo vyrytá v březové kůře)
3. závěť typu notářského zápisu

• je nepřípustná kolektivní závěť

1. závěť vlastnoruční

• musí být napsána vlastní rukou
• též musí být podepsána a musí v ní být uveden den, měsíc, rok sepsání
• pokud toto neobsahuje pak je neplatná!!!!!

2. závěti nepsané vlastní rukou

• musí být podepsány a zůstavitel musí projevit vůli před 2 současně přítomnými svědky, že „toto je moje poslední vůle“, svědci se musí podepsat
• někteří zůstavitelé jsou „invalidní“ – neumí číst, nebo psát, v takovém případě musí být přítomní současně 3 svědci a zůstavitel musí říct: „ toto je moje poslední vůle“, svědci ji musí opět podepsat
• zůstavitel = ten kdo umírá, popřípadě už zemřel

Kdo může být svědkem??

• pouze osoby způsobilé k právním úkonům (osoba starší 18 let, který není zbavena způsobilosti)
• musí být vidomý = vidí, slyší, umí mluvit a musí znát jazyk, ve kterém je činěna závěť
• tzv. závětní dědic, zákonný dědic + osoby blízké nemohou být svědky ani osobami níže uvedenými: pisatel – svědek, tlumočník předčitatel = osoby nutné v některých případech u sepisu závěti
• v tomto typu závěti musí být výslovně uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, dále uveden pisatel, předčitatel a 3 svědci

3. závěť typu notářský zápis

• v některých případech povinná:

1. u osob mezi 15 a 18 lety (důvod: aby konaly uvážlivě) ® osoba mladší 15 let nemůže sepsat závěť
2. osoby neslyšící + které nemohou psát + které nemohou číst mohou závěť učinit před notářem nebo před 3 svědky, kteří ovládají znakovou řeč, listina před svědky musí být přetlumočena do znakové řeči

Obsah závěti:

1. závětní dědic a jeho dobrá identifikace
2. pokud chceme odkázat jen něco, tak specifika věcí
3. uvedení podílů pokud bude více závětních dědiců, podíly uvedeny být nemusí – pak automaticky platí, že jsou stejné
4. nesmí být podmínky, pokud jsou tak se na ně nebere ohled

• formou závěti mohou být zřízeny i nadace
• neopomenutelní dědicové
• jsou jimi potomci
• manželku, předky můžeme opomenout

1. potomci nezletilý

• musí dostat celý podíl, který by jim náležel podle zákona

2. potomci zletilý

• musí dostat minimálně 50% svého podílu, který by jim náležel podle zákona
• pokud odporuje, tak je v této části neplatná

př: Zůstavitel měl 5 synů, jednomu před smrtí věnoval auto za 500 000Kč, zemřel zůstalo mu pouze 100 000Kč, ostatní 4 dědicové mohou namítnout v dědickém řízení tzv. „neobvyklé darování“ = dědic 1 nebude zahrnut do rozdělení dědictví

• toto neobvyklé darování bude počítáno jako jeho díl a už nic nedostane
• toto lze namítnout u dědění ze zákona i ze závěti!!!

Zrušení závěti

1. vyhotovením nové – závěť pozdější ruší dřívější s výjimkou případů, kdy vedle sebe mohou obstát (nevylučují se navzájem)

př. v závěti z 1.5.2003 jsem odkázala židli své dceři a v závěti z 8.2.2004 jsem odkázala stůl svému synovi

2. odvolání – musí mít stejnou formu jako vlastní (původní) závěť
3. destrukce