Daňové přiznání může leckoho i potěšit

8. 11. 2012 | Studentský život

Pojem „daňové přiznání“ vyvolává v řadě studentů strach a úzkost, ale to je dáno hlavně tím, že se s tím mnozí setkávají poprvé. Přitom se jedná o záležitost, s níž se každoročně potýkají statisíce Čechů a která se jednou možná bude hodit i jim samotným. Snad tedy jako motivace tuto nelibou povinnost podstoupit poslouží aspoň to, že si jejím prostřednictvím můžete v určitých případech dokonce i přilepšit a získat část svého výdělku od státu zpět. A jak na to?

Magický „růžový papír“

Nutnost podat si daňové přiznání (DP) se týká hlavně prací, v nichž si vyděláte více peněz, a nebo těch, které vykonáváte souběžně. Velkou roli ve výsledném výpočtu daně z těchto prací hraje také onen „růžový papír“, který se správně jmenuje Prohlášení poplatníka k dani z příjmů. A proč že je tak důležitý?

  • jen díky tomuto prohlášení můžete uplatnit nezdanitelné částky (například různé dary, úroky, pojištění…) a také slevy na dani – a to nejen na poplatníka, ale i na studenta; tyto položky a slevy se odečtou od celkového výpočtu daně a tím se zvýší i vaše čistá mzda
  • sleva pro studenta činí pro rok 2012 4 020,– Kč/rok, přičemž se uplatňuje jen pro tu část roku, kdy student pracoval
  • sleva na poplatníka (platí pro všechny zaměstnance, i nestudenty) činí pro rok 2012 24 840,– Kč/rok; zaměstnavatel přitom uplatňuje vždy měsíční poměrnou částku, avšak každý má nárok na plnou roční slevu, i když pracoval jen část roku – o přeplatek pak může zaměstnanec zažádat právě prostřednictvím DP

Ale pozor: Prohlášení je možné současně podepsat v jednom kalendářním měsíci jen u jednoho zaměstnavatele!

Kdo může slevu na studenta uplatnit

Slevu na studenta může uplatnit každý, komu je méně než 26 let (resp. 28 let v případě prezenčního doktorského studia) a „soustavně se připravuje na své budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem“ – zjednodušeně řečeno studuje (přesněji řečeno studoval v době, na niž slevu uplatňuje). Tuto skutečnost je nutné vždy doložit potvrzením o studiu, které se předává zaměstnavateli pro účely ročního zúčtování daně ze mzdy (viz níže) nebo je třeba jej přiložit jako přílohu k DP.

Kdy přiznání podat, a kdy naopak nikoli

Zda je student povinen DP za předchozí rok podat, či nikoli, určuje zejména forma smlouvy, skutečnost, zda je podepsáno prohlášení, a samozřejmě výše mzdy. Uveďme si některé modelové situace, které se týkají dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, které jsou u studentů nejčastější formou pracovní smlouvy.

1. Podepsané Prohlášení poplatníka k dani

  • výdělek do 5 000,– Kč měsíčně: zaměstnavatel strhne zálohovou 15% daň a k tomu uplatní slevy na dani (na studenta i na poplatníka); tyto slevy pokryjí zálohu na daň, a tak je váš výdělek vyšší (v tomto případě se rovná hrubé mzdě); tento výdělek by student měl uvést v DP, avšak v tomto případě (neexistují-li žádné další důvody pro podání DP) se DP podávat nemusí – daňová povinnost byla splněna
  • výdělek nad 5 000,– Kč měsíčně: zaměstnavatel strhne zálohovou 15% daň a uplatní slevy na dani; student má také následně možnost podat si DP, uplatnit plnou roční sazbu slevy na poplatníka (viz níže) a zažádat o vrácení přeplatku z daně. To má smysl jen v případě, že nepracoval celý rok (tj. neuplatnil slevu na poplatníka v plné výši) a zároveň pokud mzda nebyla tak nízká, že by přeplatek na daních vyšel nulový (tzn., že všechny uplatněné slevy pokryly povinnou zálohu na daň).

2. Nepodepsané Prohlášení poplatníka k dani

  • výdělek do 5 000,– Kč měsíčně: zaměstnavatel strhne srážkovou 15% daň a neuplatní žádné slevy; srážková daň je nevratná a zaměstnanec už tuto mzdu nikde neuvádí – daňová povinnost je splněna
  • výdělek nad 5 000,– Kč měsíčně: zaměstnavatel strhne zálohovou 15% daň a neuplatní slevy na dani; tento výdělek je nutné uvést v DP.

Souběh zaměstnání

  • pracuje-li student u více zaměstnavatelů současně, může prohlášení podepsat za každý kalendářní měsíc jen u jednoho z nich
  • druhý zaměstnavatel postupuje tak, jak vyplývá z bodu 2.
  • je-li u více než jednoho zaměstnavatele mzda snižována o 15% zálohovou daň, musí student podat DP (viz níže).

Kdo podává daňové přiznání

Samotný status studenta nikoho nevyvazuje z povinností vůči státu, tj. přiznávat daně. Studentský status však přináší jisté úlevy – a to zejména díky již zmíněným slevám na dani.
DP si musejí sami podat ti studenti, kteří kromě brigády měli ještě jiné příjmy, například z podnikání či autorských honorářů (nad 7 000,– Kč/měsíc), z kapitálového majetku nebo pronájmu a také při příležitostných příjmech převyšujících 20 000,– Kč/rok. Podat jej musejí také tehdy, vykonávali-li v jednom měsíci dvě zaměstnání souběžně a pokud jim při nich zaměstnavatelé odváděli 15% zálohovou daň.
Pokud měl student jen zaměstnání po sobě jdoucí, může požádat svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Musí mu však předložit tzv. Potvrzení o příjmech, a to od všech dosavadních zaměstnavatelů za dotčený rok. Žádost o vyúčtování spolu se všemi potřebnými doklady (potvrzení o příjmech, potvrzení o studiu, doklady pro neodečitatelné položky aj.) musí tomuto zaměstnavateli předat nejpozději do 15. února.
Student naopak nemusí podávat daňové přiznání ani žádat o roční zúčtování daně například pokud jeho příjmy nepřevýšily 6 000,– Kč/rok nebo pokud mu byly všechny příjmy kráceny o 15% srážkovou daň.

Kdy se podání daňového přiznání může vyplatit

Nyní se dostáváme k té lepší stránce celé věci – a sice tomu, proč by se studentům mohlo podání DP vyplatit. Jak už jsme zmínili výše, zaměstnavatel u každé měsíční výplaty může odečíst jen poměrnou 1/12 slevy na poplatníka. Ze zákona má ovšem každý poplatník nárok na odečtení celé roční částky bez ohledu na to, kolik měsíců v roce ve skutečnosti pracoval. Proto pokud student měl takový příjem, z něhož mu nevyplývala nulová daň, může si ve svém DP uplatnit i zbytek slevy na poplatníka, který v měsících, kdy nepracoval, neměl jak využít.

Zdroj foto: Stock.XCHNG