Čtyři rady, jak letos konečně dodržet novoroční předsevzetí

Podle časopisu Forbes až 80 procent lidí nedodrží svá novoroční předsevzetí. Možná proto, že život dřív nebo později hodí do cesty překážky, které musí člověk řešit. Jak tedy zvýšit šanci, že letos konečně nezůstane jen u myšlenek a nápadů a předsevzetí úspěšně splníte?

Stanovte si reálné cíle a nezapomeňte na překážky

V lednu začínáme s čistým štítem a před námi se rozprostírá nový rok plný možnosti. Snad každý si dává, či v minulosti dal, nějaké to předsevzetí. Stanovit si příliš mnoho předsevzetí, nebo být příliš ambiciózní je v tomto čase lákavé, ale zároveň to může být kontraproduktivní.

Řekněme, že si někdo určí následující denní cíle: aspoň hodinu číst, hodinu cvičit a hodinu hrát na hudební nástroj. Myšlenka to je dobrá, ale jen málo lidí má denně tolik volného času. Taková předsevzetí vás budou jen zbytečně stresovat, budete si kvůli nim odpírat odpočinek, a nakonec to stejně vzdáte.

Proto je lepší si stanovit reálné cíle, ve který zohledníte své aktuální možnosti i případné překážky či omezení. Ty mohou být následující:

• To, kolik času a energie vyžaduje vaše práce/studium.
• Péče o rodinné příslušníky a domácí mazlíčky.
• Čas, který strávíte cestováním.
• Čas, který strávíte studiem a chozením do školy.
• Finanční zdroje (pokud vaše cíle vyžadují drahé náčiní, cestování nebo trénink).

Když všechno tohle při stanovování předsevzetí zohledníte a své cíle tomu přizpůsobíte, máte mnohem větší šanci je úspěšně splnit.

Rozplánujte si rok

Lidé se mění, vyvíjejí. Nikdo nestagnuje, a i rok je dlouhá doba, během které můžete objevit nové zájmy. Řekněme, že si dáte předsevzetí, že budete chodit každý den běhat, ale záhy zjistíte, že vás daleko víc baví jiná forma pohybu, například plavání. Proto je nejlepší si rok rozplánovat do menších časových úseků a totéž učinit i s vašimi předsevzetími.

Rok si můžete rozplánovat třeba na tříměsíční cykly. Toto rozdělení funguje, protože tři měsíce jsou dostatečně dlouhá doba na to, aby si člověk osvojil nový návyk, něco se naučil, něčeho dosáhl, ale zároveň to není až tak dlouhá doba, abyste ztratili motivaci. Neznamená to, že si musíte stanovit každé tři měsíce nová předsevzetí. Prostě si stanovte jedno a každé tři měsíce slavte svůj úspěch nebo si ho přizpůsobte tak, aby vám lépe vyhovovalo.

Pokud jsou tři měsíce příliš dlouhá doba, zkuste na svých cílech usilovně pracovat po dva týdny. Po dvou týdnech v nich můžete pokračovat anebo si stanovit nové cíle a vzdát se těch, které vás již nezajímají. Začínat s čistým štítem tak nemusíte jen 1. ledna ale každých 14 dní.

Zveřejněte to

Co je veřejné, zavazuje. Dobře, sice to tak není vždycky, ale mnoho lidí nechce, aby si o nich ostatní mysleli, že jsou líní a neschopní dodržet své cíle. Ke zveřejnění svých předzvěstí můžete využít třeba sociální sítě. Třeba pracujete na románu a slíbíte si, že každý den budete psát. Není nic jednoduššího, než každý den (či jednou za týden) na sociální sítě přidat údaj o počtu napsaných slov.

To člověka motivuje k tomu, aby se více snažil a nevynechával příspěvky. Tenhle typ je prověřen praxí. Využívá ho například britský spisovatel Ben Aaronovitch, autor úspěšné fantasy série Řeky Londýna, která vychází i v České republice – a již čítá skoro deset dílů!

Smíchejte dohromady různé druhy předsevzetí

Předsevzetí mohou být různá, ale v zásadě mají dvě základní podoby: jedna se soustředí na čas, druhá na výsledek. Ta první zahrnuje cíle jako „hodinu denně cvičit“ a nevěnuje žádnou pozornost výsledku (třeba jestli jste zvládli procvičit všechny tělesné partie). Druhý typ slouží k tomu, abyste se dobrali k určitému výsledku. Příkladem je předsevzetí „napsat 1000 slov denně.“ U tohoto typu předsevzetí nezáleží na tom, kolik času vám jeho realizace zabrala.

Oba typy předsevzetí mohou být užitečné, ale je důležité vybrat ten správný. První metoda, orientovaná na čas, je efektivní zejména v případě, že se věnujete nové aktivitě nebo pracujete na něčem, co je psychicky a fyzicky namáhavé. Druhý způsob přijde vhod, když si chcete vylepšit již existující dovednost.