Což takhle s Erasmem na východ?

Proč ses rozhodla vydat na Erasmus?

Neumím si představit, že bych studovala mezinárodní vztahy, chtěla pracovat v mezinárodním prostředí a neodjela si život v zahraničí předtím na vlastní kůži vyzkoušet. Nejen pro studenty mého oboru je to neocenitelná zkušenost. Myslím si, že každý by si měl zkusit půlroční soužití s cizinci a zjistit, jestli se o sebe dokáže postarat ve zcela neznámém prostředí.

Proč sis vybrala právě Litvu? Byla to tvá priorita, místo, kam ses chtěla podívat?

Do Litvy jsem primárně nechtěla, má první volba byla Kodaň. Litvu jsem uvedla na druhé místo hlavně kvůli předmětům, které nabízí místní univerzita. Možnost poznat jednu z pobaltských republik, o kterých se toho u nás moc neví a které jsou nám přitom poměrně podobné, mi ale přišla velmi lákavá. Upřímně mi ale bylo jedno, jestli pojedu do Estonska, Lotyšska nebo Litvy. Před svým odjezdem jsem mezi nimi v podstatě neviděla rozdíl. Musím ale přiznat, že jsem to, že jsem se nedostala do Kodaně, obrečela. Avšak teď si myslím, že je to to nejlepší, co mě mohlo potkat.

Kolik měsíců tam strávíš?

Celkem pět – od února do června.

Jaké je zaměření fakulty, na které studuješ? Jaké máš předměty, kolik času trávíš ve škole?

Studuji na místní Faculty of Political Science and Diplomacy, mají přímo magisterský program International Relations – tedy to, co dělám i na FSS. Moje předměty jsou úžasné a skvělé, na většině je nás okolo deseti. Hodina potom vypadá jako velká diskuze a debata. Jsem nadšená z toho, že se tady studenti učí přemýšlet, ne jen opakovat naučené fráze. Jinak je tady přístup podobný jako na FSS: Ve škole netrávím tolik času, ale musím hodně číst doma. V podstatě tedy pořád sedím u anglických článků. Pokud je nás ve třídě pět, nemůžu si dovolit přijít tam nepřipravená a předstírat, že tam nejsem. Mé předměty jsou Protection of Minorities through Constitutional Guaranties, Security in the Baltic Region, Theory and Art of Negotiations, International and Intercultural Communications, Orientalism and Occidentalism in Europe a litevský a anglický jazyk.

Na kolik „erasmáků“ jsi tam narazila? A stýkáš se spíš s nimi nebo s místními? Proč?

Je nás tady celkem zhruba 90 a všichni bydlíme na dvou patrech místních kolejí. Díky tomu se víceméně navzájem známe a podnikáme skoro všechno společně. S místními se sice známe a stýkáme, ale skoro s nikým se víc nekamarádím. Když jsi v erasmáckém kolektivu, jednak pak už nemáš potřebu hledat si kamarády mezi neerasmáky a jednak je to i poměrně těžké (moje litevská spolubydlící je samozřejmě výjimka). Místní jsou milí, cítím se tady rozhodně vítaná, se spolužáky se v hodinách a o přestávkách dobře bavíme. Potom se ale každý rozejdeme vlastní cestou. I s Litevci, kteří jsou součástí IESN (international erasmus student network – spolek, který se o erasmáky stará), se většinou potkáváme jenom na připravených akcích, výletech a párty.

Bylo pro tebe těžké přizpůsobit se novému prostředí?

Litva je hodně podobná České republice, před odjezdem jsem znala základy jazyka a narazila jsem tady jen na samé milé, vřelé a pomáhající lidi – takže ne, neměla jsem žádný větší problém a poměrně lehce jsem se asimilovala.

Narazila jsi za dobu svého pobytu na nějaké problémy?

Nic nebylo tak zásadního, aby to nešlo překonat. Jediný problém mám s tím, jak skloubit poměrně náročnou školu s bujarým erasmáckým životem:).

Proč by, podle tebe, student, který chce absolvovat Erasmus, měl přemýšlet nad výjezdem do Litvy?

Je to poměrně levná země, takže neutratíte všechno za ubytování jako například ve Skandinávii (ceny jsou srovnatelné s Českou republikou, za koleje ale třeba platím jen 60 euro za měsíc). Je to země rozhodně zajímavá, rozvíjející se, s bohatou kulturou (mají tady třeba hodně rádi jazz) a pro mě je plus i to, že ještě není tak „profláklá“.

fotografie: archiv Venduly Karáskové