Co slibují politické strany pro oblast vzdělávání
Než jste vhodili svůj hlas do volební urny, určitě jste aspoň zběžně sledovali, co která politická strana slibuje. Někdy asi nebylo úplně lehké se toho dopátrat a někdy – řekněme si to upřímně – ani nebylo zřejmé, co daná strana vůbec chce. Všichni politici jako jeden muž tvrdí, že si uvědomují význam vzdělávání pro budoucí prosperitu země a že v tom je třeba v České republice „něco udělat“.
V programech, s nimiž šly strany do voleb, ale moc konkrétních návrhů nenaleznete. Všichni seshodují v tom, že „školství potřebuje více peněz“ a nezbytné je zejména „zvýšit platy učitelů a jejich prestiž“. U většiny návrhů, které jsou samy o sobě určitě žádoucí, není vůbec jasné, jak by strany chtěly cíle dosáhnout – například zvýšit manažerské kompetence vedení škol, propojit teoretickou rovinu vzdělávání s praktickými poznatky, zvýšit mezinárodní prestiž vysokých škol…
Pokud vynecháme obecné proklamace a zaměříme se jen na konkrétnější návrhy, najdeme v programech toto:
Hnutí ANO Andreje Babiše slibuje „posílit stabilitu financování vysokých škol orientovaných na zajištění kvalifikovaných odborníků v souladu se strategickými rozhodnutími státu“.
Ve volebním období 2017–2021 hodlá zavést povinnost aktivního využívání cizího jazyka během studií na všech středních a vysokých školách, a to např. ve formě studia některých předmětů v angličtině nebo realizace studijního pobytu v zahraničí.
Hnutí také hodlá zavést programy na „identifikaci přirozených dispozic všech žáků a propojení se systémem kariérového poradenství“.
ODS slibuje zapojit zaměstnavatele včetně drobných živnostníků do učňovského a odborného školství a na středních školách zavést jednu úroveň státní maturity z češtiny, cizího jazyka a matematiky (ostatní by bylo ponecháno v kompetenci školy).
Dále chce ODS zavést kontraktové financování vysokých škol „vázané na nový systém akreditací a společenskou potřebu nabízených studijních programů“ a zpřísnit poplatek při překročení standardní doby studia vysoké školy.
U dobrých učitelů by měla být možnost zvýšit netarifní část jejich platu a ředitelé škol by měli získat zpět dřívější kompetence. ODS slibuje zrušit povinnou inkluzi a stejně tak „pamlskovou“ vyhlášku omezující prodej potravin ve školách.
Česká pirátská strana podporuje svobodnou volbu vzdělávací cesty a slibuje rozšířit paletu druhů vzdělávání podle poptávky rodičů a studentů, vč. podpory inovativních veřejných škol.
Piráti slibují podpořit ve školách více svobodného software, zajistit, aby učebnice a výsledky výzkumu vzniklé s veřejnou podporou byly veřejně dostupné a zavést jednotný registr závěrečných prací na VŠ. Dobu, po kterou je možné přezkoumat regulérnost studia na vysoké škole, by se podle nich měla prodloužit ze 3 na 15 let.
SPD konstatuje, že „v současnosti máme převis vysokoškolsky vzdělaných lidí humanitního směru a chybí nám konstruktéři, vývojoví pracovníci, řemeslníci, obsluha strojních zařízení a pracovníci v zemědělství“. Hodlá tedy podporovat rozvoj řemesel. Strana slibuje zvýšit podíl hrubého domácího produktu vydávaného na školství.
Podle SPD „musí skončit ideologizace a ukvapené reformy“, rovněž se musí zásadním způsobem omezit administrativa škol. Strana slibuje zachovat speciální školství a dětské domovy a odmítá další inkluzi ve školství.
Pro vysoké školy (a specificky pro lékařské fakulty) SPD navrhuje, aby bylo zpoplatněno studium pro všechny cizince bez rozdílu a podpořen nárůst kapacit pro české studenty.
KSČM vidí jako samozřejmost bezplatné a počítá se zlepšováním pracovních podmínek propedagogické i nepedagogické pracovníky škol a mistry odborného výcviku. Chce zrušit zpoplatnění školních družin a klubů a slibuje bezplatné učebnice a základní pomůcky na základních i středních školách. Je také pro poskytování sociálních a prospěchových stipendií.
Soukromé a církevní školy mají být podle KSČM financovány pouze z jejich vlastních zdrojů, ne ze státního rozpočtu.
ČSSD chce zachovat bezplatné studium na vysokých školách a podpořit možnosti studia v těch oborech, jejichž absolventů je ve společnosti nedostatek. Slibuje zavést na vysokých školách účinný systém stipendií a zvýšit doktorandská stipendia.
Hodlá se také zasadit o „fungující dohodu mezi vzdělávacím systémem a trhem práce“.
Zájmové a sportovní aktivity ve školách by měly být podle sociálních demokratů levnější než dnes.
KDU-ČSL mají ve volebním programu podporu církevního a soukromého školství a zachování speciálních škol. Slibují zvláštní péči mimořádně nadaným studentům a snížení byrokratické a administrativní zátěže ředitelů i učitelů.
Nedostatek učitelů některých oborů chce strana řešit zavedením pružného systému začlenění odborníků (včetně zahraničních) s možností dosažení potřebné pedagogické kvalifikace. KDU-ČSL slibuje elektronizaci zkoušek na středních školách a zavedení předmětu „Praktická připravenost pro život“ (branná výchova, sport, praktické vzdělávání, finanční gramotnost, zvyšování povědomí o národní kultuře).
KDU-ČSL by také zreformovala systém doktorského studia: redukce počtu těchto studentů a vyšší stipendijní ohodnocení při tlaku na zvýšení úrovně vědeckých výstupů.
TOP 09 chce mimo jiné zvýšení odpovědnosti rodičů za vzdělávání jejich dětí. Navrhuje umožnit vysokým školám vybírat školné a na druhé straně zavést systém půjček a grantů pro uhrazení nákladů na vysokoškolské studium. Financování vysokých škol chce TOP 09 svázat s hodnocením jejich kvality.
TOP 09 klade důraz na regionální školství a chtěla by proto na ně navýšit finanční prostředky o 30 mld. Kč. Zároveň chce zabránit necitlivému rušení venkovských škol.
Strana dále slibuje prosadit moderní výukové metody podle principu „méně memorování, více kreativity“ a podpořit výuku v anglickém jazyce. Alternativou maturitní zkoušky mají být podle TOP 09 mistrovské zkoušky, které též umožní přímý přístup do terciálního vzdělávání.
STAN ve volebním programu slibuje zahájit „celospolečenskou diskusi na téma vzdělávání, se zapojením odborníků a s výstupem, který pak akceptuje politická scéna napříč spektrem“.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by se mělo změnit na ministerstvo vzdělávání a vědy a po provedení auditu by se měla výrazně zredukovat byrokracie na školách.
STAN také slibuje podporovat vznik dalších firemních škol.
Byla vaše volba správná?
