Co je zajímavého na studiu etnologie?

Studuješ etnologii, což je obor, o kterém se na veřejnosti zas tak moc nemluví. Můžeš jej v krátkosti představit pro studenty, kteří ho neznají?

Jistě. Jedna z definic oboru říká, že etnologie je společenská věda zabývající se srovnávacím studiem kultur a společností. Myslím, že není potřeba používat dalších pouček.

Jak se na tebe tváří okolí, když jim řekneš, co studuješ?

Popravdě? Většina ani neví, co to znamená. Většinou se mě zeptají, zdali je to ta věda o broucích nebo proč jsem se rozhodla studovat ekologii:-). Proto raděj říkám, že studuji folklór nebo národopis.

Dá se tedy říct, že etnografy byli Karel Jaromír Erben a Božena Němcová?

V podstatě ano. Byli to takoví průkopníci dnešní moderní etnologie.

Co Tebe samotnou na etnologii nejvíc zajímá?

Momentálně se nejvíc zabývám lidovým oděvem. Na etnologii je krásné to, že můžete bádat, nad čím chcete, od pohádky až k lidovému stavitelství, a stále se nevymykáte oboru. S oblibou říkám, že etnologie je věda o pohádkách, oblečení, jídle, Vánocích, verbuňku, panenkách, čarodějnicích, dřevěnicích, koních, žebřiňácích a fěrtúškoch. Jednoduše je to taková věda o všem, co se týká člověka.

Ale spousta lidí pojmy jako je verbuňk, dřevěnice či fertúšek neznají. Jak vnímáš klesající zájem lidí o tradiční českou kulturu?

Právě tady bych si dovolila oponovat, myslím si, že mladí lidé o lidovou kulturu mají celkem zájem. Je to evidentní například ve folklorních souborech, cimbálových muzikách, ale také na samotných folklorních festivalech, kam přichází spousta mladých lidí.

Mimochodem, co že je to fěrtúšek?:-)

Fěrtúšek je součást kroje, přesně úplně ta nejpřednější sukně.

(folklorní Velikonoce v šumicích) zdroj: archív Veronika Borisové

S jakými překážkami se ve své práci a výzkumu můžou etnologové setkávat?

Vzhledem k tomu, že právě teď provádím výzkum zaměřený právě na lidový oděv, mám s komplikacemi čerstvé zkušenosti. Především je to neochota institucí spolupracovat se studenty. Přijde mi, že pokud člověk nemá před a za jménem titul, nemá nárok na jakékoliv bádání.

Můžeš být prosím trochu konkrétnější?

V jednom nejmenovaném muzeu jsem požádala, aby by mi zjistili, jestli se u nich v depozitáři nenachází krojová součástka, kterou potřebuji kvůli bakalářské práci. Načež mi pracovnice zdejšího muzea odpověděla, že správce sbírkového fondu je na mateřské dovolené, ať si tedy zavolám za dva, tři roky, takže v době, kdy už by měla být moje práce dávno odevzdaná. Ale zase bych však nechtěla ukřivdit těm, jejichž přístup je naopak vstřícný. Ač je to k nevíře, jsou i takoví.

Kde se pak můžeme v běžném životě s prací etnologů, když podobné překážky úspěšně překonají, setkat?

Obyčejný člověk se s prací etnologů moc nesetkává. Pokud ano, tak je to v muzeích se zaměřením na národopis a ve skanzenech. Dále při folklorních slavnostech, vždyť mnoho z písní, tanců či krojů, které se na festivalech předvádí, by nebylo bez etnologů, kteří je sesbírali a případně zrekonstruovali. Pro širokou veřejnost má etnologie důležitost po vzdělávací stránce, díky ní víme, jak se bydlelo, oblékalo nebo jedlo před sto lety, jak se lidé bavili, jak pracovali.

Může se současný člověk z poznatků etnografů nějak poučit, inspirovat?

Inspirovat v každém případě, podívejte se jen na dnešní dřevěné domky, nebo domy stavěné čistě z přírodních recyklovatelných zdrojů, není to nic jiného, než návrat k tradičním stavebním materiálům, které se používaly pro stavbu obydlí před několika stovkami let. Patrné je to také na současné módě, která je ovlivněná lidovým oděvem, a to jak po stránce materiálové, tak vzhledové. No a co se týče poučení? Někteří lidé by si měli vzít příklad z prostého, zcela nekonzumního způsobu života našich předků.

Na závěr bych se ráda podívala do budoucnosti. Myslíš si, že mají zvyky a tradice šanci přežít dvacáté první století i mimo akademické ústavy?

Já si myslím, že ano. Samozřejmě, že vliv času zanechá na každém zvyku a tradici nějakou stopu, trochu jej pozmění, něco z něho ubude, něco nového se v něm vytvoří. Záleží jen na nás, do jaké míry budeme zvyky udržovat a jak moc do nich budeme zasahovat.

Děkujeme za rozhovor a přejeme ti hodně štěstí s bádáním!

zdroj: archív Veroniky Borisové

//Veronika Borisová se narodila v roce 1989 a bydlí v moravských Šumicích. Odmaturovala na Střední zdravotnické škole ve Zlíně a nyní studuje druhým rokem etnologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zpívá ve folklórních souborech Olšava a Polana.