Co chystá nová vláda? Více učitelů, ustálenou maturitu a míň učiva

Po necelých 24 hodinách diskuzí získala nová vláda Petra Fialy důvěru Poslanecké sněmovny. Co tato nová vláda slibuje ve svém programovém prohlášení v oblasti školství? Jakým směrem bude ministerstvo školství vést jeho nový šéf Petr Gazdík? Přinášíme vám vše podstatné stručně ve čtyřech bodech!

1)     Více učitelů

„Posílíme motivaci pro výběr učitelského povolání,“ píše se v programovém prohlášení vlády. Vláda má v plánu také zlepšit profesní přípravu učitelů, s tím, že bude kladen důraz na praktické dovednosti. Děkani pedagogických fakult již loni na podzim podepsali s bývalým ministrem školství Robertem Plagou nezávazné stanovisko, jak učitele dál vzdělávat.

Dalším způsobem, jak chce resort školství navýšit počet učitelů, bude podle programového prohlášení otevření učitelské profese nepedagogickým pracovníkům. Mezi učitele by se tak mohl zařadit například sociální pedagog nebo školský logoped. Zájemce o práci učitele by si také nově mohl dodělat učitelskou kvalifikaci do tří let od nástupu do zaměstnání.

Navýšení učitelských stavů je podle programového ředitele informačního centra o vzdělání EDUin Miroslava Hřebeckého velmi aktuálním tématem „Bude nám odcházet poměrně silná kohorta těch populárních ročníků, které teď už jsou těsně před důchodem nebo přesluhují. A třeba v odborném školství už je to ohromný průšvih teď a bude to ještě dále narůstat,“ vysvětluje Hřebecký pro iRozhlas.cz.

2)     Změna učebních plánů

Do roku 2023 chce vláda změnit rámcové vzdělávací programy. Těmi se musí řídit všechny vzdělávací instituce v Česku. Programy by měly projít celkovou aktualizací. Podle nových programů by se pak žáci měli například důkladněji seznamovat s dějinami 20. století, které se v současnosti kvůli nedostatku času opomíjejí. Zmenšit by se měl také objem učiva. Větší důraz by se pak měl klást na porozumění učivu a také na „zvětšení prostoru pro týmovou spolupráci, rozvoj kreativity žáků a individuální přístup k nim,“ jak uvádí prohlášení.

„Doba se posunula a čeká nás boj o to, co v tom rámcovém vzdělávacím programu má být, jak má vypadat vzdělání. Musíme přesvědčit veřejnost, že to není nějaký úlet nebo snaha dětem ulevit, ale je potřeba reagovat na měnící se svět,“ vysvětluje nový ministr školství Gazdík.

3)     Nová forma maturity

Gazdík také chce pokračovat ve snahách předchozí vlády vytvořit ustálenou podobu maturitní zkoušky. Maturita by se měla rozdělit na „profesní“, po které by maturanti nastoupili do práce, a „vysokoškolskou“. Ta by měla být nezbytná pro další vysokoškolské studium.

Odborníci se však nedokáží shodnout na tom, zda by měla zůstat společná státní část pro všechny maturanty. Proti společné maturitě je například Renata Schejbalová, předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií. „Já se kloním k tomu, že by stejnou státní zkoušku neměli skládat všichni od učňů až po gymnazisty. Pro jedny je to velký problém, pro druhé je to snadné. Přitom od automechanika přeci chci, aby vyměnil brzdové destičky, a je mi jedno, jestli udělal státní maturitu stejně jako gymnazista,“ uvedla Schejbalová pro Seznam Zprávy.

4)     Řešení rozdílů vzdělávání napříč regiony

Stát si dal také za cíl změnit situaci v regionech, které dosahují podprůměrných studijních výsledků. Změřit se chce také na sociálně znevýhodněné rodiny nebo rodiny s odlišným jazykovým zázemím. Přispět k tomu má projekt doučování. Ten funguje již nyní s cílem vyrovnat rozdíly ve vzdělání způsobené lockdownem. Žáci ze sociálně slabých rodin často neměli v tomto těžkém období podporu rodiny pokračovat ve studiu, nebo jim chybělo potřebné technické vybavení.

Zdroje: iRozhlas.cz, Programové prohlášení vlády ČR, Seznam Zprávy