Církevní školy jsou i pro nevěřící. Zájem o ně je obrovský

Církevní školy tvoří ze všech škol v České republice jen malé procento. Aktuálně jich je u nás 95. Když se k tomuto počtu připojí i další církevní vzdělávací zařízení, například střediska volného času, číslo se vyšplhá na 140. I tak poptávka výrazně převyšuje nabídku a míst v těchto zařízeních není dost.

Církevní školy tvoří z největší části mateřské a střední školy. Aktuálně některé z církevních vzdělávacích zařízení navštěvuje 17 tisíc žáků. Protože je o školy velký zájem, nemohou přijmout všechny, jak uvedl Martin Čech ze Sekce církevního školství České biskupské konference.

„Značná část škol nemůže uspokojit poptávku, převis zájmu bývá v některých případech několikanásobný. To, že je o církevní školy zájem, je dáno více věcmi. Určitě tím, že je kvalitní, kvalitu mapuje mimo jiné Česká školní inspekce,“ vysvětlil Čech.

K obnovení církevního školství došlo po roce 1989. První školy zahájily vyučování záhy poté, ve školním roce 90/ 91. Školy zřizuje převážně katolická církev, konkrétně biskupství, řády, farnosti a řehole. Následuje Českobratrská církev evangelická či Židovská obec.

Církevní školy však nejsou určeny pouze věřícím lidem. Jsou otevřené studentům s vyznáním i ateistům. „Další věc, která je pro značnou část veřejnosti zajímavá nebo lákavá, i když jsou právě bez vyznání, je duchovní naplnění či naplňování. Co to je, to ‚duchovní navíc‘, nelze přesně pojmenovat, liší se třeba regionálně nebo i tím, pro koho je škola určena,“ doplnil Čech.

Ukázkou tohoto duchovní naplnění je například pražská dvouletá praktická katolická škola pro dívky, které pocházejí převážně ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo mají nějaký handicap. „Tam je duchovní provázení ze strany kněze z příslušné farnosti či dalších zaměstnanců školy v tom, že dívky během studia třeba poprvé zažívají pocit, že mohou být pro někoho prospěšné, že mohou být úspěšné. Jiným způsobem se zase provází student na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, což je výběrová škola,“ sdělil Čech.