Chci na vysokou. Ale jak si vybrat?

Kde hledat radu? Pokud stále ještě nevíte, kam odešlete svou přihlášku, nezoufejte. Obrátit se můžete třeba na vaše učitele, kteří vás dobře znají, nebo na výchovného poradce. Ty dnes zajišťuje většina našich středních škol. Jinou možností je využít služeb některé z pedagogicko-psychologických poraden, obrátit se ale můžete i na vzdělávací agenturu AMOS , případně na tzv. informační centra mládeže (pokud se nachází i ve vašem městě) a další. Dotazy týkající se například perspektivnosti uplatnění ve vašem regionu vám rádi zodpoví také třeba v informačních poradenských centrech, která působí na úřadech práce. Velmi dobrým zdrojem poznatků však bývají samotní studenti vámi vybraného oboru. Ptát byste se jich měli nejen na obsah přijímacích zkoušek, ale i na to, jak probíhá studium a jak jsou oni sami spokojení s organizací výuky. Pakliže neznáte žádného studenta osobně, pomoci vám mohou nejrůznější studentské servery. Ty jsou buď určeny všem studentům po celé republice, nebo je organizují sami studenti konkrétních škol. Neméně dobrou pomůckou jsou i nejrůznější publikace, kterých dnes existuje celá řada, dále třeba Učitelské noviny a nebo prezentační příručky jednotlivých škol. Pokud vámi vybraná škola ještě pořádá den otevřených dveří, neměli byste jej minout.

Přijímací zkoušky I když se následující rada může zdát banální, nepodceňte ji. Tato rada zní: vždy si dobře pročtěte, co vás čeká u přijímacích zkoušek. „Test z anglického jazyka“ či „test všeobecných znalostí“ jsou velmi široké pojmy. Je proto dobré si předem zjistit, jaká minimální znalost jazyka se od vás očekává či jaká oblast všeobecných znalostí bude u zkoušky ta stěžejní (je-li jí kupříkladu politika, historie, zeměpis…). Nezapomeňte si také ověřit, z jakých středoškolských učebnic a další doporučené literatury budou zkoušky vycházet (tyto informace většina škol zveřejňuje na svých webových stránkách). Je-li zkouška dvoukolová, dobře si přečtěte, co se od vás očekává i při ústním pohovoru, a připravujte se už předem tak, jako byste postup do druhého kola předpokládali. Dohánět znalosti a požadavky nutné ke splnění druhého kola až na poslední chvíli se totiž nemusí vždy vyplatit… A hlavně: nenechte se odradit náročností zkoušek. Mnohdy bývají indikátorem kvalitní výuky.

Náplň studia Základní poučka zní: nevybírejte jen podle názvu oboru, a to i když zní stejně jako ten z vašich snů. Mohli byste pak totiž být velmi překvapení, že jste nakonec nuceni vzdělávat se v úplně něčem jiném, než jste si původně představovali. Při výběru si položte několik základních otázek:

• Je obor zaměřený spíše na praxi, nebo je více teoretický?

Každému vyhovuje něco jiného, někdo se raději učí z knih, jiný rád vyjíždí „do terénu“ a zkouší právě nabyté znalosti aplikovat ve skutečném životě. Zjistěte si proto, zda je součástí studia povinná praxe či další projekty, které napovídají, je-li směřování oboru spíše praktické nebo teoretické.

• Pokud jde o dvouoborové studium, nebude pro vás studium „toho druhého“ oboru jen nechtěným přívěškem?

Někdy se může stát, že konečně narazíte na obor, který by se vám mohl líbit, ale nenajdete k němu takovou kombinaci, jež by vás uspokojovala. Různé školy však zpravidla nabízejí různé kombinace, stačí jen hledat.

• Jaké se zde vyučují předměty? Jaké patří k tzv. „společnému základu“, kterému se nevyhnete, a jaké si můžete volit sami?

Většina škol uveřejňuje své studijní plány i na svých webových stránkách. Určitě se vyplatí si je pročíst. Nenajdete-li mezi nimi příliš mnoho předmětů, které by vás zaujaly, je lépe se poohlédnout jinde (ovšem i zde platí: nenechte se zmást jejich názvem a určitě si pročtěte i jejich anotace, jsou-li k dispozici).

Pamatujte, že obory se stejným či alespoň podobným zaměřením se na různých školách mohou jmenovat různě. Můžete se o tom přesvědčit například v naší rubrice SPECIÁL O OBORECH nebo také v rubrice POROVNÁNÍ OBORŮ, které by vám vaše hledání mohly usnadnit.

Náklady Ačkoli vzdálenost školy od vašeho bydliště není tím nejdůležitějším parametrem, podle něhož se rozhodovat, neměli byste jej podcenit. Jde totiž o rozhodnutí, zda budete i nadále bydlet v pohodlí domova a jen dojíždět, nebo se zcela osamostatníte. Je tedy dobré si alespoň orientačně propočítat náklady spojené nejen s ubytováním, ale také se stravováním a cestováním. Zjistěte si, jak by vám mohla finančně pomoci škola (prostřednictvím stipendií), rodiče nebo případné zaměstnání. Vaše studium by se ale rozhodně nemělo přeměnit v honbu za živobytím, studiu a společenskému životu byste přeci jen měli věnovat (aspoň zpočátku) trochu víc času než práci.

Co po škole? Je celkem pochopitelné, že člověk, který chce pokračovat ve studiu i po střední, teď myslí na jediné – dostat se na nějakou školu. Někteří studenti proto často ze zoufalství podávají přihlášky i (v horším případě jen) tam, kde mají velkou šanci na přijetí, ať jde o jakýkoli obor. Jenže to by mělo být až to nejzazší řešení, protože praxe ukazuje, že podobné rozhodnutí nakonec znamená jen ztrátu času. Školu tedy začněte vybírat včas a dobře při tom promýšlejte, co vám její absolvování může přinést. Zajímat by vás mělo následující:

• Otevírá fakulta pro vámi zvolený obor, v případě bakalářského studia, také navazující magisterský cyklus? Pokud ne, existuje obor, kterým byste mohli navázat či doplnit vaše bakalářské studium?
• Budete mít po vystudování oboru dobrou šanci na uplatnění? (vývoj platů v podnikatelském i státním sektoru pravidelně zveřejňuje například společnost Trexima, spol. s r.o.)
• Má vámi vybraný obor budoucnost?

I přes tak širokou škálu rad (která však stále není vyčerpávající) je zřejmé, že konečné rozhodnutí stejně zůstává na samotných uchazečích. Při rozhodování se proto ani nepřeceňujte, ale ani nepodceňujte. A že se bojíte, že to nakonec nebude takové, jak jste si představovali? Nevěšte hlavu, tahle příležitost vybrat si „tu správnou“ přeci není poslední!