Četba dětí středního a staršího školního věku, informatická výchova ve školách

Věkové zvláštnosti dětí:

•  kolem 11 a 12 roku se projevuje výběrovost četby (projev aktuálního čtenářského zájmu) — výběr knihy, která přináší uspokojení

Střední školní věk:

• 10 – 14 let
• přichází značný zájem o četbu (předvším dobrodružná literatura, cestopisy, báje, pověsti, příroda, literatura se sportovní tématikou, …)
• četba obohacuje dítě o vědomosti, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, logičtější uvažování — umělecko-naučná lit., vědecko-populární lit.
• začínají se projevovat rozdíly mezi četbou chlapců a dívek

Starší školní věk:

•  14 – 16 let
• zahrnuje období puberty
• velké změny v obalsti psychiky
• děti jsou schopny abstrakního myšlení – zájem o samostatnou myšlenkovou stránku – v četbě hledají odpovědi na sokromý život – neradi o sobě mluví

Období dozrávání:

• 16 – 18 – 20
• rysy při výběru knih dominují po celý život
• rozumové schopnosti dosahují téměř stupně dospělého
• má menší zkušenosti, proto někdy jeho úsudky bývají ukvapené a nepromyšlené
• projevuje se snaha o upřímnost a nekompromisní snaha hledat pravdu
• nárůst rozumových schopností
• bývá období intenzivních čtenářských zájmů a je obdobím největší čtenářské výkonnosti
• čtenářské zájmy se začínají přibližovat zájmům dospělého čtenáře – literatura většinou řeší zájmy jedince

Vliv rodiny a školy na rozvoj čtenářských zájmů:

• ovlivňuje výběr četby (učivo a soukromý život)
• většinou dívky čtou romány a knihy, které podněcují fantazii
• chlapci čtou většinou dobrodružnou literaturu, knihy o sportu a technice

Četba chlapců a dívek:

•  čtou chlapci a také dívky

Pověsti:

• lidová pověst určená k poučení
• snaha o věrohodnost
• některé druhy pověstí (legendární) blízko k pohádce = prolínání pohádkových a pověsťových motivů

Václav Beneš Třebízský

• jeden z prvních zpracovatelů pověstí
• dílo: Národní pohádky a pověsti

1. dílo uspořádal a připravil k vydání Karel Václav Rais

Karel Václav Rais

• zájem o pověsti heraldické, ale také místní a národní
• snaha vypěstovat v dětech lásku k rodné zemi (učitel)
• dílo: Pohádky ze starých hradů

Alois Jirásek

• pověsti mají celonárodní význam, v různých etapách vývoje pozvedávaly národní sebevědomí
• čerpal z Kosmovy, Dalimilovy kroniky, Kroniky české Václava Hájka z Libočan
• dílo: Staré pověsti české

V okupaci pověsti posilují sebevědomí národa.

Ivan Olbracht – dílo: Ze starých letopisů – čerpá z Kristiánovy legendy

Vladislav Vančura

• dílo: Obrazy z dějin národa českého
• po únoru 1948 ideologizované glorifikující pověsti preferující socialismus
• zkreslování folklorní podoby

M.V. Kratochvil – dílo: Pověsti z Čech

František Langer – dílo: Pražské legendy

Eduard Petiška

• dílo: Staré řecké báje a pověsti
• v 60. letech pověst zatlačena do pozadí (zájem o autorskou pohádku)
• téměř se nevydávají regionální pověsti
• pověsti se posuzují podle míry respektování folklorních záznamů, než autorského vyjádření = výše hodnoceny práce Františka Lazeckého než Heleny Lisické (zlepšila se v knize Zrcadlo starých časů)

Poslední roky:

• autoři se důsledně snaží zachovat původní podobu pověsťových látek

Leontýna Mašínová – dílo: Z dávných dob

Eduard Petiška – dílo: Čtení o zámcích a městech

Oldřich Syrovátka

• dílo: Poslední permoník

Oldřich Syrovátka a Marta Šrámková – dílo: Devětkrát les třikrát ves Šest černých kohoutů

František Lazecký

• dílo: Dukátová stařenka

Hrdinský epos, mýty, legendy, hrdinské zpěvy:

• zájem o epos v 18. st. v klasicismu (19. st. uložení klasicistních norem = neuznávání pohádek= zájem o antické báje a pověsti)
• Ilias, Odyssea přechází do četby dětí (Nathaniel Harthone – první převyprávěl eposy, blíží se pohádce– Kniha kouzel, Pověsti ze začarovaného lesa)
• Píseň o Rolandovi – upravil Julius Zeyer pod názvem Karolinské eposy
• Artuš a rytíři kulatého stolu – Christian de Troyes
• Tristan a Isolda – Gotfried ze Štrasburku
• Píseň o Nibelunzích (obsahuje vpád hunů)
• Píseň o Cidovi – Václav Cibula
• ruské byliny – kyjevský a novgorodský cyklus – F. L. Čelakovský
• Jihoslovanské zpěvy (=skutky králů ze 12. st. + bitva na Orově poli) – převyprávěl Vladimír Hulpach pod názvem Kralevic Marko
• epos Kalevala – sestavil v 19. st. Elias Lüvort z ústní lidové slovesnosti, upravena pro děti 1962 Vladislavem Stavovským – O třech bratřích, Kalevaly, O kouzelném mlýnku Sampo
• estonské, kyrgyzské eposy, keltské mýty – překlad Emanuel Frynta, Václav Kaňa, Helena Kaděková – Soumrak bohů
• řecko – římské antické mýty:

o Eduard Petiška Staré řecké báje a pověsti o Rudolf Merlík – Starověké báje a pověsti o Hana Doskočilová – Diogenes v sudu a dalších 20 známých příběhů doby dávné a nejdávnější

Biblické texty:

Stefan Anders

• německý humanista
• zpracoval Velký příběh Bible
• převyprávěl stručný příběh stvoření jak ho podává Genesis kapitoly 1–25 před

stvořením člověka + ho rozvedl a dal do souladu s učením o geologickém a živočišném vývoji

• příběhy rozvinul, zdramatizoval, hlas boží hlasem svědomí nebo rodičů
• v Novém zákoně důraz na Ježíšovy skutky a podobenství

Jaroslav Durych

• 1939 převyprávěl do č. literatury Nový zákon (vyšel pod názvem Z růže kvítek vykvet nám)
• poetický jazyk, poznamenáno antisemitismem
• důsledně se drží předmluvy
• vychází se Svatovítské bible
• veškeré převyprávění si nechal schválit duchovními

Ivan Olbracht

• adaptoval Biblické příběhy a Čtení z biblí kralické
• důsledně dodržoval jazyk

Eduard Petiška

• dílo: Příběhy Starého Izraele (=příběhy ze SZ)

Josef Volák

• dílo: Vyšla hvězda pod Betlémem (=příběhy z NZ)

Eduard Petiška

• dílo: Staré báje Egypta a Mezopotámie
• součástí i úvod do málo známe a srozumitelné mytologie

Vojtěch Zamarovský

• popularizoval dějiny Egypta a Mezopotámie
• převyprávěl Epos o Gilgamešovi pro děti

Keltské mýty

• zaznamenány podvrhem z 18. st. Jamese Matheusona

Severské mýty

• dochovaly se dvě verze eddy – keltské mýty z vyprávění a irského kodexu z 11. st.
• králi Artušovi – převyp. Vladimír Hulpach
• Meč a píseň – Václav Cibula, Emanuel Flinta
• Ossianův návrat – V. Cibula, E. Flinta
• Soumrak bohů – Helena Kadečková

Mýty Inků a Aztéků

James Frazer

• dílo: Zlatá ratolest – mýty a obrazy přírodního myšlení přírodních národů

Pavlína Brzáková

• dílo: Mýty sibiřských kmenů – přeložila a převyprávěla, dnes velký zájem

Jáchym Topol

• dílo: Trnová dívka – mýty severoamerických indiánů

C.S. Lewis – Letopisy Narnie J.R.R. Tolkien – Hobit, PP, Silmarillion

 četba dívek:

• díla s dívčí hrdinkou

Marie Majerová – dílo: Robinsonka

Po Únoru 1948 byl zastáván názor, že v jednotné škole není nutná zvláštní četba pro dívky. Četbu pro ně prosadila: Helena Šmahelová

• dílo: Mládí na křídlech – odehrává se ve sportovním prostředí; mluví se o dětech z rozvedených rodin — jiné téma než všichni
• Velké trápení – o dětech v dětském domově Magda

Alena Santarová – Káťa, Katrin, Katynka

Iva Hercíková – dílo: Pět holek na krku

Trest

Druhá láska = volná triologie

Jak namalovat ptáčka – o dívce, která dělá přijímačky na SŠ

Stanislav Rudolf – dílo: Metráček

Kopretiny pro zámeckou paní

Milionová holka

Blíženci

Lenka Lanczová

•  četba chlapců:
• dobrodružné romány, o přírodě, o technice (populárně-naučná), rozvoj fantazie, příběhy s detektivní zápletkou

Enid Blytonová – dílo: Správná pětka (cyklus příběhů dětí, které o prázdninách zažívají dobrodružství, detektivní zápletka) Záhada tajemného… (cyklus příběhů dětí, které o prázdninách zažívají dobrodružství, detektivní zápletka)

Eduard Štorch – dílo: Lovci mamutů

Osada havranů

Bronzový poklad

Jaroslav Foglar

Daniel Defoe – Robinson Crusoe

J.K. Rowlingová – dílo: Harry Potter a …

Čtyři a půl kamaráda

Děti z Bullerbynu

Vyprávění:

• především pro děti středního školního věku
• poutavou formou odělujeme poznatky o věcech prostorově a časově vzdálených
• můžeme vkládat přímou řeč; dialogy; vlastní vzpomínky a zážitky
• předem si připravíme, ale nečteme
• seznamujeme s dějepisnými událostmi, literaturou, s informacemi o dalekých krajích a zeměpisnou, cestopisnou lit, vyprávěním o zvířatech, pověstech, historií
• můžeme doplnit ukázkou

Výklad:

• obsahuje více popisných praktických prvků
• spíše pro starší školní věk
• od posluchačů vyžeduje soustředění a pozornost
• musí být systematický, předpokládá znalosti posluchačů, učí je logicky myslet
• obtížnější pojmy píšeme na tabuli
• využíváme AV techniku
• musíme jasně formulovat
• provádíme v rámci knihovnicko-bibliografické přípravy

Informatická výchova na školách:

• je součástí mimoškolního vzdělávání
• programy probíhají ve veřejných knihovnách, školních knihovnách
• předpokladem pro IV je dobře vybudovaná školní knihovna (samostatná místnost, v přirozeném centru potkávání dětí)
• měl by zde pracovat knihovník z povolání
• školní knihovna by měla obsahovat 70% naučné lit. a 30% beletrie = doplňková četba a měla by být ve více exemplářích
• povinnosti knihovníka – vést přírůstkový a úbytkový seznam, základní jmenný katalog, systematicky doplňovat, chánit fond, informace pro učitele o novinkách z příslušného oboru, seznamovat žáky s novinkami, učit je využívat knihy jako informačního pramene, pořádat besedy a lekce IV
• vyřazujeme knihy obsahově zastaralé, neodpovídají profilu zaměření školní knihovny
• připravovat vhodnou lit. k výuce
• v některých předmětech lze provádět výuku přímo v knihovně (dějepis, zeměpis, přírodopis)
• knihovník by měl vést děti k týmové spolupráci
• úkolem knihovníka je budovat vztak dětí k četbě a vyhovávat je četbou (pdomíněno čenářským návykem — způsob, jakým čtenář zachází s knihou,jak ji získává a čte)

Informatická výchova ve veřejných knihovnách:

• důležitá je spolupráce se školou (smlouva) — škola zajistí účast a knihovna náplň jednotlivých lekcí
• provádíme vždy v knihovně
• můžeme začít před nástupem do ZŠ
• lekce by měly vzájemně navazovat
• knihovny mají vypracovaná témata a osnovy knihovnických lekcí

1. Co je knihovna?

• pro 1. třídu – seznamujeme děti s rozdílem mezi knihovnou a knihkupectvím, s domácí knihovnou, vysvětlujeme systém půjčování, jak se v knihovně orientovat, jaký je rozdíl mezi knihou a časopisem, co je hygiena četby ? připravíme si potřebné pomůcky (ukázky nových a zničených knih, můžou si sami zkusit půjčování a vracení) – ukážeme, jak knihy ukládat a jak je vyhledávat – měly by dostat upomínkové předměty (barevné záložky do knih, …) lekce by měla být rozčleněna do dvou částí, protože děti tak dlouhou neudrží pozornost — přestávka, osvěžení činnosti

2. Vznik knihy

• pro 2. třídu – začneme opakováním 1. lekce – děti seznamujeme s pojmy (spisovatel, ilustrátor, …) – lze doplnit soutěžemi (přiřazování děl k autorům) – seznámení s encyklopediemi, naučnými slovníky – musí být určené pro děti

3. Abecední vyhledávání

• pro třetí ročník
• práce s časopisy, jednoduchými kartotékami, abecední vyhledávání – koncem 3. třídy děti seznamujeme s katalogem (záznamem knihy) – můžeme doplnit ilustrovanými vysvětlivkami

4. Písmo, knihtisk

• pro děti páteho ročníku
• vývoj písma a základy knihtisku
• můžou si zkusit napsat část vlastní knihy, krátkou povídku, zkusit si vyrobit papír

5. Základy bibliografických záznamů v knize

• pořizování výpisků

6. Systematické třídění dokumentů

• základy MDT a pravidel podle kterých je knihovna řazena (hlavně v dospělém a naučném oddělení)

7. Ostatní informační instituce

• pro 8. a 9. ročník
• rozdíl mezi knihovnou, galerií, muzeem, archivem
• vyhledávání literatury na určité téma
• co jsou to faktrografické informace
• práce s internetem