České děti se málo hýbou. Chybí podpora státu i motivace

K tomuto závěru dospěli účastníci konference Pohyb a zdraví, která se uskutečnila na Univerzitě Karlově v Praze. Shodli se také na tom, že pohyb pozitivně ovlivňuje zdravý vývoj člověka a jeho budoucí tělesnou i duševní kondici. Navzdory tomu se pohybu většina dnešních dětí vyhýbá. Příčinou je podle účastníků konference laxní přístup rodičů i státu.

„Velmi důležité je připomínat veřejnosti všechny benefity pohybových aktivit. A osvětu, která byla i jednou z mých priorit v čele NSA, poněkud zanedbáváme, takže to beru i na sebe. Nejde o to, že se musíte stát olympijskými vítězi nebo mistry světa, ale podstatné je mít k samotnému pohybu pozitivní vztah,“ sdělil v úvodu konference Filip Neusser, dnes již bývalý předseda Národní sportovní agentury.

Jako možné řešení se probíralo zavedení třetí hodiny tělocviku. Náměstek Ústředního školního inspektora Ondřej Andrys si ale myslí, že toto opatření by problém nevyřešilo. „V médiích proběhly diskuse o zařazení třetí hodiny tělocviku do školního řádu, podle mě osobně je ale víc na místě pomoci školám, aby děti vůbec motivovaly k větší pohybové aktivitě mimo školní výuku,“ míní náměstek.

Andrys na konferenci uvedl, že na základních a středních školách se v těchto dnech koná testování tělesné zdatnosti žáků. Testuje se například člunkový vytrvalostní běh, leh sed či skok z místa. Testů se účastní žáci 3. a 7. ročníků základních škol a 2. ročníku středních škol. „Takto rozsáhlé testování probíhá v Česku po dlouhých třiceti letech. Školy posílají své reporty do března 2023 a výsledky se poté budou analyzovat, hledat se příčiny a důsledky a řešení, co s tím dál,“ doplnil Andrys.

Předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl, věří, že výsledky testování prokážou fyzické nedostatky současné mládeže. Vychází z velkého průzkumu mezi rodiči, který realizovala společnost SANEP. Z něj vyplynulo, že alespoň hodinu denně se pohybu věnuje pouhých 14 procent českých dětí. Více než 40 procent dětí pravidelně nosí do školy omluvenky z tělocviku. Přes 50 procent rodičů pak neřeší dopad stravování svých dětí na jejich hmotnost a zdraví.

„Utrácejí se miliardy za lékařskou péči, ale minimálně se dbá o prevenci. A s tím se jako společnost nemůžeme smířit. Ve světě se to řeší, u nás je nulový zájem. Některé země to udělaly jednoduše – navýšily daně na tabák a alkohol, a zavedly daň na cukr. Část z těchto peněz pak jde na výzkum a celostátní projekty. Je třeba celou problematiku dostat na vědeckou úroveň, aby stát uvolnil peníze na výzkum. Pak může vzniknout státní strategie, jak se s těmito negativními jevy vypořádat,“ vysvětlil Ertl.

Miroslav Jansta, předseda České unie sportu, upozornil na smutný fakt, že 20 procent dětí se po skončení pandemie koronaviru nevrátilo ke sportu. Změna by podle něj měla nastat při výuce tělocviku na školách. „Je třeba vrátit dětem radost ze hry a také pomoci k návratu jejich spontánní pohybové aktivity do ulic, jak tomu bylo dřív, kdy se děti na obyčejných pláccích věnovaly jakýmkoliv hrám,“ uvedl šéf unie.

Správně dle Jansty postupuje Kanada, která před dvaceti řešila stejný problém. Pohybové aktivity proto u dětí dnes v zemi rozvíjí už od předškolního věku a fyzické aktivity podporují obce, města a kraje tak, že udržují sportoviště u škol a poskytují šatny a kvalitní zázemí. Že se snaha Kanady vyplácí dokazuje mimo jiné skutečnost, že kanadská fotbalová reprezentace se poprvé od roku 1986 účastnila mistrovství světa a kanadští tenisté poprvé získali Davisův pohár.

Alena Plíšková z Masarykovy univerzity v Brně na konferenci upozornila, že dnešní děti od sportu odlákává řada závislostí. Třeba kombinace energetických nápojů s alkoholem a užívání psychoaktivní látky kratomu, i závislost na internetu. Stále více mladých lidí například tráví mnoho svého času ve virtuálním světě hraním videoher.

Na popularitu videoherního průmyslu a e-sportu se proto rozhodla reagovat Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy. Jejím cílem je propojit hraní a tělesnou aktivitu. Letos v červnu proto například uspořádala akce Esport Battle a Fitness Challenge.

„Dopoledne jsme poměřili virtuální síly ve dvou videohrách a odpoledne se soutěžilo v osmi pohybových aktivitách na atletickém oválu. Tam se najednou ti „gameři“ začali zamýšlet nad svou fyzičkou a slíbili, že budou více trénovat, a příště budou lépe připraveni, klidně i na víc pohybových aktivit,“ popsal událost děkan fakulty Miroslav Petr.

V budoucnu se fakulta plánuje ještě víc orientovat na propojení e-sportu a fyzické aktivity. FTVS je momentálně první státní vysokou školu v Česku, s e-sportovním oddělením. Tam chtějí naučit hráče správné návyky, které by zlepšily jejich tělesné a duševní zdraví. Příští rok fakulta navíc otevře moderní e-sportovou učebnu.

Zdroj: Forum