České děti chodí do školy nerady, znalosti mají ale dobré

Mezinárodní srovnání studentů TIMSS každé čtyři roky přináší analýzu toho, jak si vedou žáci čtvrtých tříd po celém světě. Z letošního srovnání vyplývá, že obecně se čeští čtvrťáci zlepšují. Neplatí to však pro všechny předměty. Například úroveň matematických a přírodovědných znalostí je stejná jako skoro před čtvrt stoletím.

„V matematice a přírodovědě dostali na úroveň z roku 1995,“ vysvětluje Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor. I tak to pro české školství není úplně nejhorší zpráva. „Po propadu v roce 2007 se výsledky z matematiky kontinuálně zlepšují. V případě přírodovědy oscilují kolem výsledku z roku 1995,“ doplňuje Zatloukal.

Podle něj za zlepšením stojí úprava školských vzdělávacích programů a vzrůstající počet učitelů, kteří praktikují i aktivní formu vyučování – jako je například výuka v přírodě nebo badatelství. Díky tomu je výuka pro děti atraktivnější, což se zpětně odráží na jejich výsledcích. Celkově se z 58 zemí v matematice české děti umístily na 16. místě, v přírodovědě dokonce na 13.

Špatnou zprávou naopak je, že ve srovnání s ostatními zeměmi Česká republika stále nedokáže poskytnout všem žákům rovné podmínky. Například žáci navštěvující čtvrtou třídu v Praze nebo ve Zlínském kraji měli podle TIMSS dvakrát větší šanci, že dosáhnou v matematice a biologii výborných výsledků než žáci z Karlovarského a Ústeckého kraje.

Zatloukal upozorňuje, že za rozdíly často stojí rodinné zázemí. „V Karlovarském a Ústeckém kraji nemáme žáky s nižšími vzdělávacími předpoklady než v Praze a Zlínském kraji, ale rodinné prostředí je tam daleko komplikovanější a znevýhodňující. V těch regionech problém podvědomě řešíme snižováním nároků na výsledky žáků. Kvůli tomu máme pak nízký podíl žáků, kteří dosahují vyššího vzdělání než jejich rodiče,“ vysvětlil Zatloukal.

Ze závěrů TIMSS pro Česko vyplývá také jedno smutné prvenství. Žádní jiní čtvrťáci v Evropské unii nechodí do školy tak neradi jako ti čeští. Situace se navíc postupem času zhoršuje a procento dětí, které školu navštěvují rády, klesá. Podobně negativně hodnotí školy také rodiče českých čtvrťáků – hůře se vyjádřili už jen korejští a japonští rodiče.