Časové rozlišování nákladů a výnosů

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů. Abychom zjistili správný hospodářský výsledek za příslušné účetní období, musí se do příslušného účetního období zaúčtovat všechny náklady a výnosy, které s ním hospodářsky (časové a věcně) souvisí. Časový nesoulad mezi obdobím, kdy došlo k výdajům a obdobím, s kterým tato změna majetku […]

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem výdajů a nákladů i příjmů a výnosů. Abychom zjistili správný hospodářský výsledek za příslušné účetní období, musí se do příslušného účetního období zaúčtovat všechny náklady a výnosy, které s ním hospodářsky (časové a věcně) souvisí. Časový nesoulad mezi obdobím, kdy došlo k výdajům a obdobím, s kterým tato změna majetku a závazků souvisí, se řeší pomocí časového rozlišení nákladů. Podobně je tomu s příjmy a výnosy. Tím se zajišťuje, aby v nákladech a výnosech byly při roční uzávěrce jen náklady a výnosy, které s příslušným účetním obdobím časově a věcně souvisí. Povinnost časového rozlišení vzniká, pokud se účetní případ týká více než jednoho účetního období. Časové rozlišení může být používáno i pro zajištění souvislosti nákladů a výnosů v průběhu roku, aby měsíční účetní závěrky měly přesnější vypovídací schopnost.

Členění časového rozlišení:

  1. v užším pojetí – musíme znát: účel vynaložené částky, přesnou částku, období, k němuž se částka vztahuje
  2. v širším pojetí – požívají se tehdy, pokud není známa některá z podmínek časového rozlišení, např. u dohadných položek není přesně známa jejich částka a účetní jednotka pouze odhaduje její výši

V užším pojetí:

381 – Náklady příštích období

  • výdaje běžného období, které souvisí zcela nebo alespoň zčásti s hospodářskými operacemi příštích období
  • předem placené nájemné, náklady na dlouhodobou propagaci
  1. Výdaj v běžném období: 381/211,321
  2. Náklad související s běžným obdobím: 5×x/381
  3. Náklad zaúčtován v příštím období: 5×x/381

382 – Komplexní náklady příštích období

  • nevztahují se pouze k jednomu nákladovému účtu 5. třídy, tento účet se používá např. při přípravě a záběhu nové výroby, dlouhodobá propagace, náklady na technický rozvoj
  • jednotlivé náklady se zachytí na účtech 5. třídy, a aby neovlivnily hospodářský výsledek běžného období, protože se výroba týká i budoucích období, je třeba tyto náklady zúčtovat na účet 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období

Na přípravu a záběh nové výroby byly v roce 2004 vynaloženy tyto náklady:

  1. Zaúčtování hrubých mezd – 400 000,– 521/331
  2. Pojistné z mezd za organizaci – 140 000,– 524/336
  3. Spotřeba materiálu – 200 000,– 501/112
  4. FaP – nakoupené služby – 460 000,– 518/321
  5. Zaúčtování komplexních nákl. – 1 200 000,– 382/555
  6. Podíl komplexních nákl. – r. 2004 300 000,– 555/382
  7. Podíl komplexních nákl. – r. 2005 300 000,– 555/382

383 – Výdaje příštích období

  • náklady vznikly, ale neuskutečnil se výdaj
  1. Náklad v běžném období: 5×x/383
  2. Výdaj v příštím období: 383/221

384 – Výnosy příštích období

  • částky jsou přijaté v běžném období, věcně patří do výnosů v dalších obdobích
  • předem přijaté nájemné, přijaté předplatné
  1. Příjem v běžném období: 221/384
  2. Výnos související s běžným obdobím: 384/6×x
  3. Výnos zaúčtován v příštím období: 384/6×x

385 – Příjmy příštích období

  • účtuje se zde o částkách, které nebyly ke dni uzavírání účetních knih přijaty, ale věcně a časově souvisí s výnosy běžného účetního období a nejsou zaúčtovány přímo na účtech pohledávek
  • výnosové provize, pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění
  1. Výnos v běžném období: 385/6×x
  2. Příjem v příštím období: 221/385

V širším pojetí:

Dohadné položky představují pohledávky a závazky, které sice věcně patří do běžného období, avšak není dosud přesně známa jejich velikost – chybí účetní doklad, a tak částku odhadujeme.

388 – Dohadné účty aktivní

  • účtují se zde dohadné položky aktivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z těchto položek přísluší do daného účetního období.
  • pohledávka za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila do data uzavírání účetních knih konečnou výši náhrady
  1. Dohadná pohledávka: 388/6×x
  2. V příštím období přiznaná náhrada od pojišťovny: 378/388
  3. Zrušení zůstatku dohadné položky: 5×x/388; 388/6×x
  4. Příjem poukázané náhrady od pojišťovny: 221/378

389 – Dohadné účty pasivní

  • účtují se zde dohadné položky pasivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh, např. nevyfakturované dodávky
  1. Nevyfakturovaná dodávka materiálu: 111/389
  2. V příštím období došla faktura: 389/321
  3. V příštím období – rozdíl mezi odhadnutou a vyfakturovanou částkou: 389/112 (501)

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.