Bibliograficko-informační služby

Pojmy BIS: = konzultační služby = poradenská služba = referenční služba jsou součástí bibliografických služeb patří k adresným informačním službám poskytovaným uživatelům na požádání jsou základem individuální práce s uživateli a považují se za základní východisko pro všechny další služby v knihovně smyslem těchto služeb je poskytovat veškerou přímou pomoc uživatelům v odpovědi na orientační, bibliografické nebo věcné dotazy týkající […]

Pojmy BIS:

= konzultační služby = poradenská služba = referenční služba

  • jsou součástí bibliografických služeb
  • patří k adresným informačním službám poskytovaným uživatelům na požádání
  • jsou základem individuální práce s uživateli a považují se za základní východisko pro všechny další služby v knihovně
  • smyslem těchto služeb je poskytovat veškerou přímou pomoc uživatelům v odpovědi na orientační, bibliografické nebo věcné dotazy týkající se fondu anebo služeb knihovny nebo informační instituce
  • forma organizace a zabezpečení těchto služeb závisí na typu a velikosti instituce, prostorových, personálních a materiálně-technických podmínkách
  • informační dotazy jsou přejímány od uživatelů ústní (osobní), písemnou nebo telefonickou formou. Stejným způsobem jsou tyto dotazy zodpovězeny.
  • k zodpovídání dotazů se využívá řada nástrojů a pomůcek informačních pramenů, které vytváří aparát BIS. Závisí na typu dotazů, možnosti financí, druhu a rozsahu poskytovaných služeb a typu instituce.
  • základní službu informačního aparátu tvoří katalogy, bibliografie, bibliografické kartotéky, referátové časopisy, regionální kartotéky…

Formy BIS:

  1. podle obsahu odpovědi je členíme na služby:

• orientační

  • jsou poskytovány na základě dotazů zjišťovacích, týkají se služeb, které instituce poskytuje, zda poskytuje určité služby, jaký je rozsah těchto poskytovaných služeb, podmínky, které musíme splnit, aby byly tyto služby poskytnuty apod.
  • dotazy doplňkové – instituci či službu uživatel zná, ale chce si ujasnit, za jakou cenu mu může být služba poskytnuta, na jak dlouho, za jak dlouho, z jakých zdrojů apod.
  • dotazy obecně orientační – při exkurzích, první návštěvě instituce apod.
  • dotazy lokační – kde jsou uloženy určité dokumenty

• bibliografické zahrnují:

  1. zjišťování bibliografických údajů (např. autora dokumentu, vyd. dok., rok vyd., apod. pro uživatele nebo pro pracovníka akvizice, výpůjčního oddělení (VS, MVS, MMVS) nebo zjištění autora, který psal o určitém problému, zjišťování dok. k určité problematice (rešerše))
  2. poskytování informací o nejnovějších přírůstcích fondu

o poskytováno formou tištěnou jako samostatná publikace, rozesíláme uživatelům podle jejich požadavků (většinou placená služba) nebo jako součást inf. nebo dokumentačních zpravodajů o výstup z počítače – tj. z evidence dodaných dokumentů, z přírůstkového seznamu, z katalogu o fond umístěn v počítači – např. na pracovišti prostřednictvím sítě se dovídají zaměstnanci informace o nových přírůstcích nebo prostřednictvím www stránek o adresné inf. – pokud uživatel požádá o nákup dok., informujeme jej, že již dok je k dispozici 3. poskytování inf. o nové literatuře bez ohledu na to, zda máme ve vlastním fondu nebo ne – jedná se o službu iniciativní (pro nadřízené, důležité uživatele), mluvíme o službě signální, poskytuje se formou CC 4. poskytování inf. o literatuře podle zájmu uživatele – služba adresné rozšiřování inf. 5. vytváření bibliografických kartoték – tématické, regionální, personální, systematické 6. vytváření bibliografických soupisů – nár. bibliograf. personální bib., tématická, odborná, výběrová, doporučující • věcné

  • poskytování konkrétních údajů a faktů
  • terminologické – zjišťování cizojazyčných ekvivalentů odborných termínů, překlady názvů českých institucí a org. apod.
  • faktografické – konkrétní dotazy na otázky, stručná odpověď nebo odpověď zpracovávaná na max. 2. str., která odpovídá na konkrétní dotaz formou souvislého textu
  • občanské informační služby – v zahraničí označeny CIS – inf. poskytované všem občanům a umožní jim vypořádat se s každodenními problémy, umožní orientovat se ve struktuře společ.
  1. podle způsobu zodpovídání dotazů
  • služby poskytované přímo – poskytnutí služby, odpověď na dotaz, vypracování rešerše apod.
  • služby poskytované nepřímo – instruktážní, návodní nebo poradenské – poskytují inf. o tom, jak postupovat, aby si uživatel mohl sám vyhledat požadovanou literaturu, informace apod.
  • na tyto služby navazuje informatická výchova

Konzultační služby:

  • základem je individuální práce se čtenářem nebo uživatelem
  • jsou vymezovány jako specifická oblast bibliografické činnosti knihovny a jiných inf. pracovišť, spočívají v uspokojování bibliografických, lokačních, faktografických a jiných dotazů

Poradenské služby:

  • základními kategoriemi jsou dotazy orientační, bibliografické, věc­né:

 fondech a službách knihovny  inf. o informačních pramenech  informační prameny k tématice  dostupnosti dokumentů a získávání možnosti dokumentu  samostatná pomoc při vyhledávání dokumentů (instrukce, návody) – písemné, elektronické, ústní, telefonické

ARI (Adresné rozšiřování informací) (SDI):

  • služba, kterou poskytují vědecké, univerzitní, specializované, odborné knihovny, NK
  • zasílají novinky knihovny (př. 1× měsíc) jednotlivým uživatelům v jejich oborech
  • posílají se celé bibliografické záznamy
  • služba může být placená
  • může být součástí služeb BIS anebo můžou být i osamoceně
  • patří k iniciativním službám
  • pracovníci musí zjistit, kteří uživatelé budou mít o tuto službu zájem (dotazník, anketa,

rozhovor, pozorování, při registraci)

  • služby mohou být rozšířeny formou písemnou (např. určité soupisy článků z časopisů

různých vymezených oborů)

  • další možností je elektronické posílání inf., ústní podání inf. (nejnáročnější)
  • postup:

 musí zjistit zájem o službu, vymezení uživatelů  určení informačních zdrojů (můžou to být deníky, odborný tisk, katalogy, kartotéky, souborné katalogy, on-line katalogy, ediční plány, ČTK)  zpracování do podoby bibliografických přehledů, abstraktů  korektura  určení způsobu platby

Referenční služba:

  • součást konzultačních služeb
  • podstatou je odkazování uživatelů a směřování jejich informačního požadavku na jiné zdroje či systémy
  • ve vyspělejších státech mají tuto službu zvlášť
  1. expertní – speciální druh služeb („vyšší druh“), vědecko- výzkumné služby, které přináší specializované posouzení konkrétní určité oblasti, např. jazykovědné, psychologické,..
  2. prognostické – prognóza = širší pojetí – soubor alternativních možností

v budoucnu variant = užší pojetí – relativně spolehlivá výpověď, je vyjádřena v %

  • prognostické služby zpřístupňují různé druhy prognóz, které jsou pro výsledky prognózování

3. studijní – rozvojové – patří k vrcholně-informačním činnostem

  • kladou velký nárok na finance a čas
  • patří ke komplexním službám – tyto služby jsou součástí výzkumů, projektování, vývoje řízení, obchodování
  • tyto služby provádějí technické, vědecké a podnikové knihovny

Kategorie dotazů:

Metodika a technika zodpovídání dotazů:

  • závisí na typu dotazu
  • musíme si přesně naformulovat dotaz, zvolit si informační aparát, vyhledáme požadované

údaje, poskytneme odpověď

  • je vhodné si odpověď zaznamenat (uvádíme dotaz, stručnou odpověď, citaci literatury,

datum zodpovězení dotazu, kdo zpracoval)

Informační aparát:

= aparát knihy

  • doplňuje složky základního textu v knize, které slouží k jeho lepšímu porozumění a využití
  • u odborných textů k slouží k ověřování uvedených poznatků a srovnání s jinými texty
  • obsahuje poznámkový aparát, vysvětlivky, vzájemné odkazy uvnitř textu, bibliografie, příklady

Bibliografie:

  • sekundární informační pramen
  • nauka o soupisech literatury tištěných dokumentech v nejširším slova smyslu (podstatným znakem bibliografické práce je dosažení úplnosti v rámci předem určeného nebo daného omezení bez ohledu na to, kde se literatura vyskytuje)
  • výsledek činnosti: jednotlivé soupisy záznamů
  • nauka o hotových soupisech, o jejich vzniku, historickém vývoji, společenském významu
  • vznik: s vynálezem knihtisku (15. století)
  • nauka o zpracování bibliografie:

 účelné zpracování  jak uchovávat  reprodukce (šíření)  selekce (výběr) literatury, informací  výpočetní technika, která se používá

Typologie bibliografií:

  • hledisko rozsahu a obsahu:

 všeobecné – různé typy dokumentů, témata (př. ČNB)

  • zpracovávají veškerou literaturu bez ohledu na obory

(umělecko-vědní, přírodovědní, technické)  speciální – zpracovávají literaturu jednotlivých věd (lékařských, technických, chemických) bibliografie užší a širší tematiky bibliografie konkrétní osoby (personální) biobibliografie – zaměřují se na životopisy osob autobibliografie – bibliografie, které si člověk napsal sám o sobě autobiobiblio­grafie – člověk napsal sám o sobě, zaměřuje se na jeho život

  • druhy zahrnutých dokumentů:

 tištěné (klasické) – knihy, periodika, články  filmografie – bibliografie filmů  fonografie – bibliografie zvukových záznamů

  • podle území a regionu:

 mezinárodní bibliografie (USA) – literární produkce více států  národní bibliografie – ČNB  regionální bibliografie – v Brně MZK  místní bibliografie

  • podle času:

 retrospektivní bibliografie  souběžná bibliografie (katalogy nakladatelů)  perspektivní bibliografie (Ohlášené knihy)

  • podle způsobu vydání:

 monografická bibliografie – vychází jednorázově a je uzavřená  bibliografie na pokračování – v delších časových lhůtách  periodická bibliografie – vychází v předem daných pravidelných intervalech, jsou to kratší časové úseky (př. Ohlášené knihy, ČNB)  souhrnné bibliografie – za několik let  bibliografické ročenky – zahrnuje dílčí krátkodobé bibliografie spojené v ročních souhrnech

  • podle formy:

 lístková bibliografie  sešitová bibliografie (podoba časopisu)  knižní bibliografie  elektronická bibliografie – online, CD – ROM

  • podle použitých pramenů:

 primární bibliografie – pracuji s knihou v ruce (ČNB)  sekundární bibliografie – pracuje se s jinými bibliografiemi

  • podle způsobu zpracování:

 registrující bibliografie – upozorňuje na novinky (ČNB, Ohlášené knihy)  výběrová bibliografie – pouze určitý druh dokumentu, určitý obor  doporučující bibliografie – pro určité okruhy čtenářů  kritická bibliografie – součástí jsou anotace a hodnocení  skrytá bibliografie – v knihách (doporučená lit.)  bibliografie bibliografií – bibliografie 2. stupně; klíče umožňující přehled, jaké bibliografie byly vydány

METODIKA BIBLIOGRAFICKÉ ČINNOSTI

  • pro tvorbu bibliografií platí norma ČSN 010191 Formální úprava jednorázových bibliografických soupisů
  • vysvětlení názvosloví, struktura bibliografického soupisu:
  • obálka
  • titulní list
  • obsah
  • předmluva (její součástí bývají inf. o autorovi, včetně zdrojů, které jsme použili)
  • bibliografický soupis
  • seznam excerpovaných pramenů
  • rejstřík
  • vysvětlivky zkratek
  • tiráž

Obálka musí obsahovat název bibliografie a podnázev (druh bibliografie). Titulní list musí obsahovat název a podnázev bibliografie, název instituce, která bibliografii zpracovává (vydává), jméno konkrétního zpracovatele, místo vydání, nakladatelství, rok vydání. Obsah začíná předmluvou. Předmluva má seznámit uživatele bibliografie s jejímž charakterem, způsobem zpracovává a s uživatelským určením. Musí obsahovat co je účelem zpracování, tematické vymezení, hlediska výběrovosti, druhy uvedených dokumentů, jazykové, územní vymezení dokumentů, časové vymezení dokumentů, celkový počet záznamů, způsob uspořádání záznamů, druhy a hlediska zpracování pomocného aparátu, charakteristiku inf. pramenů, na jejichž podkladě byla bibliografie sestavena.

MLUVENÁ BIBLIOGRAFIE

  • ústní forma propagace literatury
  • nejúčinnější forma propagace nové literatury
  • jde realizovat i přes média (AV technika)
  • můžeme zařadit ukázku, obrázek, úryvek, citáty
  • max. délka je 5 – 6 knih
  • neměla by být příliš dlouhá
  • typy:

 Knižní novinky – periodikum  Tématická bibliografie –různí autoři zasahující do stejného tématu  Personální bibliografie

  • tvorba:

 zvolíme si okruh posluchačů a rozpětí tématu ? seženeme si podklady, vytvoříme bib. záznamy a anotace

BIBLIOGRAFICKÝ LETÁK

  • forma propagace
  • určen pro širší i užší okruh čtenářů
  • je aktuální a na určité téma
  • měl by být dobře graficky upraven
  • musí obsahovat:

 název, podnázev, charakteristiku (krátký úvod do problematiky), bibliografický záznam a anotaci

  • umístění:

 nástěnka, studovna, výpůjční pult, webové stránky, výlohy, vchod

ČESKÁ NÁRODNÍ BIBLIOGRAFIE

  • bibliografie – soupis literatury dokumentů
  • národní bibliografie – obor bibliografické práce, jehož úkolem je sledovat, zpracovávat

a zpřístupňovat bibliografické informace o publikované literatuře určitého národa

  • osobnosti zabývající se tvorbou NB: Fr. Palacký, Josef Dobrovský, K.R. Ungar – ředitel

Veřejné univerzitní knihovny, Z. V. Tobolka, J. Šafařík, C. Rízner

  • 1922 vznik ČNB, jmenovala se tenkrát Bibliografický katalog ČSSR
  • vycházela ve dvou řadách:

1. Souběžná národní registrující bibliografie Samostatné řady:

  1. České knihy
  2. České hudebniny
  3. České časopisy

2. Retrospektivní bibliografie Zvláštní sešity:

  1. Noviny a časopisy v českých krajích
  2. Soupis českých bibliografií – soupis samostatných nebo skrytých bibliografií zpracovaných u nás
  3. Česká grafika a mapy- záznamy map, plánů, výkresů, pohlednic, kalendářů, poštovních známek
  4. České disertace – vědecké pojednání sloužící k obhajobě a získání určité vědecké hodnosti
  5. Zahraniční bohemika a slovacika

Všechny záznamy obsahují předmětová hesla, bibliografickou poznámku. Na závěr každého roku vycházel rejstřík (jmenný, ilustrátorů, překladatelů). Všechny záznamy řazeny podle MDT.

Současnost ČNB

Vychází na CD a od r. 2001 je zpřístupněna i na internetu www.nkp.cz

1. Databáze knih

  • obsahuje asi 530 000 zn. knih, za rok přibude asi 12 000 zn.
  • vyhledávací formulář obsahuje údaje autora knihy, název vydání, nakladatelské údaje, název edice, ISBN, předmětová hesla, MDT

2. Báze periodik

  • obsahuje bibliografické informace o periodických publikacích vydaných v ČR od r. 1990
  • jednotlivé zn. obsahují: názvové údaje, datum vydání, vydavatel, nakladatel, šéfredaktor, periodicitu, ISSN, MDT, ISSN

3. Databáze článků

  • obsahuje zn. o článcích otištěných v českých novinách, časopisech a dalších periodických publikacích, které se zaměřují na oblast humanitních, sociálních a přírodních věd
  • poskytují inf. o vědeckém, politickém a kulturním dění
  • obsahuje i bibliografické články – články o životě, tvorbě osobnosti, literární texty, recenze, reportáže, rozhovory

4. Informace o disertacích

  • obsahuje bibliografické záznamy o doktorských, disertačních, kandidátských, habilitačních pracích a autoreferátech z 1899 – 1996
  • záznam obsahuje: jméno autora, název práce, název instituce udělující hodnost, místo a datum obhajoby, údaj o druhu práce, klíčová slova, MDT, číslo vědního oboru, jazyk dokumentu, sigla vlastníka práce

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.