Běloruským vysokoškolákům pomáhá české ministerstvo, univerzity i studenti

V současné době studuje na českých vysokých školách přes sto studentů z Běloruska, kteří utekli před represemi autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Aby zde mohli studovat zdarma, musí umět česky. Podmínkou je také určitý finanční obnos na účtech.  Pro některé vysokoškoláky z Běloruska to ale představuje překážku. Pomáhat se jim snaží jak samotné univerzity, tak i ministerstvo školství nebo čeští studenti.

Běloruští medici

Například děkan 2. lékařské fakulty v Praze Vladimír Komárek společně s běloruskou studentkou medicíny Alinou inicioval přijetí necelé desítky mediků původem z Běloruska. „Bylo to mnohem těžší, než jsme čekali. Většinu věcí jsme vyjednaly jen ve dvou, já a asistentka pana děkana,“ popisuje pro Aktuálně.cz Alina. „Začali jsme to řešit v říjnu, ale vízum dostali až v dubnu 2021. Pořád byly nějaké problémy, ale s pomocí lidí z ministerstva zahraničí a školství se to přece jen podařilo,“ dodává. Příchod mediků komplikovala mimo jiné i pandemická situace.

Školy se snaží pomoci běloruským studentům také skrze stipendia. Ministerstvo školství univerzitám ke stipendiím nabízí také příspěvek 12 500 korun na jednoho studenta. Minulý semestr tuto formu podpory obdrželo 113 studentů. Nejvíce z nich zamířilo na Západočeskou univerzity v Plzni, Univerzitu Karlovu v Praze a na Technickou univerzitu v Liberci.

„Studentům z Běloruska hradíme stipendium ve výši 9500 korun. Z rozdílu do výše ministerského příspěvku, pak hradíme další náklady, jako jsou učebnice, nebo náklady nezbytné pro zajištění výuky češtiny,“ uvedl tiskový mluvčí TUL Radek Pirkl pro iRozhlas.cz.

Studentská soudružnost

Ke studentům z východu nejsou lhostejní ani čeští studenti. S doučováním i byrokracií jim pomáhá například iniciativa Univerzity Karlovy s názvem „11 plus 1“. Ten odkazuje k událostem z listopadu 2020, kdy bylo v Bělorusku zatčeno a následně uvězněno 11 vysokoškoláků a jedna profesorka.

Podle zakladatele iniciativy, doktoranda politologie Petra Ťoupalíka, se skrz iniciativu daří propojovat studenty napříč českými univerzity. Ze 113 běloruských studentů se 60 účastnilo doučování. „Většina se doučuje češtinu, několik jednotek opakuje konkrétní předměty jako historie střední Evropy či lineární algebra,“ upřesňuje Ťoupalík.

Díky Běloruské studentské asociaci se pak Běloruští studenti v Česku mohou propojit také se svými kolegy v Německu, v Litvě, v Polsku, na Ukrajině a v dalších zemích. Asociace jim například umožňuje posílat dopisy uvězněným spolužákům doma v Bělorusku.

„To ukazuje, že nás je mnoho a my nezapomněli na toho člověka. Třeba já mám tři kamarádky, které jsou ve vězení. Musí pracovat, šijí oblečení pro policii. Když ty píšeš dopis do vězení, máš cenzuru. Nemůžeš psát politická témata,“ osvětluje lámanou češtinou studentka Technické univerzity v Liberci Lizaveta.

Zfalšované volby

Za emigrací studentů stojí nepokoje z podzimu 2020, při kterých Bělorusové vyrazili do ulic na protest proti výsledkům prezidentských voleb. Ačkoli oficiální výsledky přisoudily vítězství již čtvrt století vládnoucímu autokratovi Lukašenkovi, nezávislí pozorovatelé označili jako vítězku protikandidátku Svjatlanu Cichanouskou.

Podle neziskové organizace Člověk v tísni zadržoval režim před dvěma lety zhruba 50 politických vězňů, v listopadu 2021 narostl jejich počet už na 836 a část z nich tvoří právě studenti. Další vysokoškoláci jsou zase pod státním drobnohledem. „Bylo to psychicky náročné. Bála jsem se, že si pro mě policie přijde. Byla jsem až paranoidní a ani jsem v té době nebydlela doma,“ vzpomíná pro Aktuálně.cz medička Sofia na svůj studentský život v nedemokratickém režimu. Nyní je studentkou Univerzity Karlovy.

Zdroje: Aktuálně.cz, iRozhlas.cz