Bedřich Smetana

(2. 3. 1824 Litomyšl – 12. 5. 1884 Praha) v 6-ti letech vystupoval ve hře na piáno studoval gymnázium v Jihlavě, Plzni, Havlíčkově Brodě, Praze odchází do Prahy, kde se stal soukromým učitelem hudby v rodině hraběte Thuna, i přes málo peněz se dál hudbě věnoval z počátku na něj působila chrámová hudba po té, co se finanční stránka zlepšila, se stal žákem slepého prof. hudby […]

(2. 3. 1824 Litomyšl – 12. 5. 1884 Praha)

  • v 6-ti letech vystupoval ve hře na piáno
  • studoval gymnázium v Jihlavě, Plzni, Havlíčkově Brodě, Praze
  • odchází do Prahy, kde se stal soukromým učitelem hudby v rodině hraběte Thuna, i přes málo peněz se dál hudbě věnoval
  • z počátku na něj působila chrámová hudba
  • po té, co se finanční stránka zlepšila, se stal žákem slepého prof. hudby Josefa Praksche, který usměrňoval jeho živelný talent a seznamoval ho s tvorbou ostatních autorů (Bach, Beethowen, Liszt, Schopan, Shubert, Schumann, …)
  • původně se chtěl stát klavírním virtuózem
  • jeho první koncertní cesta do Holandska skončila finančním neúspěchem, proto se vrací do Prahy, kde zakládá v r. 1848 vlastní hudební ústav
  • tehdy se oženil s 22 letou kateřinou Kolářová, po smrti své nadané dcery Bedříšky odchází do Švédska (do Göteborgu), zde od r. 1856 do r. 1861 působí jako dirigent
  • severské prostředí nesvědí jeho manželce a ta proto při cestě zpět umírá
  • po návratu do vlasti se mu nepodařilo dosáhnout takového postavení a zakládá, s Ferdinandem Hellerem, nový hudební ústav, stal se sbormistrem, činný organizačně v Umělecké Besedě, kde se stýkal s umělci té doby (Mánes, Neruda, Hálek, …)
  • byl jmenován vedoucím hudeb. sekce Umělecká Beseda
  • působil literárně, kriticky, …
  • r. 1866 se stal kapelníkem v Prozatimním divadle a hodně koncertoval
  • celý život se potýkal s nepříznivými pražskými poměry
  • r. 1874 náhle ohluchl, stěhuje se k dceři: v těchto letech napsal svá nejlepší díla
  • byl zachvácen duševní nemocí a byl v pražském ústavu, kde umírá

tvorba:

  • syntetik české a evropské hudby
  • shrnul dosavadní vývoj čes. hud. myšlení, povznesl ho na kvalitní stupeň
  • od klasiků převzal hudební formu, od romantiků city, nálady ⇒ všechna díla jsou pozitivně naladěna
  • dílo melodicky bohaté
  • používá nových harmonický spojů

dílo: – není bohaté co do počtu, ale do hloubky

největší význam: opery (prostý lid)

symfonie

komorní tvorba

Opery

  • Braniboři v Čechách
  • Prodaná nevěsta
  • Dalibor
  • Libuše
  • Dvě vdovy
  • Hubička
  • Tajemství
  • Čertova stěna

orchestrální tvorba:

  • symfonie E dur – Triumfální
  • pochod k slavnostem Shakespearovým

Symfonické básně

  1. Má vlast
  • Vyšehrad
  • Vltava
  • Šárka
  • Z českých luhů a hájů
  • Tábor
  • Blaník
  1. Richard III.
  • vliv Shakespeara
  1. Vladštýnův tábor
  • vliv Shakespeara
  1. Hakon Jarl

opera Prodaná nevěsta

Smetana vytvořil nový vyšší typ symfonické básně, protože nenavázal na žádné liter. dílo ani jinou lit. předlohu, ale přímo se snažil hudbou vyjádřit program, který si sám zvolil. Tento cyklus vznikl v době Smetanovy úplné hluchoty.

Komorní tvorba

  • klavírní trio g moll

(dílo vzniklo v hluboké bolesti nad úmrtím jeho mil. dcerky Bedřišky)

  • smyčcový kvartet c moll Z MÉHO ŽIVOTA

(nejkrásnější skladba ve světové hudbě, Smetana se zde pokusil vyjádřit hudebně, věk svého života až do úplného ohluchnutí)

Klavírní tvorba

polky: Luisina polka *

Jiřinkova polka *

Ze studentského života

Vzpomínka na Plzeň *

koncertní etudy: Na břehu mořském

Čarodějnice

Macbath

klavírní cykly: Sny

České tance

  1. čtyři koncertní polky
  2. 10 tanců Furiant * Dupák

Slepička Hulán *

Oves Obkročák

Medvěd Sousedská

Cibulička * Skočná

Smetana v nich přímo cituje lidové taneční písně, dále je však zpracovává nejčastěji formou variací.

Mužská sborová tvorba

  • vedle Křížovského je zakladatelem moderní české sborové tvorby:

Odrodilec

Tři jezdci

Rolnická

Píseň na moři

Věno

Modlidba Ženská sborová tvorba

Má hvězda

Západ slunce

Přiletěly vlaštovičky

Napsal kantátu Česká píseň

  • komponovaná pro smíšený sbor a orchestr, má vlastenecký charakter

Napsal Večerní písně

  • na text V. Hálka

Význam B. Smetany:

  • zakladatel české národní hudby
  • skladatel, kterému se podařilo vyřešit stránku národnosti v hudbě
  • má význam pro evropskou hudbu, protože uskutečnil syntézu klasicismu a romantismu
  • byl geniální po stránce melodie

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.