Baroko
(melodicko-harmonický sloh)
- mohutnost
- v KM chrám Sv. Jana Køitele
- vzniklo v 17. stol. v Itálii
- kladlo dùraz na hlavní melodii (na text) a ostatní hlasy tvořily doprovody
FLORENTSKÁ CAMERATA – skupina umělců (básníci, hudebníci, vědci), tato skupina nesouhlasila s renezanční hudbou (všechny hlasy rovnocené, 24,36-ti hlasé; a nebylo rozumìt textu), chtìjí novou hudbu:
na 1. místě stojí TEXT
na 2. místě stojí RYTMUS
na 3. místě stojí TÓN
- – zpívá se, někdy až „přednáší“, melodie na 1 tónu ⇒ RECITATIV, děj se posunuje dopředu
- – zpívá se překrásná melodie, náročná, jednoduchý text ⇒ ÁRIE
Ranné baroko
Itálie: Claudio Monteverdi – zakladatel opery
Girolamo Frescobaldi – varhanní virtuos
Německo: Heinrich Schülz
Vrcholné baroko
Itálie: Alessantro Scarlatti
Německo: Heinrich Ignaz franz Biber
- rakouský skladatel narozen v severních Čechách, působil v KM před Vejvanovským
Georg Fridrich Händel
Johann Sebastian Bach
Claudio Monteverdi
(1567–1643)
- ital
- skládal od 15-ti let
- zpěvák, houslista, kapelník, skladatel na dvoře mantovského vévody Vincenza z Gonzagy, pro něhož zkomponoval v r. 1608 operu Orfeo: 1 opera v dějinách evropské hudby, založená na principech hudebně-dramatických
- chtěl zrovnoprávnit všechny hlasy, aby byly všechny srozumitelné (to v renesanci nebylo)
Vynikl ve 3 oborech: 1. opera
2. madrigal
3. duchovní tvorba
- – krom Orfea napsal Ariadnu (z ní se dochovala jediná árie „Ariadnin nářek“)
- – za 50 let napsal 8 knih madrigalů (postupně je zdokonaloval po str. technické a rytmické)
madrigal = světský protějšek duchovního motetta, je to vážná skladba, psaná lyrické a zejména milostné texty, teprve v 16. stol. se madrigal zpíval
- – z duchovní tvorby to byly různé mše a nešpory
Georg Friedrich Händel
(1685–1759)
- hudebně nadaný již od mládí, otec si přál aby byl právník
- hodně cestoval (Itálie, Anglie)
- napsal celkem 44 oper, ale neměly úspěch, postupně upadaly v zapomnění, některé byly obnoveny až v současné době.
- na rozdíl od Bacha měl zpěvnou melodii
- vynikl v ORATORIUM (celkem 17)
- má duchovní charakter
- oratorium = modlitebna, místnost, kde se skladby původně prováděly
- kladen důraz na sbory
- široce vypracované partie se střídají se sólovými, bohatý orchestrální doprovod
„Mesiáš“, „Juda Makabejský“, „Izrael v Egyptě“
orchestrální tvorba
- vynikla hudební tvorby Concerta grosso
- koncerty pro sólové nástroje
- nejznámější dílo „Vodní hudba“, komponované pro anglického krále
- „Hudba k ohňostroji“
Johann Sebastian Bach
(1685–1750)
- němec
- patří mezi největší postavy světových dějin. Jeho život byl velmi prostý, narodil se v r. 1685 v Eisenacku, otec byl městský a dvorní hudebník. V 10-ti letech osiřel, musel se sám vzdělávat. Nejprve byl houslista, pak varhaník v různých německých městech. Zemřel v Lipsku, tam také nejdéle působil jako kapelník.
- 2 manželství ⇒ 20 dětí – nadaní- nejvíce:
Carl Philipps Emanuel B., Wilhelm Friedemann B.,
Johann Christian B., Johann Christoph B.
polyfonie = vícehlas, všechny hlasy mají melodickou a rytmickou samostatnost
terasovitá dynamika = střídání kontrastní dynamiky
dílo:
- varhanní tvorba
- varhany, nejoblíbenější nástroj, vynikal improvizačními schopnostmi
- z protestantského chorálu (byl protestantské výry) vycházejí Chorální předehry. Z dalších děl dále: Fuggy, fantazie, varhaní sonáty, …
- ze všech skladeb je nejkrásnější dílo: Toccata a Fuga d moll
fuga = má 1 téma a až 4 nebo i více hlasů, stejné téma se vždy využívalo jinak, je to sice instrumentální hud. forma, ale je používána i ve vokální tvorbě
má tři části: Expozice – prochází téma hl. idominantní tóninou
Provedení – prochází spíše vzdálenějšími tóninami
Těsna (stretta) – téma je v hl. tónině a nastupuje v hlasech za sebou tak těsně, jak jen to je možné
Coda – závěr, zklidní se k závěrečnému akordu
- klavírní tvorba
Temperovaný klavír
- obsahuje 2 řady po 24 preludiích a fugách
- ve všech dur i moll tóninách
Malá preludia a fughetty
Knížka skladeb pro Annu Mag. Bachovou
Německé, anglické a francouzské suity
Chromatická fantasie a Fuga d moll
- nejvýznamnější klavírní dílo
- Komorní tvorba
- sonáty (pro různé nástroje)
- Orchestrální tvorba
- koncerty pro různé hudební nástroje
Velmi známé: Braniborské koncerty
pro housle: Koncert pro 2 housle d moll
- Vokálně – instrumentální tvorba
Kantáty, oratoria (Vánoční, Velikonoční), pašije – Janovy a Matoušovy
Slavnostní mše h moll
- největší mešní skladba světové literatury
- pro sólo, sbor, varhany, orchestr, sólové nástroje
- nejhezčí části:GLORIA A CREDO
Antonio Vivaldi
- mistrem hudební formy concerto grosso
- podstatou této hudební formy je, že stojí proti sobě 2 skupiny concertino
(3 hráči) x celý orchestr (houslové obsazení) = tutti
Typickým příkladem concerta grossa je: Čtvero ročních dob
Z obrovského množství děl se dochovalo pouze 72 koncertů. Formu koncertu ustálil do 3 vět (rychle – pomalu – rychle). Pak koncerty pro nejrůznější smyčcové a dechové nástroje.