Až já budu velká, bude ze mě… hacker
A dokonce na to můžu mít i diplom. Univerzita v německém Trieru otevřela tento rok studijní obor, který má aspiranty naučit právě umění nabourat cizí počítačový systém.
Trierští pedagogové se před četnými nesouhlasy ze strany veřejnosti brání poněkud sporným argumentem, že nejlepší obranou proti hackerům je stát se jedním z nich. Výuka se prý navíc zaměřuje nejen na útok na systémy, ale také na jejich ochranu. V praxi tento trénink probíhá tak, že se jedna skupina snaží do systému vlámat, zatímco druhá jej brání. Posléze si skupiny svoje úlohy vymění a hra začíná nanovo. Obměna tohoto cvičení spočívá ve sloučení obou rolí – studenti zároveň napadají cizí počítač a brání svůj vlastní před útokem kolegů.
Podle jednoho z vyučujících, Markuse Schumachera, je netradiční obor určen především pro ty, kteří chtějí v budoucnu umět účinně ochránit vlastní počítačové systémy a jsou ochotni se kvůli tomu podívat na problém i ze strany protivníka. Součástí kurzů se staly také právní aspekty a rizika hackerské činnosti.
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Německo tedy zřejmě drží primát v oficiálním uvedení této aktivity na akademickou půdu. Programy zaměřené na výuku hackerských postupů však existují i jinde. Například společnost Ernst & Young v irském Dublinu pořádá jednodenní seminář s názvem Extreme Hacking, zaměřený na poznání problematiky napadání webových stránek z pohledu útočníků. Jak říká Daniel Quealy, jeden z vedoucích kurzu: “Málokdo ví, jakým způsobem vlastně hackeři konkrétně napadají internetové servery. Pokud si to lidé sami vyzkouší, pomůže jim to při vyvíjení nových obranných programů a při ochraně jejich vlastních stránek.”
Ne všude se ovšem hackeři setkávají s podobně demokratickým přístupem. U nás jim pravděpodobně na popularitě nepřidala nedávná aféra na univerzitě v Hradci Králové, kde neznámý šikula s nesporným smyslem pro ironii naboural servery Fakulty informatiky a managementu. V ohrožení se přitom ocitly osobní údaje všech současných i bývalých studentů jmenované fakulty, což představuje celkem asi čtyři a půl tisíce osob. Univerzita nakonec trestní oznámení nepodala, přesto se nezdá, že by se české vysoké školy chtěly postavit vůči hackerům stejně liberálně jako jejich německý protějšek v Trieru.