Analytický mozek se hodí všude, říká student chemie a novinář

Matěj Pur (22) se na obor Analytické a fyzikální chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) dostal tak trochu náhodou. Teď už obor studuje druhým rokem a kromě psaní bakalářky, při kterém mu pomáhá i superpočítač, stíhá také práci v médiích. Podle svých spolužáků je unikát – studium na VŠCHT totiž bývá prací na plný úvazek.

Proč sis vybral tento obor?

Na VŠCHT jsem skončil spíše řízením osudu – po maturitě jsem začal studovat fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě a během druhého semestru jsem si dal pro jistotu jedinou přihlášku právě na VŠCHT, abych měl co studovat, když bych se nedostal do dalšího ročníku. Přesně to se také stalo, takže studuji chemii, aniž bych to někdy nějak zvlášť plánoval. Ale už na gymnáziu mi šla a díky naši chemikářce patřila mezi mé oblíbenější předměty, takže jako pojistka to byla pro mě jasná volba.

Jak probíhaly přijímačky?

Na VŠCHT je velká výhoda, že žádné přijímačky nejsou – bere se jen na základě známek ze střední školy a většina lidí se tak na školu dostane. Následně se na škole udržet je už ale jiný problém.

Jaké předměty studuješ?

U nás máme téměř všechny předměty na všech oborech stejné, takže na bakaláři zase tak moc na výběru oboru nezáleží a jsou to hlavně chemie všeho druhu jako anorganická, organická, fyzikální nebo biochemie, samozřejmě máme i v přírodovědných oborech nezbytnou matematiku a fyziku. Ale jako volitelný předmět jsem měl třeba i základy politologie nebo práva, protože se snažím, abych moc nezaostával i v humanitních oborech.

Který předmět je tvůj nejoblíbenější?

Podle mě vždy hlavně záleží na učiteli – předměty, na které jsem se podle sylabu těšil, mi dokázal nudný přednášející znechutit. Naopak někteří učitelé si mě dokázali získat tak, že jsem chodil i na nepovinné přednášky. Tenhle semestr mám nejraději Základy farmakochemie, které mám jen volitelně, ale přednášející jsou schopní propojit probíranou látku i s aktuálním děním okolo pandemie, takže člověk má konečně i pocit, že se dozvídá něco opravdu užitečného.

Jak to máte s praxí?

Praktickou stránku chemie si vyzkoušíme hlavně při laboratořích, které každý semestr máme aspoň jedny povinné. Dále se už od prvního ročníku často můžeme zapojit do výzkumu na naší škole a poté to využít pro svou bakalářskou práci. Na oborech, které mají k praxi blíže než ten můj, bývají exkurze a podobně.

Spolupracuje například škola s firmami?

Jako snad jediná univerzita v Česku zaměřená jen na chemii těch spolupracujících firem z oboru máme hodně a patří mezi ně například i Zentiva nebo Unipetrol, v jehož areálu v Litvínově dokonce probíhá studium čtyř oborů.

Už pracuješ na bakalářce?

Já začal na své bakalářce pracovat už v prvním ročníku, kdy nám jeden náš učitel nabídl práci v rámci grantu, který dostal, takže už na ni dělám přes rok a díky tomu, že jsem se se svou prací musel účastnit Studentské vědecké konference u nás na škole, tak mám konečně i něco napsané. Zabývám se výpočty vlastností iontových kapalin, takže má práce vypadá tak, že zadávám výpočty superpočítačům a pak s nimi dále pracuji, aby nebylo nutné ty látky draze experimentálně zkoumat, ale aspoň přibližně se vědělo, jak se asi chovají.

Jaké můžeš mít uplatnění s tímto oborem?

Hlavním uplatněním bude práce ve výzkumu nebo někde v chemickém průmyslu v laboratoři. Případně při dodělání pedagogického minima, které si můžeme doplnit i u nás na škole, samozřejmě ve školství.

Co ty sám plánuješ po dokončení studia?

Já své plány měním několikrát do týdne, ale vzhledem k tomu, že vedle studia chemie stíhám i práci novináře jako zprávař pro online server Hospodářských novin, tak je spíše pravděpodobné, že se vydám úplně mimo svůj studijní obor. Ale osobně zastávám názor, že „analytický mozek“ se hodí ve většině oborů, takže nepovažuji své studium za nějakou ztrátu času, naopak jsem rád, že se to zatím dá takto kombinovat. Ale většina mých spolužáků tvrdí, že vedle VŠCHT se téměř pracovat nedá, tak jsem možná jen výjimka.