Americký sen si splníte spíš v Česku než v USA. Největší šanci mají Dánové

Americký sen je pojem, který se začal šířit v 19. a 20. století. V té době to byly právě Spojené státy, kam jezdili lidé z celého světa splnit si své sny. Věřili, že v zemi, nezávisle na tom, z jakých poměrů pochází, dokáží tvrdou prací a vytrvalostí zbohatnout a stát se úspěšnými. Postupně pojem zobecněl a nyní se používá k označení příběhů lidí, kteří uspěli navzdory osudu. Aktuálně dokonce existuje speciální měření – takzvaný index sociální mobility – podle kterého lze určit míru pravděpodobnosti splnění „amerického“ snu v různých zemích světa. Z nejnovějšího měření například vyplývá, že svůj americký sen si spíš můžete splnit doma v Česku než v USA.

Index každoročně stanovuje Světové obchodní fórum. Měří konkrétně to, jak velké má člověk v dané zemi šance se vymanit ze svého společenského statusu a přesunout se do vyšší sféry společenského žebříčku. Dříve index vznikal na základě porovnání platů dětí s platy jejich rodičů. Letos fórum svá kritéria upravilo a místo toho se soustředí na deset klíčových oblastí mezi něž patří například školství, vzdělávání, přístup ke zdravotní péči, přístup k technologiím, pracovní příležitosti či podmínky v zaměstnání.

V žebříčku si nejlépe vedly severské země – Finsko, Norsko, Švédsko a Island – přičemž největší šanci dosáhnout vyššího statusu mají Dánové. Česká republika se v konkurenci 82 nejvyspělejších zemí světa umístila na devatenáctém místě. Naši sousedé Polsko a Slovensko se do první dvacítky nevešly. Spojené státy skončily na 27. místě.

V celkovém hodnocení si tedy Česko vedlo velmi dobře, konečný výsledek je však součtem celé řady faktorů. V některých oblastech tak máme stále co zlepšovat.  Oproti ostatním zemím v žebříčku zaostáváme například v počtu učitelů na základních školách či v míře nezaměstnanosti lidí, kteří mají pouze základní vzdělání. Naopak bodujeme díky nízké nezaměstnanosti lidí s vysokým vzděláním, vysokému počtu firem nabízejících školení či vzdělání, příležitostem pro vzdělávání dětí, nízké příjmové nerovnosti nebo dostupnosti elektřiny.

Výzkum Světového obchodního fóra tímto pomáhá identifikovat klíčové oblasti, v nichž by Česká republika – a i další země – mohly zapracovat na zlepšení. Pokud by k tomu opravdu časem došlo, není vyloučeno, že se probojujeme až do první desítky žebříčku.

Chudé děti častěji dosáhnou nižšího vzdělání

Světové obchodní fórum upozorňuje i na obecně rozšířené problémy, na které by se měly zaměřit všechny země nezávisle na tom, jak se umístily v žebříčku. Tím největším je, že nízký socioekonomický status dětí (tedy něco, co si samy vybrat nemohou) ovlivňuje jejich výsledky ve vzdělávání a budoucí vzdělávací dráhu. Zjednodušeně řečeno: děti, které se narodí do méně bohatých rodin, obvykle čelí větším překážkám na cestě k úspěchu. Tyto nerovnosti navíc existují i v zemích, kde došlo k rychlému rozvoji a růstu sociální mobility.

Ačkoliv se může zdát, že tento problém ovlivňuje jen určitý počet lidí, není tomu tak. Bránit rozvoji potenciálně nadaných lidí může totiž výrazně zbrzdit růst ekonomiky celého státu. Nízká sociální mobilita – neboli malá možnost přesunu do vyšších sociálních sfér – spojená s nedostatkem příležitostí pro studenty nerovnosti mezi lidmi ještě více podporuje. Všech 82 zemí by tak mělo zapracovat na překlenutí mezery v sociální mobilitě mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva – pro jejich dobro i pro dobro celé ekonomiky.