10 let se státními maturitami: zrádný Jidáš i legislativní boje

Letos uplynulo 10 let od prvních státních maturit. V rámci tohoto výročí vám přinášíme dvoudílný seriál mapující proměny společné zkoušky. V první části jste se dozvěděli, jak státní maturita vznikala a jak se s ní v prvních třech letech studenti popasovali. Ve druhé části se dozvíte, proč by stávající podoba státních maturit mohla být považována za nezákonnou i jaký rozruch způsobila úloha o papírové čepici.

Rok 2014: nejhorší výsledky od pilotního ročníku

„Problém není ani tak meziroční zhoršení, ale příliš vysoké procento neúspěšných. Je to neefektivní a neekonomické. Podle mého názoru je příliš mnoho studentů na maturitních oborech.“ – takhle pro Český rozhlas zhodnotil před sedmi lety státní maturity tehdejší ministr školství Marcel Chládek. Výsledky byly nejhorší od startovního roku 2011. Zkoušku dospělosti v prvním termínu nezvládlo skoro 19 procent studentů. Chládek proto slíbil, že se školní inspekce více zaměří na nejproblematičtější předměty – matematiku a němčinu – s tím, že u nich může být problém ve způsobu vyučování.

„Na jednu stranu je to asi špatná zpráva o tom, že nám ze základních škol na střední školy přichází děti, které mají horší znalosti a na středních školách se ty znalosti nedaří tolik zlepšovat. Ta dobrá zpráva je, že se daří držet určitou úroveň pro státní maturity,“ komentoval pro Aktuálně.cz zhoršení v roce 2014 premiér Bohuslav Sobotka. Podle Cermatu klesly tzv. produktivní dovednosti, tedy schopnost formulovat odpovědi v otevřených otázkách.

V tomto roce měli také maturanti poprvé možnost bránit se proti výsledkům didaktických testů správní žalobou.

Rok 2015: Jidášova zrada

„Takže takhle to je? Opět zrazen? A kolegou z kabinetu! Zatracený Basil Corbett! Když začnu myslet na Basila Corbetta, hned mi ***** Iškariotský připadá sympatičtější. Basile Corbette, udav se těmi třiceti stříbrnými!“

Dokázali byste do citace z díla Jistě, pane ministře doplnit místo hvězdiček jméno biblické postavy z Nového zákona? Polovina studentů to během didaktického testu z češtiny v roce 2015 nezvládla. Na sociálních sítích se vedly bouřlivé debaty o náročnosti této otázky. Cermat v této věci nakonec neshledal žádné pochybení.

Podobně to „schytala“ i otázka z testu z matematiky. Maturanti si nebyli jistí, zda mají u povrchu papírové čepice ve tvaru rotačního kužele počítat i dno, jak k tomu podle matematika Oldřícha Botlika sváděla nejednoznačně položená otázka.

V didaktickém testu z češtiny se objevily nové typy úloh, které testovaly znalosti z literární teorie a historie. Kvůli tomu se také opět prohloubily rozdíly mezi učilišti a gymnázii. V porovnání s rokem 2013 byly výsledky učňů horší o 15 až 20 procentních bodů.

Rok 2016: státní maturita je nezákonná?

V tomto roce se studenti opět zhoršili v češtině. Mírné zlepšení naopak zaznamenali v cizích jazycích, a dokonce i v matematice (tu si ale zapsalo méně lidí). Kvůli tlaku, který na zhotovitele testů vyvíjela iniciativa Maturitní data – odtajněno, v roce 2016 také Cermat poprvé zveřejnil podrobnější data týkající se didaktických testů.

Tento rok byl však především ve znamení debat o možné nezákonnosti státních maturit. K porušení zákona mělo dle společného usnesení několika středoškolských a vysokoškolských pedagogů dojít nedodržením rámcového vzdělávacího programu během tvorby maturitních otázek. Například logaritmické rovnice jsou sice v osnovách pro gymnázia, nikoli však v těch pro odborná učiliště, které jsou tímto značně poškozována.

Za ještě závažnější porušování zákona považovali pedagogové „zásadní omezení plurality vzdělávacích postupů“, čímž míní, že vedle maturitní zkoušky neexistuje žádná alternativa k ukončení středoškolského vzdělání. Studenti učňovských oborů by podle nich ani o maturitu nestáli, kdyby měli jinou možnost, jak studium zakončit. Vzhledem k vysoké neúspěšnosti těchto studentů u maturit upozorňují pedagogové na obecnější problém. Tito mladí lidé si nesou do života nedůvěru ve státní systém.

Z tohoto důvodu Národní ústav pro vzdělávání v roce 2017 přišel s konceptem mistrovské zkoušky, která by měla fungovat jako alternativa k maturitě. Touto zkouškou by své studium mohli zakončit řemeslníci na učilištích a nástavbách. Dostali by certifikát potvrzující vysokou úroveň v oblasti řemesel a spotřebitel by se pak snáze mohl orientovat na trhu. Návrh zákona o mistrovské zkoušce má aktuálně na stole vláda.

Roky 2017 – 2019: zhoršování v češtině

V roce 2017 se Cermat po pěti letech opět vrací k centrálnímu vyhodnocování slohů. Jako hlavní argument uvádí větší objektivitu. Se změnou vyhodnocování nejsou spokojeni češtináři ani studenti. Výsledky ze slohovek jsou mírně horší než v předchozím roce a zhruba 800 studentů proti nim podává odvolání.

V roce 2019 byl prodloužen čas na vypracování matematického testu. S tím se zlepšily i výsledky, zvláště u podprůměrných žáků. K lepším výsledkům v tomto roce přispěla i struktura přihlášených, vzrostl totiž podíl gymnazistů.

Podle Tomáše Feřteka, externího redaktora týdeníku Respekt, ale nebyl důvod k oslavám. Feřtek upozornil, že podíl neúspěšných maturantů u škol typu nástavba a odborné učiliště byl hluboko pod státním průměrem. Podprůměrné byly taky výsledky studentů průmyslovek, u kterých se předpokládá, že znalosti z matematiky využívají každý den.

A jak si mezi lety 2017 až 2019 vedli studenti u zkoušky z češtiny? S každým rokem se zhoršovali. Zatímco v roce 2013 udělalo státní maturitu z češtiny zhruba 95 procent studentů, ve 2019 to bylo už jen 90 procent. Na učilištích zkoušku zvládl jen zhruba každý třetí student.

Na vině byly podle Feřteka zejména „obtížnější učivo a akademické úlohy“. „Ministerstvo kvalitu a srovnatelnost (státních maturit) zjevně nemá pod kontrolou, parametry se mění z roku na rok podle libovůle Cermatu a maturita je nespravedlivá zvláště k těm, kteří se svými výsledky pohybují na hraně. A je omyl se domnívat, že to je pouze jejich problém,“ hodnotil Feřtek.

V tomto období ministerstvo školství přišlo s ambiciózním plánem. Chce, aby studenti povinně skládali tři státní maturitní zkoušky: z českého a cizího jazyka a z matematiky. Na toto téma se vedou vášnivé diskuze po mnoho let. Zavedení povinné zkoušky z matiky odložil ministr školství Robert Plaga na neurčito až v roce 2020.

Rok 2020: Rekordní účast

V trendech úspěšnosti první koronavirový rok nepřinesl již nic nového, studenti se opět mírně zhoršili v matematice a jazycích. Velký propad byl však v didaktickém testu z češtiny: „Obtížnost testu spočívá ve složitěji formulovaných otázkách a dlouhých textech, v nichž bylo nutné neustále něco hledat, proto mnozí nemuseli zadání stihnout,“ komentovala formu testu mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veronika Valíková pro iDnes.cz.

Za zhoršením výsledků by podle ní mohlo být i „zpomalení studentů“ během on-line výuky a rekordní účast. K maturitám se totiž mohli hlásit i ti studenti, kteří by za standardních podmínek nebyli ke zkoušce připuštěni. Pomohlo jim nařízení ministerstva školství, na základě kterého nesměli učitelé v druhém pololetí nikoho nechat propadnout. Maturity se kvůli pandemii posunuly až na červen a maturanti nemuseli psát slohy.

Rok 2021?

Jaký vliv na výsledky letošních maturit bude mít další rok on-line výuky zatím nikdo neví. Základní otázky a odpovědi týkající se letošních maturit najdete v našem přehledu.

 Zdroje: Česká škola.cz, iDnes.cz, Respekt.cz, Státní maturita

Jiří Kabele: Proměnu modelu maturitní zkoušky v České republice. Diplomová práce. Praha: Pedagogická fakulta univerzity Karlovy, 2015.