Fakulta biomedicínského inženýrství (FBMI ČVUT)

Cílem studia je připravit absolventy k výkonu povolání fyzioterapeuta se specializovanou způsobilostí. Posluchači studijního programu naváží na znalosti, které získali v průběhu bakalářského studia fyzioterapie, které si prohloubí a získají hlubší poznatky z dalších klinických a technických oborů. Skladba předmětů studijního programu garantuje, že absolvent bude schopen nejen samostatné odborné práce v celé šíři oboru fyzioterapie, ale získá znalosti z oblasti technických věd, které se týkají robotických rehabilitačních systémů a dalších zdravotnických prostředků.Absolventi studijního programu získají na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR (č. j. MZDR 23006/2020-4/ONP) vydaného pro tento program ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů specializovanou způsobilost podle nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí dle absolvovaného zaměření:

Aplikovaná fyzioterapie s označením odbornosti specialistů Odborný fyzioterapeut.

Asistivní technologie jsou obecným, shrnujícím termínem pro asistivní, adaptivní a rehabilitační prostředky určené hendikepovaným lidem, který v sobě zahrnuje také proces jejich vybírání, umisťování a užívání. Cílem doktorského studijního oboru Asistivní technologie je vychovávat absolventy se znalostmi a schopnostmi řešit vědecké problémy v interdisciplinární oblasti, která vyžaduje schopnost integrovat poznatky z řady technických, přírodovědných a humanitních oborů. Absolvent doktorského studia najde uplatnění ve výzkumných a vývojových týmech mezinárodních a tuzemských komerčních subjektů, zaměřených na výrobu zařízení spadajících či souvisejících s oblastí asistivních technologií, na univerzitách v ČR a zahraničí ve výzkumné a pedagogické práci, ve výzkumných laboratořích ústavů Akademie věd ČR a dalších výzkumných institucích.

Asistivní technologie jsou obecným, shrnujícím termínem pro asistivní, adaptivní a rehabilitační prostředky určené hendikepovaným lidem, který v sobě zahrnuje také proces jejich vybírání, umisťování a užívání. Cílem doktorského studijního oboru Asistivní technologie je vychovávat absolventy se znalostmi a schopnostmi řešit vědecké problémy v interdisciplinární oblasti, která vyžaduje schopnost integrovat poznatky z řady technických, přírodovědných a humanitních oborů. Absolvent doktorského studia najde uplatnění ve výzkumných a vývojových týmech mezinárodních a tuzemských komerčních subjektů, zaměřených na výrobu zařízení spadajících či souvisejících s oblastí asistivních technologií, na univerzitách v ČR a zahraničí ve výzkumné a pedagogické práci, ve výzkumných laboratořích ústavů Akademie věd ČR a dalších výzkumných institucích.

Assistive Technologies

Assistive Technologies

Tento studijní program je koncipován jako základ pro přípravu odborníků v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě a samosprávě, u složek integrovaného záchranného systému i v soukromém sektoru.

Absolventi jsou prakticky zaměření odborníci v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě a samosprávě, u složek integrovaného záchranného systému i v soukromém sektoru.

Tento studijní program je koncipován jako základ pro přípravu odborníků v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě a samosprávě, u složek integrovaného záchranného systému i v soukromém sektoru.

Absolventi jsou prakticky zaměření odborníci v oblasti krizového a bezpečnostního managementu a ochrany obyvatelstva se širokým spektrem využití ve státní správě a samosprávě, u složek integrovaného záchranného systému i v soukromém sektoru.

Obor Biomedicínský inženýr je zaměřen na přípravu inženýrů do klinické praxe v souladu s požadavky legislativy na zdravotnický obor Biomedecínský inženýr podle Zákona č. 96/2004 Sb. Jedná se tedy o profesní obor. Přijat ke studiu může být pouze ten, kdo úspěšně absolvuje bakalářský obor Biomedicínský technik (Biomedicínská technika) se souhlasným stanoviskem MZ ČR. Jedná se tedy opravdu o návazující studijní obor po všech stránkách. Tím se významně odlišuje od všech ostatních realizací tohoto oboru na jiných fakultách či vysokých školách.

Studijní program Biomedicínské inženýrství je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou výzkumnou činnost v multioborovém prostředí biomedicínského inženýrství. Tento obor vznikl z potřeby vyčlenit z tradičních inženýrských disciplín oblast interakce se živým organizmem, která je specifická v řadě požadavků. Vedle nároků etického charakteru patří k požadavkům pro výzkum a vývoj v oblasti biomedicínské a klinické techniky a technologií především provozní spolehlivost, zdravotní nezávadnost, ale také dobrá dostupnost pro všechny obyvatele, tlak na rychlý cyklus od vědeckého objevu přes vývoj až po výrobu nebo rutinní nasazení lékařské techniky plošně v celé síti nemocnic spolu s metodami optimalizace jejího využití. Studijní program Biomedicínské inženýrství zohlední a zdůrazní všechny tyto aspekty. Z odborného hlediska se jedná o výrazně mezioborové studium charakteristické vysokou mírou propojení technických a přírodovědných disciplín s klinickým prostředím a zdravotnickými obory. Absolvent bude připraven pro zastávání významných pozic ve výzkumných a vývojových centrech komerčních subjektů, a to v rámci národních i nadnárodních korporací. Program přímo reaguje na budoucí poptávku po špičkových odbornících s technickým vzděláním.

Studijní program Biomedicínské inženýrství je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou výzkumnou činnost v multioborovém prostředí biomedicínského inženýrství. Tento obor vznikl z potřeby vyčlenit z tradičních inženýrských disciplín oblast interakce se živým organizmem, která je specifická v řadě požadavků. Vedle nároků etického charakteru patří k požadavkům pro výzkum a vývoj v oblasti biomedicínské a klinické techniky a technologií především provozní spolehlivost, zdravotní nezávadnost, ale také dobrá dostupnost pro všechny obyvatele, tlak na rychlý cyklus od vědeckého objevu přes vývoj až po výrobu nebo rutinní nasazení lékařské techniky plošně v celé síti nemocnic spolu s metodami optimalizace jejího využití. Studijní program Biomedicínské inženýrství zohlední a zdůrazní všechny tyto aspekty. Z odborného hlediska se jedná o výrazně mezioborové studium charakteristické vysokou mírou propojení technických a přírodovědných disciplín s klinickým prostředím a zdravotnickými obory. Absolvent bude připraven pro zastávání významných pozic ve výzkumných a vývojových centrech komerčních subjektů, a to v rámci národních i nadnárodních korporací. Program přímo reaguje na budoucí poptávku po špičkových odbornících s technickým vzděláním.

Studijní obor Biomedicínský technik bude připravovat, v rámci studijního programu Biomedicínská a klinická technika, především prakticky zaměřené absolventy, ale vzhledem k získání nezbytného teoretického základu bude též připravovat budoucí studenty magisterských oborů v rámci ČVUT, ale i na jiných vysokých školách. Student získává nejen teoretické znalosti z matematiky, fyziky a chemie, ale také základní znalosti týkající se biologie, anatomie a fyziologie člověka, které jsou potřeba pro pochopení základních biologických procesů v lidském organismu, ale také pro komunikaci s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Seznámí se rovněž s odbornou problematikou, která bude zaměřena na osvojení si principů činnosti a zásad využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky včetně schopnosti programově komunikovat s takovýmito prostředky. Získá též informace z oblasti legislativy, které bude umět vhodně aplikovat v praxi. Dostane se mu znalostí z ekonomiky a managementu uvedených oblastí. Důraz bude kladen i na jazykovou průpravu, která bude zaměřena na zvládnutí základních situací, ve kterých se musí umět biomedicínský či klinický technik každodenně orientovat.

Specializace:

• Asistivní technologie
• Softwarové technologie
• Nanotechnologie

Cílem navazujícího magisterského studijního programu „Biomedicínská a klinická informatika“ (BMKI) se specializací „Softwarové technologie“ a „Asistivní technologie“ je vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky v informačních a komunikačních technologiích v biomedicíně. Absolventi tohoto studijního programu budou schopni navrhovat a vyvíjet biomedicínské aplikace a podílet se na vývoji asistivních technologií. Navíc budou chápat základní principy fungování živých organismů (od molekulární a buněčné úrovně až po fyziologii člověka) a budou rozumět aktuálním úlohám, postupům i problémům současné zdravotní a sociální péče.

Program je určen nejen absolventům bakalářského studijního programu Biomedicínská a klinická technika FBMI ČVUT, ale také absolventům bakalářských studijních programů z různých vysokých škol zaměřených na informační technologie. Výuka magisterského programu probíhá ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze a v Kladně.

Studijní obor Biomedicínský technik bude připravovat, v rámci studijního programu Biomedicínská a klinická technika, především prakticky zaměřené absolventy, ale vzhledem k získání nezbytného teoretického základu bude též připravovat budoucí studenty magisterských oborů v rámci ČVUT, ale i na jiných vysokých školách. Student získává nejen teoretické znalosti z matematiky, fyziky a chemie, ale také základní znalosti týkající se biologie, anatomie a fyziologie člověka, které jsou potřeba pro pochopení základních biologických procesů v lidském organismu, ale také pro komunikaci s lékaři a dalším zdravotnickým personálem. Seznámí se rovněž s odbornou problematikou, která bude zaměřena na osvojení si principů činnosti a zásad využití prostředků zdravotnické techniky a medicínské informatiky včetně schopnosti programově komunikovat s takovýmito prostředky. Získá též informace z oblasti legislativy, které bude umět vhodně aplikovat v praxi. Dostane se mu znalostí z ekonomiky a managementu uvedených oblastí. Důraz bude kladen i na jazykovou průpravu, která bude zaměřena na zvládnutí základních situací, ve kterých se musí umět biomedicínský či klinický technik každodenně orientovat.

Obor Biomedicínský inženýr je zaměřen na přípravu inženýrů do klinické praxe v souladu s požadavky legislativy na zdravotnický obor Biomedecínský inženýr podle Zákona č. 96/2004 Sb. Jedná se tedy o profesní obor. Přijat ke studiu může být pouze ten, kdo úspěšně absolvuje bakalářský obor Biomedicínský technik (Biomedicínská technika) se souhlasným stanoviskem MZ ČR. Jedná se tedy opravdu o návazující studijní obor po všech stránkách. Tím se významně odlišuje od všech ostatních realizací tohoto oboru na jiných fakultách či vysokých školách.

Studijní program Biomedicínské inženýrství je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou výzkumnou činnost v multioborovém prostředí biomedicínského inženýrství. Tento obor vznikl z potřeby vyčlenit z tradičních inženýrských disciplín oblast interakce se živým organizmem, která je specifická v řadě požadavků. Vedle nároků etického charakteru patří k požadavkům pro výzkum a vývoj v oblasti biomedicínské a klinické techniky a technologií především provozní spolehlivost, zdravotní nezávadnost, ale také dobrá dostupnost pro všechny obyvatele, tlak na rychlý cyklus od vědeckého objevu přes vývoj až po výrobu nebo rutinní nasazení lékařské techniky plošně v celé síti nemocnic spolu s metodami optimalizace jejího využití. Studijní program Biomedicínské inženýrství zohlední a zdůrazní všechny tyto aspekty. Z odborného hlediska se jedná o výrazně mezioborové studium charakteristické vysokou mírou propojení technických a přírodovědných disciplín s klinickým prostředím a zdravotnickými obory. Absolvent bude připraven pro zastávání významných pozic ve výzkumných a vývojových centrech komerčních subjektů, a to v rámci národních i nadnárodních korporací. Program přímo reaguje na budoucí poptávku po špičkových odbornících s technickým vzděláním.

Studijní program Biomedicínské inženýrství je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou výzkumnou činnost v multioborovém prostředí biomedicínského inženýrství. Tento obor vznikl z potřeby vyčlenit z tradičních inženýrských disciplín oblast interakce se živým organizmem, která je specifická v řadě požadavků. Vedle nároků etického charakteru patří k požadavkům pro výzkum a vývoj v oblasti biomedicínské a klinické techniky a technologií především provozní spolehlivost, zdravotní nezávadnost, ale také dobrá dostupnost pro všechny obyvatele, tlak na rychlý cyklus od vědeckého objevu přes vývoj až po výrobu nebo rutinní nasazení lékařské techniky plošně v celé síti nemocnic spolu s metodami optimalizace jejího využití. Studijní program Biomedicínské inženýrství zohlední a zdůrazní všechny tyto aspekty. Z odborného hlediska se jedná o výrazně mezioborové studium charakteristické vysokou mírou propojení technických a přírodovědných disciplín s klinickým prostředím a zdravotnickými obory. Absolvent bude připraven pro zastávání významných pozic ve výzkumných a vývojových centrech komerčních subjektů, a to v rámci národních i nadnárodních korporací. Program přímo reaguje na budoucí poptávku po špičkových odbornících s technickým vzděláním.

Biomedicínské laboratorní metody

Absolvent doktorského studijního oboru Civilní nouzová připravenost ovládá vědecké metody a metody řešení mimořádných událostí a krizových situací. Je schopen využít svých znalostí o příčinách, způsobech řešení, následcích a prevenci mimořádných událostí a krizových situacích vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či společenských událostí (terorismus), pro formulování a realizaci výzkumných postupů umožňujících prohloubení poznání v oblasti bezpečnostních hroze. Absolvent je schopen posoudit míru nebezpečí chemických látek a směsí, průmyslových škodlivin, bojových chemických látek, biologických a radiologických látek, navrhnout obecná a nezbytná bezpečnostní opatření při styku s nimi a podílet se na řešení mimořádných událostí a krizových situací spojených s jejich únikem.Na základě získaných znalostí je připraven identifikovat hrozby, které jsou spojeny s ohrožením života a zdraví obyvatelstva a poškozením životního prostředí s následným návrhem preventivních opatření. Zvládá metody tvorby a následné uplatnění havarijního a krizového plánování a metody výzkumu rizik a krizových jevů. Má přehled o základních právních normách a předpisech. Je vybaven odpovídajícími znalostmi analýzy získaných informací, schopností kombinatoriky, vyhodnocování a následné aplikace v praxi. Má znalosti o způsobu získávání potřebných informací a je schopen řešit vědecko-výzkumné úkoly a výsledky své práce obhájit. Absolvent je schopen komunikovat s odborníky i veřejností o předmětu svého expertního zájmu a je schopen pracovat v mezinárodním vědeckém týmu.

Absolvent doktorského studijního oboru Civilní nouzová připravenost ovládá vědecké metody a metody řešení mimořádných událostí a krizových situací. Je schopen využít svých znalostí o příčinách, způsobech řešení, následcích a prevenci mimořádných událostí a krizových situacích vzniklých v důsledku přírodních, technických, ekonomických či společenských událostí (terorismus), pro formulování a realizaci výzkumných postupů umožňujících prohloubení poznání v oblasti bezpečnostních hroze. Absolvent je schopen posoudit míru nebezpečí chemických látek a směsí, průmyslových škodlivin, bojových chemických látek, biologických a radiologických látek, navrhnout obecná a nezbytná bezpečnostní opatření při styku s nimi a podílet se na řešení mimořádných událostí a krizových situací spojených s jejich únikem.Na základě získaných znalostí je připraven identifikovat hrozby, které jsou spojeny s ohrožením života a zdraví obyvatelstva a poškozením životního prostředí s následným návrhem preventivních opatření. Zvládá metody tvorby a následné uplatnění havarijního a krizového plánování a metody výzkumu rizik a krizových jevů. Má přehled o základních právních normách a předpisech. Je vybaven odpovídajícími znalostmi analýzy získaných informací, schopností kombinatoriky, vyhodnocování a následné aplikace v praxi. Má znalosti o způsobu získávání potřebných informací a je schopen řešit vědecko-výzkumné úkoly a výsledky své práce obhájit. Absolvent je schopen komunikovat s odborníky i veřejností o předmětu svého expertního zájmu a je schopen pracovat v mezinárodním vědeckém týmu.

Magisterský studijní program Civilní nouzové plánování (CNP) je koncipován  jako navazující magisterský program pro absolventy bakalářského studijního oboru Plánování a řízení krizových situací na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Ke studiu budou přijímáni i absolventi tematicky příbuzných bakalářských oborů/programů jiných fakult ČVUT a dalších vysokých škol.

Civilní nouzové plánování je souhrn civilních aktivit veřejné správy a určených institucí k ochraně společnosti před následky závažných mimořádných událostí a krizových situací a k podpoře civilně-vojenské spolupráce. Civilní nouzové plánování jako proces plánování, který vychází ze systému NATO, je zaměřen na zajišťování civilních zdrojů pro řešení krizových situací a ochranu obyvatelstva (civilní ochranu), která je souhrnem činností a postupů orgánů, organizací, složek IZS a obyvatelstva s cílem minimalizovat negativní dopady možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a životní prostředí.

Magisterský studijní program Civilní nouzové plánování (CNP) je koncipován  jako navazující magisterský program pro absolventy bakalářského studijního oboru Plánování a řízení krizových situací na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Ke studiu budou přijímáni i absolventi tematicky příbuzných bakalářských oborů/programů jiných fakult ČVUT a dalších vysokých škol.

Civilní nouzové plánování je souhrn civilních aktivit veřejné správy a určených institucí k ochraně společnosti před následky závažných mimořádných událostí a krizových situací a k podpoře civilně-vojenské spolupráce. Civilní nouzové plánování jako proces plánování, který vychází ze systému NATO, je zaměřen na zajišťování civilních zdrojů pro řešení krizových situací a ochranu obyvatelstva (civilní ochranu), která je souhrnem činností a postupů orgánů, organizací, složek IZS a obyvatelstva s cílem minimalizovat negativní dopady možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a životní prostředí.

Cílem studia je připravit odborníky, kteří budou disponovat kvalitními teoretickými a širokými praktickými znalostmi biomedicínských oborů, s důrazem na hluboké vědomosti vědecké i aplikované fyzioterapii a budou schopni je využívat v rámci komplexního přístupu k pacientovi. Během studia si osvojí i speciální fyzioterapeutické dovednosti, seznámí se s podstatou jejich působení na lidský organizmus a v rámci praktické výuky se přesvědčí o jejich terapeutickém využití. Seznámí se s nejnovějšími vědeckými medicínskými poznatky z oblasti fyzikální terapie a medicínské techniky a budou schopni je účelně využívat v léčebné praxi. Zvládnout základní principy týmové práce, nezbytné pro efektivní organiza-ci a řízení zdravotnických provozů. Budou schopni navrhovat vývoj a použití nových technických pomůcek.

Specializace:

• Biomedicínská informatika
• Informační a komunikační technologie

Absolvent prakticky zaměřeného bakalářského studijního oboru Informatika a kybernetika ve zdravotnictví (IKZ) bude mít ucelený multidisciplinární základ v oblasti celého procesu vývoje HW a SW komponent s využitím nejmodernější součástkové základny analogové a číslicové elektroniky, standardních návrhových technik a postupů pro vývoj a nasazení SW, vše s vazbou na použití v medicíně a v biomedicínském inženýrství.

Absolvent bude moci ať už jako jednotlivec, člen týmu či samostatný podnikatel, vyvíjet SW na počítačích s operačními systémy Linux, Windows i Apple OS X, serverech i smartphonech a tabletech s operačními systémy Android, iOS a Windows Phone, včetně embedded RT aplikací, vyvíjet firmware na nejrozšířenějších rodinách jednočipových mikroprocesorů a analogové či číslicové systémy určené zejména do přístrojů lékařské elektroniky. Absolvent bude vyprofilován dle vlastního zájmu a schopností do oblasti, ve které se díky práci na projektech završených bakalářskou prací stal specialistou a zároveň prošel dalšími kurzy, které mu rozšířily obzor v oblastech, které jeho specializaci předchází, či na ni navazují.

Díky přesahu do oblasti legislativy, práva, certifikace zdravotnické techniky, základu podnikání, marketingu, managementu, psychologie, komunikace, prezentace a anglického jazyka, bude schopen nalézt uplatnění u různých typů zaměstnavatelů na různých pozicích ve výzkumu, vývoji, v obchodě či servisu.

Pozice zdravotního laboranta má v našem zdravotnictví dlouholetou tradici. V dnešní době reprezentují vyšetřovací metody ve zdravotnictví samostatný komplex specializovaných biomedicínských odvětví, která jsou nezbytným předpokladem a základem pro stanovení objektivní klinické diagnózy. Stále se zvyšující požadavky na úroveň odborného profilu specialistů v oblasti zdravotnických vyšetřovacích metod vyplývají především z rozvoje náročnosti instrumentální techniky ve zdravotnictví v posledních desetiletích. Nicméně právě tato skutečnost iniciuje v současné době a v nejbližší budoucnosti také zvýšenou poptávku po absolventech vysokých škol do laboratorních komplementů, jejichž odborná orientace splňuje požadavky v oboru zdravotnických vyšetřovacích metod.

Bakalářský studijní obor optika a optometrie je nově zavedený obor studia na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, který si klade za cíl přípravu kvalifikovaných odborníků v oblasti optiky a optometrie v souladu s požadavky Evropské rady optiky a optometrie (ECOO) a vzdělávání nelékařských zdravotnickýchpracovníků v souladu s platnými legislativními předpisy o nelékařských zdravotnických povoláních. Studijní obor Optika a optometrie bude připravovat, v rámci studijního programu Biomedicínská a klinická technika, především prakticky zaměřené absolventy. Bakalářské studium v oboru Optika a optometrie je profesně zaměřené studium, kde si studenti osvojí vědomosti a praktické dovednosti z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a dalších souvisejících oborů. Během tříletého studia získá student teoretické znalosti z předmětů přírodovědného základu (matematiky, fyziky, chemie, biologie, aj.), z preklinických a klinických lékařských předmětů (anatomie, fyziologie, histologie, patologie) s důrazem na lidské oko a předmětů s optickýmzaměřením, které jsou základem přípravy pro další odborné předměty z oblasti optiky, optometrie, oftalmologie a přístrojové techniky, využívané v uvedených oborech. Během studia budou studenti seznámeni též s principy podnikání, vedení optické provozovny, právními i ekonomickými předpisy, ve kterých se musí umět běžně orientovat.

Cílem bakalářského studijního oboru „Radiologická asistence“ je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravot­nických pracovníků oprávněných k provádění radiologických zobrazovacích a ozařo­vacích postupů a aplikaci ionizujícího záření při postupech používaných při lékař­ském ozáření.

Tento studijní obor vychovává inženýry, kteří mají stejně dobré vzdělání v ekonomicko-manažerské, inženýrské i medicínské oblasti. Absolvent je vybaven odbornými znalostmi pro vzájemnou koordinaci a řízení těchto oblastí v nemocnicích i dalších zdravotnických zařízeních. Znalosti procesů ve zdravotnictví umožňují absolventovi tohoto oboru zkvalitňovat a zefektivňovat zdravotnickou péči. Absolventi najdou dobré uplatnění ve všech zdravotnických zařízeních (nemocnice a hygienické stanice), veřejné správě i v komerčním sektoru (zdravotnická technika, farmaceutický průmysl atd.), kde mohou oproti absolventům ryze ekonomických oborů využít své výhody v tom, že znají odbornou problematiku a jsou schopni komunikovat s lékaři i dalším zdravotnickým personálem. Absolvent je také připravený pro řízení a integraci procesů v mimořádných podmínkách hromadného zasažení osob a území radiací, infekčními nebo chemickými látkami, ať je to v rámci terorismu, válečného konfliktu nebo nehod. Dalším přínosem studia je výchova k různým druhům myšlení a k vhodné volbě přístupu k dané situaci. I tento obor připravuje své studenty tak, aby mohli pokračovat ve studiu v odpovídajícím doktorském studijním programu.

Tento studijní obor vychovává inženýry, kteří mají stejně dobré vzdělání v ekonomicko-manažerské, inženýrské i medicínské oblasti. Absolvent je vybaven odbornými znalostmi pro vzájemnou koordinaci a řízení těchto oblastí v nemocnicích i dalších zdravotnických zařízeních. Znalosti procesů ve zdravotnictví umožňují absolventovi tohoto oboru zkvalitňovat a zefektivňovat zdravotnickou péči. Absolventi najdou dobré uplatnění ve všech zdravotnických zařízeních (nemocnice a hygienické stanice), veřejné správě i v komerčním sektoru (zdravotnická technika, farmaceutický průmysl atd.), kde mohou oproti absolventům ryze ekonomických oborů využít své výhody v tom, že znají odbornou problematiku a jsou schopni komunikovat s lékaři i dalším zdravotnickým personálem. Absolvent je také připravený pro řízení a integraci procesů v mimořádných podmínkách hromadného zasažení osob a území radiací, infekčními nebo chemickými látkami, ať je to v rámci terorismu, válečného konfliktu nebo nehod. Dalším přínosem studia je výchova k různým druhům myšlení a k vhodné volbě přístupu k dané situaci. I tento obor připravuje své studenty tak, aby mohli pokračovat ve studiu v odpovídajícím doktorském studijním programu.

Cílem studijního oboru je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných zdravotnických pracovníků oprávněných poskytovat neodkladnou péči při individuálním i hromadném postižení (včetně medicíny katastrof) osob všech věkových skupin v omezeném časovém intervalu (na místě vzniku náhlé příhody, za transportu do zdravotnického zařízení a na odděleních urgentních příjmů), a kteří jsou rovněž schopni účinné spolupráce s integrovaným záchranným systém.

Absolventi tohoto studijního oboru získají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání „Zdravotnický záchranář“ a oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku: neodkladné, anesteziologicko-resuscitační péče; akutního příjmu; v síti zařízení a pracovišť zdravotnické záchranné služby včetně letecké; ve složkách integrovaného záchranného systému (např. báňská záchranná služba, vodní záchranná služba, horská záchranná služba).