Tipy od insidera: Jak se uplatnit na trhu práce

23. 1. 2017 | Přijímací řízení

Rozhovor s analytikem portálu Jobs.cz Tomášem Ervínem Dombrovským o tom, jak si vybrat vhodný studijní obor i o dovednostech, které musí úspěšný uchazeč o zaměstnání v dnešní době mít.

Na základě čeho by si měli maturanti vybírat obor, který budou studovat na vysoké škole?

Jediným smysluplným kritériem je vlastní zájem a chuť. Studenti by se tedy měli orientovat především podle toho, v čem jsou dobří, co je baví a v čem si dovedou představit své budoucí uplatnění. Vybrat si obor, který mě nezajímá nebo pro něj nemám předpoklady, jen pro to, že se nyní zdá být perspektivní, je dost zcestné. Je nutné si uvědomit, že díky využití nových technologií se dnes v podstatě všechny profese poměrně rychle proměňují. Některé zcela zanikají, jiné typy činností naopak přibývají. Náplň práce i na dlouho zavedených pozicích se během několika let výrazně proměňuje. Nemá tedy moc smysl sázet svou budoucnost jen na současnou poptávku. Důležité je opravdu především to, v čem se člověk sám najde a v čem díky tomu jednou bude moci vyniknout.

TomasErvinDombrovsky_profilovka_re

Jak jste si vybíral studijní obor vy sám?
Jen podle toho, k čemu jsem tíhnul. Volil jsem mezi matematikou, filozofií a historií. Nakonec padla volba na Univerzitu Karlovu, Fakultu humanitních studií s těžištěm ve filosofii a historii.

Rozhodnul byste se dnes stejně? Proč?
Určitě ano. Nemám příliš v oblibě „coby kdyby“. Všechny mé dosavadní zkušenosti a prožitky mě udělaly právě takovým, jakým jsem – a jsem takový rád. Neměnil bych tedy jedinou věc – dokonce ani zjevné chyby ne. Ale tou vybrané studium rozhodně nebylo. Mimořádně mi rozšířilo záběr, poznal jsem se v rámci něj s úžasnými lidmi, například s profesorem Janem Sokolem, s nímž jsem měl tu možnost poměrně často diskutovat o životě (a občas trochu i o docela dlouho odkládané diplomce). Se spoustou podnětných lidí, které jsem poznal díky studiím, jsem do dneška v kontaktu. A přístup, k němuž jsem na VŠ dospěl, neustále využívám při práci – která se také vyznačuje velkou pestrostí.

Po kterých profesích je v současné době největší poptávka?
Nyní na českém trhu nejvíce scházejí především lidé vzdělaní v technických oborech náročných na znalosti, například konstruktéři, programátoři a podobně. Nicméně vzhledem k výrazné míře nejistoty ohledně toho, jak se firmy i společnost promění během dalších 5 až 10 let, může být velmi výhodné i obecnější zaměření rozšiřující všeobecný přehled. To u člověka rozvíjí schopnost přizpůsobit se rychlým změnám. Jmenované kritérium mohou dobře naplnit i studenti ekonomického či humanitního zaměření, včetně zdánlivě okrajových oborů, jako je například egyptologie nebo sinologie.

Podle vás tedy má smysl tyto obory i nadále na univerzitách udržovat?
Ano, ani studium těchto oborů není nikdy marné. Jde o vlastní motivaci každého studenta.

Co by měl zvládnout úspěšný absolvent vysoké školy, aby byl při hledání zaměstnání úspěšný?

Klíčové pro výborné uplatnění jsou spíše schopnosti a dovednosti, než konkrétní znalosti. Pouhá snaha o encyklopedické biflování už dávno nestačí. Stěžejními požadavky jsou teď schopnost kritického myšlení a práce s různorodými zdroji informací, komunikační i prezentační dovednosti obecně, schopnost účinného rozhodování v situacích, kdy nejsou známy všechny podstatné informace nebo umění spolupráce v pestrých týmech.

I v dnešní době si mnozí studenti vybírají obor podle přání svých rodičů. Je to správně?
Myslím, že ne. Je to podle mne obrovská chyba. Žijeme svůj život, nikoli život svých rodičů. Každý by si měl vybrat vlastní cestu i způsob jejího naplnění. Rodiče by to měli respektovat.

Předpokládám tedy, že jste se této zásady držel i v případě Vaší dcery, která studuje střední školu…

Ano, studium si vybírala podle svých zájmů. A úplně stejné to bude i v případě vysoké školy. Je to zcela na ní. Nechci jí do toho „kecat“. Podpora rodičů je důležitá. Neměli bychom ale podmiňovat svou lásku k dětem tím, že nám budou plnit naše vlastní představy a sny.

Autorka. Nikola Staňková

Fotografie: Archiv T. E. Dombrovského

Další články k tématu