Roušky s nanomateriálem univerzita vyrábět nebude

V souvislosti s šířením jak koronaviru, tak obav z nákazy, se veřejnost i média častěji obracejí na Technickou univerzitu v Liberci s otázkou, zda by škola, která je kolébkou průmyslové výroby nanomateriálů a je jedničkou ve výzkumu v této oblasti, mohla vyrábět ochranné roušky s nanomateriálem.

„Předně bych chtěla upozornit, že ústní rouška, byť s nanovrstvou, není dostatečnou ochranou proti bakteriím a virům, a stává se tak spíše psychologickou podporou. Dává jejich nositelům pocit, že se alespoň nějak chrání,“ reaguje děkanka Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Jana Drašarová.

Právě na této fakultě vývojový tým pod vedením profesora Oldřicha Jirsáka v roce 2004 jako první na světě vyvinul patentovanou metodu průmyslové výroby nanovláken, a to metodou zvlákňování roztoku polymeru v elektrickém poli. Dalších šestnáct let až do dnešních dnů se neslo v masovém rozšíření nanomateriálů do různých aplikací, jednou z těch stěžejních jsou také bariérové a filtrační vrstvy. Na univerzitě vznikla řada vědeckých týmů, které výzkum v oblasti nano posouvají neustále kupředu. I proto se veřejnost na školu obrací s otázkou, zda by nemohla v době šířící se nákazy COVID-19 vyrábět ústní roušky s nanomateriálem.

„I kdybychom chtěli, nemůžeme. Ochranná rouška je zdravotnický prostředek, takový výrobek, jeho výrobce i proces výroby musí mít certifikaci. Tu my nemáme a nelze ji získat snadno. Kromě toho na výrobu ve větším měřítku nemáme ani technologické vybavení,“ říká děkanka Drašarová. Dodává, že ani výroba ochranné roušky není jednoduchá. Je potřeba na sebe navázat několik vrstev materiálu, včetně nanovrstvy, a celou skladbu koncipovat tak, aby vzduch filtrovala, ale zároveň aby umožňovala dostatečnou prodyšnost.

„Jsme schopní spolupracovat s nějakou firmou, která potřebné certifikace a technologie na výrobu zdravotnických pomůcek má, ale tyto firmy už své výrobky na trhu mají,“ dodává děkanka.

Rektor TUL Miroslav Brzezina je přesvědčený, že univerzita se má soustředit na výuku, výzkum a vývoj, a ne na výrobu.

V Česku v těchto dnech zmizely z obchodů jak roušky, tak respirátory, e-shopy hlásí tisíce nevyřízených objednávek na toto zboží a množí se inzeráty, které nabízejí antivirové ochranné pomůcky za přemrštěné ceny.

„Nepodceňujeme nebezpečí nákazy, situaci sledujeme a vydáváme nová opatření a nařízení pro své studenty a zaměstnance tak, abychom šíření koronaviru v maximální možné míře zamezili, nechceme však v žádném případě přispívat k šíření paniky. Což by se přesně stalo, kdyby univerzita začala překotně přestavovat laboratoře na provozy, aby v nich vyráběla roušky. Jejich účinnost je pro tyto případy nedostačující a příprava takového výrobního provozu by zabrala měsíce,“ říká rektor Brzezina. Dodává, že řadu ochranných pomůcek, které jsou vysoce účinné i proti virům, má dnes svět k dispozici díky tomu, že firmy umí nanovrstvy vyrábět ve velkém.

„Tato technologie se před šestnácti lety zrodila u nás v Liberci, v této škole. Naše výzkumné týmy se pak i ve spolupráci s firmami na vývoji nových ochranných a filtračních pomůcek s nanomateriály také podílely. To dokážeme a je to role, která univerzitě přísluší,“ dodává rektor.

Příkladem z poslední doby jsou patentované ochranné masky se společným nádechovým i výdechovým otvorem opatřeným nanofiltrem, které vyvíjely týmy našich fakult strojní a textilní. Licenci prodala fakulta strojní české firmě Nanologix, která nový typ ochranné masky upravila a před necelými dvěma lety uvedla na trh. O nové masce píšeme v tištěném časopise T-UNI na str. 16.

Radek Pirkl – mluvčí TUL

radek.pirkl@tul.cz

734 518 418